Průmysl a geografie průmyslu
Průmysl a geografie průmyslu
Definice průmyslu:
(podle Kopačka, L. Geografie průmyslu v České republice, in: Biologie, Chemie, Zeměpis, Praha: SPN, 2002, s.243)
Současný průmysl obecně představuje velký konglomerát vertikálně i horizontálně členěných výrob, vztahů a vazeb, v němž se v neustálém pohybu a přeměně nalézá jak stránka zajištění potřebných surovin a materiálů, tak přípravných fází výroby, vlastní výroby, ale i technologií a organizace samotných výrobků i povýrobních fází (tzn. propagace a marketingu, obchodu a servisu). Celý tento proces má ve všech dílčích fázích specifické nároky na zdroje a území a tím proto v různé míře působí na krajinu (životní prostředí, včetně socioekonomického prostředí) v dané oblasti.
Definice geografie průmyslu:
(Skokan, L., Úvod do teorie geografie I. a II., PdF UJEP Ústí n.L.: 1998 a 1999, 148 a 157 s.)
Skokan, L. 1997, s. 67: Geografie průmyslu studuje územní strukturu průmyslové výroby, objektivní zákonitosti a specifické zvláštnosti průmyslu v celku (obecná gg. průmyslu) i podle oborů (odvětvová gg. průmyslu) a to v rámci územně hospodářských komplexů různé úrovně (regionální gg. průmyslu).
Současná geografie průmyslu se díky tomu, že její objekt během dvou posledních desetiletí prošel závažnými proměnami (obnovení prozápadní geopolitické polohy, nastolení tržního prostředí a procesů privatizace, strukturální transformace, konkurence, globalizace a integrace), stává velmi složitým a dynamickým oborem poznávání. Uvedené přelomové změny se totiž musí zákonitě promítnout nejen do změny struktury a rozmístění průmyslu, ale i do její teorie, metodologie a terminologie.
