Kuželová zobrazení

Kuželová zobrazení

– obraz glóbu je nejprve přenesen na plášť válce, který lze následně pomocí analytických vztahů převést do roviny mapy
– polohy: normální, obecná, příčná
– dotyková kružnice může být tečná i sečná

– v poloze normální se obrazy poledníků a rovnoběžek protínají pod pravým úhlem, poledníky představují svazek paprsků, rovnoběžky jsou části soustředných kružnic
– př. stejnodélkové zobrazení v polednících – např. Ptolemaiovo zobrazení

Kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami
– sečná rovnoběžka je nezkreslená → běží po povrchu referenčního tělesa
– např. Křovákovo zobrazení – kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami v poloze obecné, stejnoúhlé, osa kužele svírá určitý úhel se zemskou osou (nejsou totožné), vrchol kužele leží v místě Baltského moře, kartografické rovnoběžky svírají se zemskými rovnoběžkami určitý úhel
– důvod užívání: lepší přimknutí geografických a kartografických rovnoběžek
– toto zobrazení se stalo základem pro převod trigonometrických bodů do jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK)
– požadavek stejnoúhlosti je základním požadavkem pro tvorbu map menších území (států…)
– vhodné pro protáhlá území
– nevhodné pro mapy světa
– v poloze příčné se nepoužívá
Válcová zobrazení

– povrch glóbu se nejprve přenese na plášť válce, který je možné bez deformací rozvinout do roviny mapy
– polohy: normální, obecná, příčná
– mohou být tečné i sečné

– v poloze normální – obraz zemské sítě je soustavou navzájem kolmých úseček, poledníky mají konstantní rozestup, rozestup rovnoběžek je dán požadavkem na kartografické zkreslení
–
1. nezkreslené poledníky – konstantní rozestupy rovnoběžek od rovníku k pólům

2. stejnoplochost – zhuštěné rovnoběžky směrem k pólům

3. stejnoúhlost – větší rozestupy rovnoběžek směrem k pólům; loxodroma se zobrazuje jako polopřímka → použití v námořní plavbě; označení „Merkátorova mapa“