5.1. Vrstvy atmosféry
Atmosféra není v celém svém rozsahu jednotná, má tendenci vytvářet vrstvy. Jejich dělení a pojmenování závisí na hlediscích, kterými je charakterizujeme. Nejpoužívanější členění atmosféry je odvozeno od změn průměrné teploty v závislosti na výšce.
Troposféra
je nejspodnější vrstva atmosféry přilehlá k zemskému povrchu. Její průměrná výška je 11 km, na pólech dosahuje tloušťky 7 až 9 km, nad rovníkem je mnohem silnější a sahá až do výšky 16 až 18 km. Důsledkem nestejnoměrného zahřívání zemského povrchu během roku se mění i její vertikální mohutnost.V létě se zvětšuje a v zimě se zmenšuje. Jejím charakteristickým znakem je úbytek teploty s rostoucí výškou asi o 0,6 º C na 100m v přízemních vrstvách. Na horní hranici troposféry nad póly dosahuje teplota vzduchu -50 ºC , nad rovníkem to je –80 ºC. Dalším znakem troposféry je proudění nejen horizontální, ale i proudy výstupné a sestupné, které promíchávají vzduch v celém jejím rozsahu. Formují se zde vzduchové hmoty a atmosférické proudy, ale také se zde rozvíjejí cyklony a anticyklony.
V troposféře je soustředěna naprostá většina vodních par, dochází zde ke vzniku oblačnosti a probíhá zde většina meteorologických dějů. Této vrstvě atmosféry náleží 75% atmosférické hmoty.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Atmosféra
5. Atmosféra
5.1. Vrstvy atmosféry
5.2. Stratosféra, mezosféra
5.3. Termosféra, Exosféra
5.4. Počasí a podnebí
5.4.1. Počasí a podnebí
5.4.2. Podnebí ( klima )
5.5. Všeobecný oběh atmosféry
5.6. Monzuny, místní větry
5.7. Vzduchové hmoty a atmosférické proudy
5.8. Podnebné pásy
Články na hledaný výraz „Atmosféra“ naleznete na bezuceni.cz
