2.3. Vznik mapy

Podle vzniku mapy dělíme na původní (originální), které vznikly z přímého měření v terénu nebo na základě vyhodnocení leteckých snímků, nebo mapy odvozené, které jsou zpracované z map původních s použitím grafické generalizace.

1) práce astronomické – mají za úkol stanovit přesnou polohu zákadních bodů mapované oblasti.

2) práce geodetické
a) vytvoří se na území trigonometrická síť, jejíž vrcholy (trigonometrické body) jsou v území zajištěny kamennými hranoly a ty nejdůležitější jsou vytyčeny měřičskými věžemi. Geodeti vytvářejí body I. až V. řádu a úhly se měří teodolitem. V ČR je výchozím trigonometrickým bodem Pecný (JV od Prahy).

b) nivelační síť – podklad pro výškopis mapy. Její síť je tvořena výškově přesně zaměřenými nivelačními body. Výšky jsou vztaženy k nulové hladině mřské – do r.1955 se užíval Výškový systém jadranský, od r. 1955 se užívá Výškový systém baltský

3) práce topografické
a) práce v terénu – podrobné polohopisné a výškopisné měření
b) vyhodnocování leteckých snímků
c) družicové snímkování, jehož výhodou je rozlišovací schopnost (LANSAT, vojenské účely) a nevýhodou je vliv atmosférických jevů a zkreslení.

4) práce kartografické – zpracování výsledků topografických prací.

5) práce reprodukční – kartografická polygrafie – reprodukce a tisk map.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Kartografie
2. Kartografie
2.1. Kartografická zobrazení geografických map
2.2. Podle polohy zobrazovací plochy :
2.3. Vznik mapy
2.4. Měřítka plánů a map
2.5. Kartografické vyjadřovací prostředky
2.6. Druhy map
Články na hledaný výraz „Znázornění Země na mapách“ naleznete na bezuceni.cz