Kartografická zobrazení

Kartografická zobrazení
– vyjadřují vztah polohy bodu na zobrazované a zobrazovací ploše
– zvláštní případ: PROJEKCE – vztah mezi polohou bodu na zobrazovací a zobrazované ploše je dán centrálním promítáním

Klasifikace kartografických zobrazení:
1. podle kartografického zkreslení
a) stejnodélková (délkojevná) = ekvidistantní – ekvidistance je možná pouze v určitém směru (např. poledníkovém), ale ne v obecných případech
b) stejnoplochá (plochojevná) = ekvivalentní
c) stejnoúhlá (úhlojevná) = konformní
d) vyrovnávací = kompenzační – zahrnují a), b) i c), ale pouze v optimalizované míře
2. podle vzhledu zobrazovací plochy
a) azimutální zobrazení
b) kuželová zobrazení = kónická
c) válcová zobrazení = cylindrická
– pokud je poloha bodu na zobrazovací ploše pouze funkcí jedné souřadnice na zobrazované ploše označujeme je jako jednoduchá
d) nepravá zobrazení
● pseudoazimutální
● pseudokónické
● pseudocylindrické
e) mnohokuželová zobrazení = polykónická
3. podle polohy dotykového bodu nebo osy pomocného tělesa
– 3 polohy
1 = normální poloha – dotykový bod na pólu, osa prochází póly
2 = šikmá (obecná) poloha – dotykový bod leží kdekoli na povrchu planety, kromě pólů a rovníku
3 = příčná (transverzální) poloha – dotykový bod leží na rovníku, osa prochází rovinou rovníku

– dotykový bod je pouze u azimutálního zobrazení, u kuželového a válcového je dotyková kružnice