10.1. Geomorfologické jednotky
Geomorfologické jednotky
Soustava je provincie, subprovincie, oblast, celek.
Česká vysočina se skládá ze Šumavské subprovincie, Česko-moravské subprovincie,
Krušnohorské, Krkonošsko-jesenické, Poberounské subprovincie a České tabule.
Např. Benešov – Česká vysočina, Středočeská pahorkatina, Benešovská pahorkatina..
Podnebí
Je charakterizováno střídáním oceánského a kontinentálního vlivu. Nejteplejším měsícem je červenec, nejstudenějším leden. Podnebí je také ovlivňováno tlakovými nížemi a výšemi.
V létě je to tlaková výše z Azorských ostrovů, která zajišťuje těžký vzduch, dusno, horko, suché počasí, suché počasí, bez srážek. Tlaková níže z Islandu v létě zase přináší srážky a pokles teplot. V zimě je zase naše území pod vlivem Sibiřské tlakové výše, která s sebou přináší jasné počasí a velké mrazy, tlaková níže zase přináší srážky, ale je tepleji.
Rozhodující vliv na podnebné rozdíly má i nadmořská výška.
Území republiky dělíme na teplou, mírně teplou a chladnou oblast.
Nejteplejší oblasti najdeme na Polabí, střední a jižní Moravě a v podkrušnohorských pánvích. Území s nadmořskou výškou do 700 m.n.m řadíme do mírně teplé oblasti a chladné oblasti najdeme na Šumavě, v Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech.
