Počátky moderní statistiky

Počátky moderní statistiky
– Lambert Auétetet (konec 18. století – pol. 19. století) – Švýcar, žil v Belgii, antropolog, sociolog, moderní statistik
– založil první statistický úřad a první statistickou konferenci
– počítání BMI, stanovil počítání středních hodnot, rozptyl
– 19. století – tvorba velkých souborů o zkoumaných jevech, organizace soupisů obyvatelstva
Počátky teorie pravděpodobnosti
– od 16. století – nezávisle na statistice, nová matematická disciplína, významní matematici: Pascal, J. J. a D. Bernouil, Gauss
Pojetí statistiky
– chápe se ve 2 významech:
1) praktická činnost (třídění, shrnování číselných údajů)
2) teoretická disciplína (předmět zkoumání: stav a vývoj číselně vyjádřených hromadných jevů)
– statistika se zabývá hromadnými jevy, které se vyskytují v souboru lidí, věcí a událostí v kvantitativní formě, kvalitativní formě převoditelné na číselnou (př. počty osob v kraji, potratovost, výše platů v různých odvětvích, kriminalita)
– je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter
– v určitém smyslu je to jazyk pro shromažďování, zpracování, rozbor, hodnocení a interpretaci hromadných jevů

Pojetí statistiky
1) praktická činnost
o statistická evidence (např. sběr údajů, třídění, sumarizace)
o instituce, která tuto evidenci provádí (např. ČSÚ, ministerstva, atd.)
o souhrn údajů o nějaké skutečnosti (statistika nezaměstnanosti, ročenka meteorologický jevů)
A) statistika popisná – popisuje jevy statistického charakteru, zpřehledňuje velké množství dat – shrnují se do kategorií (průměr, nejčetnější hodnota, grafické znázornění), využívá grafické a numerické metody
B) statistika dynamická – hledá pravidelnosti, souvislosti a vývoje
C) matematická statistika – usuzování závěru o sledovaném jevu z malého vzorku (zkoumání veřejného mínění, namátkový test), tj. z chování části usuzujeme na chování celku zobecňujícími výsledky (odhad a test hypotéz) – používá počtu pravděpodobnosti
2) teoretická disciplina