Světová ekonomika (systémové pojetí)

Světová ekonomika představuje reálný sociálně ekonomický systém, jehož základními prvky jsou ekonomiky národních států, vazbami pak toky zboží, služeb, mobilních faktorů výroby a informací mezi nimi, resp. znalostí vyplývající ze vzájemné dělby práce. Chápeme-li národní ekonomiky jako prvky systému světové ekonomiky, pak nás zajímají pouze jejich určité vlastnosti, mezi než patří faktory výroby, produkční kapacita a funkce spojená s mezinárodní specializací, stupeň ekonomické vyspělosti, inovační dispozice k technickému rozvoji. Měřitelné vlastnosti prvků i vazeb se v tomto systému trvale mění a proto také výrazně liší. Tím je určována jak hierarchická struktura, tak i míra synergie, dynamiky a soudržnosti systému.
Světová ekonomika je chápaná jako otevřený sociálně ekonomický systém., který je ve vazbě se svým vnějším okolím. To pro něj představuje:
1. globální politický systém a
2. globální ekologický systém.
Pozn. k 1)
Společensko-politickým základem vzniku světové ekonomiky byl rozvoj volného podnikání založený na soukromém vlastnictví a námezdní práci, který vešel do historie pod názvem kapitalismus. Zformování světové ekonomiky je současně také svázáno s existencí světové koloniální soustavy, soustavy založené na nerovných vztazích mezi vysoce rozvinutými metropolemi a zaostávající koloniální periférií.
Pozn. k 2)
Globální ekonomický systém a ekologický systém se po určitou dobu projevovaly bez výrazné interakce, resp. regenerační síly ekologického systému byly do určitého stupně schopné odolávat vlivům ekonomické činnosti. Když ekonomický systém dosáhl stadia nazývaného industriální společnost, společnost hromadné spotřeby apod., jeho interakce s ekologickým systémem výrazně zesílily. Ekologický systém reaguje na potřeby světové ekonomiky, které jsou z něho uspokojovány, zvyšováním nákladovosti zdrojů.
Základními principy, na nichž je postavena internacionalizace ekonomiky, jsou mezinárodní dělba práce a v tom zejména teorie komparativních (srovnatelných) nákladů. Její základní tezí je idea, že každá země se specializuje na výrobu pro vývoz zejména takových výrobků, které lze v dané zemi podle jejich specifických podmínek vyrábět s nižšími náklady než v druhých zemích. Dalším teoretickým základem všesvětového, vzájemně provázaného, sociálně ekonomického systému je teorie interdependence (vzájemné závislosti) – tedy to, čemu jsme kdysi říkali internacionalizace.
Stručný výklad světové ekonomiky se také neobejde bez hodnocení vlivu vědecko-technického pokroku na vývoj internacionalizačních, resp. interdependenčních procesů.. Pod vlivem vědecko-technického pokroku totiž v posledních desetiletích. došlo nejen k nesmírné provázanosti ekonomického života, představovaného především mezinárodním obchodem, resp. sférou oběhu a rozdělování, ale i k provázanosti inovačního dynamismu v technicko-technologickém pokroku, představovaného např. výrobní a výzkumnou kooperací. Sám vědecko-technický pokrok má na světovou ekonomiku vliv jak diferenciační, tak homogenizující. Na jedné straně se totiž vlivem vědecko-technického pokroku diferencuje postavení zemí v mezinárodní dělbě práce, na druhé straně ohromný proud inovací již nelze zvládat jinak než v nadnárodním a stále zřetelněji dokonce v globálním, celosvětovém rámci. Globalizace technologického a inovačního prostředí je pak doprovázena a násobena globalizací finančních a úvěrových pohybů, globalizací procesů ve službách atd.