10.2. Srážky, vodstvo

Srážky
Množství srážek kolísá od 410 do 1700 mm / rok. Nejsušší oblasti nalezneme v dešťovém stínu Krušných hor kolem Ohře, na jižní Moravě. Nejvíce srážek zase spadne na horách a na jejich návětrné straně. Jsou to například Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, Krkonoše a Jizerské hory.

Vodstvo
Česká republika se nachází na evropském rozvodí a jde o pramennou oblast středoevropských řek. Území našeho státu je odvodňováno do tří moří. Většina Čech 2/3 patří do povodí Labe, a tedy k úmoří Severního moře, ¼ státu spadá pod úmoří Černého moře a zbytek do povodí Baltského moře.

Vodní stavy našich řek v průběhu roku značně klesají. Největší průtoky jsou na jaře a při mimořádně vydatných deštích. Kolísání průtokového množství vody ovlivňuje i možnost jejich hospodářského využití. Například nákladní doprava je omezena pouze na splavné úseky (Labe do Chvaletic).

Rybníky mají hospodářský význam, byly budovány už ve 14. stol. a jejich největší rozvoj byl v 15. a 16. stol. Rožmberk, Velký Tisý, Dvořiště, Svět…

Jezera – ledovcová na Šumavě – Černé jezero, Čertovo jezero, Plešské,.. krasová jezera – v Macoše, rašelinná jezera v Jizerských horách.

Přehradní nádrže mají funkci ochrannou (Plumlov), energetická (Lipno, Orlík), pitná a užitková voda (Švihov), rekreační, rybolov, chov ryb, regulační, závlahové.

Podzemní vody jsou nejvíce v české křídové tabuli. Pak jsou tu ještě vřídla, minerální prameny.