VÝVOJ INDUSTRIÁLNĚ GEOGRAFICKÉHO MYŠLENÍ A GENEZE GEOGRAFIE PRŮMYSLU

Dlouhodobý vývoj ekonomické a v jejím rámci i průmyslové geografie můžeme členit do několika různě dlouho trvajících etap. Nejzákladnější je rozdělení na období předvědecké, protovědecké a novodobé.
1. Předvědecké období
Zprvu tato geografická disciplína velmi dlouho procházela obdobím, kdy její rozhodující funkcí bylo buď poskytovat soubor poznatků pro vojenské důstojníky zejména o územích nově zabíraných nebo ne zcela exploatovaných kolonií (Z. Lacoste, 1976:“geografie slouží hlavně potřebě vést válku“) nebo zajišťovat strategické inventáře pro obchodníky k územnímu rozšiřování jejich obchodů (C. Barlet, 1858:“shromáždili jsme zde všechny obchodní údaje, které potřebuje znát budoucí obchodník“). Toto období geneze vlastního ekonomicko-geografického myšlení lze označit jako předvědecké.
Tehdejší geografická pojednání o průmyslu a ostatních objektech socioekonomické sféry se vyznačují těmito společnými znaky:
– jedná se o nekvantifikované inventární soupisy (statistická kvantifikace průmyslu, a to většinou jen na úrovni státu, přichází až na začátku 20. stol.),
– nijak se nezabývají příčinou lokalizace popisovaných průmyslových odvětví,
– v nich obsažená problematika není studována „prostorově“ (tj. z hlediska prostorových vztahů a souvislostí mezi odvětvími) a tím spíše ne kauzálně.
2. Období protovědecké a novodobé
Pokud problematiku lokalizace budeme chápat samostatně jako specielní obor s vlastním vývojem mimo rámec ekonomické geografie, první náběhy k dnešnímu industriálně geografickému přístupu můžeme zaznamenat až na začátku 20. století. Teprve tehdy se ve studiu prostorového rozvoje průmyslové výroby postupně objevují zjednodušující výklady na úrovni místních situací. Typickým příkladem je práce H. Henriqueta „La Campine industrielle“ (Průmyslová oblast Campine) z roku 1924, v níž předvídá prudký rozvoj uvedené oblasti, do které tamnější naleziště uhlí brzy přilákají další průmyslová odvětví.
Tím geografie průmyslu překonává prvotní předvědecké stadium a dostává se do protovědecké fáze svého vývoje. Ta však trvá jen velmi krátkou dobu a je brzy nahrazena vědeckým obdobím studia geografie průmyslové výroby. Počátek novodobé ekonomické a industriální geografie je obecně kladen do období těsně po II. světové válce, což úzce souvisí s celkovou tehdejší ekonomickou situací na Zemi. Poválečná, relativně dlouhá hospodářská konjunktura totiž znamenala nejen mimořádnou prostorovou expanzi průmyslové výroby a tedy společenskou potřebnost dosavadních poznatků teorie lokalizace a geografie průmyslu, ale současně umožnila i maximální rozvoj ekonomicko-geografického myšlení.