Grafické znázornění jevů

Grafické znázornění jevů
– graf – kresba podle pravidel, znázorňuje kvalitativní nebo kvantitativní informace
– musí obsahovat: název, podnázev, vlastní kresba, stupnice s popisem (rovnoměrná, nerovnoměrná), legenda, zdroj údajů, vysvětlivky, poznámky
– typy:
 schéma – znázorňuje strukturu a vztahy jevu či procesu
 diagram – znázorňuje kvantitativní údaje o souboru (sloupcový, bodový, plošný)
 statistická mapa – prostorové rozložení prvků

Použití grafických papírů
– grafický papír usnadňuje vnášení prvků do grafu
 milimetrový papír – stupnice rovnoměrné, nezkreslené
 polologaritmický – kombinace 2 sítí – rovnoměrné a logaritmické
 pravděpodobnostní – kombinace předchozích

Sítě
– trojúhelníková síť – znázorňování jevů o 3 prvcích, které mají vždy konstantní součet (např. půdní druhy), půda A: % jílu 30, % hlíny 50, % písku 20, půda B: % jílu 20, % hlíny 30, % písku 30
– kruhová síť – kombinace soustředných kružnic a přímek procházejících středem kružnice, znázorňuje se tak opakující se jevy (př. roční chod teplot, směry větru)

Statistická mapa
1) kartogram – obrysová kartografická kresba územních celků, kde jsou plošně znázorněna statistická data týkající se geografických jevů (př. lidnatost, využívání ploch), podle územního dělení:
 kartogramy s geografickými hranicemi
 kartogramy s geometrickými hranicemi
2) kartodiagram – vložené diagramy do mapového základu. Jejich údaje se vztahují na celé území jednotky, kde leží (rozdíl od metody lokalizovaných diagramů – údaj vztahující se k určitému bodu – př. chod ročních srážek na meteorologických stanicích). Vkládanými diagramy mohou být:
 spojnicové – vyjadřování časových řad
 sloupcové – věkové pyramidy
 různě dělené geometrické značky
Kartodiagramy lze kombinovat s metodami kartogramu. Náleží do skupiny hlavních metod kartografického znázorňování jevů.
Pravidlo: relativní hodnoty se dávají do kartogramu, absolutní hodnoty se dávají do kartodiagramu.