1.4. Slapové jevy

Jsou to periodické deformace zemského tělesa, které jsou vyvolány gravitačním působením Měsíce a Slunce, ale také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem společného těžiště soustavy Země-Měsíc, což je barycentrum, které leží asi 1 700 km pod zemským povrchem.
Nejlépe pozorovatelným jevem jsou mořské slapy.

Příliv a odliv se pravidelně střídají. Příliv se opakuje vždy po 12 hod 25 min. a kulminuje vždy druhý den o 50 min. později.
Pokud je Země, Měsíc a slunce v jedné rovině, nazývá se skočný příliv, pokud je spojení Země, Měsíc a slunce kolmice, nazývá se hluchý příliv.

Časová pásma
Lidé se řídí slunečním časem, který se určuje podle zdánlivého pohybu Slunce. Pravý sluneční den je doba, která uplyne mezi dvěma po sobě jdou cími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Tato doba se v periheliu a v afeliu mění, a tak byl stanoven střední sluneční den, který má 24 hodin.
Zrychlení dopravy a modernizace si vyžádalo tzv. pásmový čas, který se počítá po hodinách.
Světový čas platí v pásmu 7°30´ +- od 0°poledníku, u nás platí středoevropský pásmový čas, který má o hodinu více než světový čas. Od jara do podzimu se zavádí letní čas, který má o hodinu více než pásmový, aby se lépe využil den.

Dohodou byla stanovena datová hranice, která úprobíhá přibližně kolem 180. poledníku.
V – Z –získáme den
Z – V –ztrácíme den

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Země jako vesmírné těleso
1. Postavení Země ve vesmíru
1.1. Planety sluneční soustavy
1.2. Země
1.3. Pohyby Země a její důsledky
1.4. Slapové jevy
Články na hledaný výraz „Země jako vesmírné těleso“ naleznete na bezuceni.cz