Horstvo evropy

Horstvo
– převládá nížinatý charakter
– různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
– vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)
– vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera

– 4 základní krajinné typy: 1) nejstarší – Skandinávské p., Skotská vysočina. Irské vrchoviny, Bretaň
2) prvohorní – střed Pyrenejského poloostrova, Francouzského středohoří, Ardeny, Švábská Jura, Česká vysočina
3) alpínské vrásnění – Sierra Nevada a Pyreneje, Velký Alpský oblouk, Apeniny, Balkánské hory, Karpatský oblouk
4) nížiny – Východoevropská rovina (největší), Francouzská, Pádská, Rumunská, Severoněmecká

– Alpy – nejvyšší a největší horský systém Evropy
– od Ligurského moře až po Slovinsko
– nejvyšší vrcholy – Mont Blanc (Slavojské Alpy), Matterhorn (Pevninské Alpy), Dachstein
– přes: Fr., Švýc., Něm., It., Rak., Slovinsko
– Pyreneje – hranice mezi Francií a Španělskem, stát Andorra
– Apeniny – od S k J Itálie
– Karpaty – tvoří oblouk pásemných pohoří ve střední a východní Evropě
– 2 části – Východní a Střední – Polsko, Ukrajina, Rumunsko, ČR a SR
– převážně zalesněné, ropa a zemní plyn; nejvyšší je Gerlachovský štít
– Skandinávské pohoří – pramení zde mnoho skand.řek, četná ledovcová jezera – Vänern a Vätern
– Východoevropská rovina – stopy po zalednění, rozoraní stepí
– Pádská nížina – nejhustěji osídlená oblast Itálie, nejbohatší a nejprůmyslovější (rýže)