Kartografická metoda – geografická metoda

– kartografická metoda – geografická metoda, opírající se o kartografické vyjádření socioekonomické skutečnosti, jejímž smyslem je odhalení prostorových vztahů a souvislostí, jenž jsou základem principů regionalizace.
– metoda terénního průzkumu – geografická metoda, založená na schématických náčrtech (mapování) aktuálních situací v prostorovém chování socioekonomických jevů
– metoda interpretace leteckých nebo družicových snímků (metoda dálkového průzkumu Země) – podstatou metody je vyhodnocení aktuálních informací o stavu socioekonomických objektů, proveditelné buď pouhým okem, optickými přístroji nebo přístroji, umožňující vnímání objektů a jevů bez přímého kontaktu s lidskými smysly
– kvantitativní geografické metody – při jejím využívání se vyzdvihují zejména základní charakteristiky prostorového chování socioekonomických objektů jako je specializace, koncentrace (lokalizace) nebo asociace (podobnost předmětů, jevů na určitém území)
– historická metoda – převzatá metoda, jejíž podstatou je časová analýza (rozbor různých časových horizontů socioekonomických jevů). Rozlišujeme historickou metodu rekonstrukční (jdeme od minulosti k současnosti), retrospektivní (jdeme obráceně, tedy od současnosti do minulosti) či metodu historických průřezů. Poznání zákonitosti dlouhodobého prostorového chování těchto jevů v minulosti totiž umožňuje prognózovat budoucí vývoj jejich prostorových struktur.
– sociologická metoda rozhovoru nebo ankety (dotazníku) – metoda převzatá ze sociologie, která umožňuje získat nezbytné informace o socioekonomických objektech (jevech) buď přímo během rozhovoru nebo vyhodnocením písemných odpovědí. Podmínkou je navození vhodného prostředí (nejprve klademe otázky obecnější, posléze detailnější), volba vhodných respondentů, správná formulace dotazu (záruka jednoznačnosti odpovědi), výše návratnosti anketních materiálů apod.
– metoda funkční a systémové analýzy – složité metody využívané při studiu složitých socioekonomických objektů a jevů nebo jejich funkcí (např. funkcí sídel, jejich sítí apod.)
– metoda modelování – základem je vytváření simulačních situací ve značně zjednodušeném modelu (matematickém, kartografickém aj.) pro získání představy o celkovém budoucím chování (dynamice) socioekonomických objektů a jevů v území (např. dopravní sítě).
Mezi nejznámější a nejpoužívanější kvalitativní přístupy pak řadíme:
• hlasovací metoda – využívá veřejného nebo tajného hlasování, v němž rozhodovatel představuje hlas
• dokumentární metoda – jde o skupinové expertní hodnocení s diferencovanou váhou hlasu expertních skupin
• metoda brainstormingu – používá se pouze časově, nikoliv věcně omezený přednes jednotlivých názorů na daný problém a jejich společné vyhodnocení
• metoda následné destrukce – souhrn přednesených názorů je několikakolově podrobován kritice a jejich obhajobě
• metoda panelové shody – jde o vzájemné sdílení názorů expertních týmů postupně vedoucí ke shodě
 delphská metoda – vícefázová dotazníková metoda, v 1. fázi vyhodnocující odpovědi na dotazníkové otázky související s problémem, v 2. fázi vzájemné dotazníkové znovuhodnocení těchto odpovědí, ve 3. fázi obhajoba odlišných názorů a postupné nalezení shody.