Obchod 3

Vývoj obchodu
 5. – 8. století
Počátky feudalismu v oblasti obchodu – krok zpět ve srovnání s obdobím otrokářským. Uzavřené naturální hospodářství feudálního panství mělo snahu vyprodukovat všechny potřebné produkty pro panovníka a poddané.
Služby obchodu a kupců využívány výjimečně.
Formy obchodu jednoduché: vandrovní obchod a výroční trhy. Zprostředkovatelská činnost – sortiment luxusního zboží.
Struktura společnosti: feudálové, drobní kramáři, bohatí kupci v mezinárodním obchodě, poddaní.
Zastupování v obchodě -obchodní zástupce – tzv. faktor – trvale sídlil v cizině a obchodní operace z pověření svého zaměstnavatele.
Obchodní kanceláře – tzv. kontory.
Obchodní společnosti – snaha přenést riziko z obchodního podnikání na více osob. Př. prvních společností byl námořní obchod – tj. rejdař, kapitán, mužstvo a cestující a kupec – všichni tvořili jakési obchodní společenství. Rozdělení nákladů, rizika (peněz, prací, propůjčení lodi), stanoveno rozdělovaní zisku.
Komenda – kupec převzal do prodeje zboží i jiného kupce – dělba práce v obchodě, jeden zajišťoval nákup zboží, druhý prodej.

 Středověk
Ve 13.stol. počátek obchodních a objevitelských cest do zámoří (Čína, Indonésie, Indie), např. cesta benátského kupce Marca Pola (1254 – 1324), 17 let v Číně na dvoře císaře Kublajchána?
Portugalské výpravy – 1471 překročení rovníku, 1486-7 obeplutí Mysu dobré naděje, 1498 objevení Indie Vasco de Gamou
Španělské výpravy – 1492 Kryštof Kolumbus objev Ameriky, 1519-22 první cesta kolem světa
Zámořské objevy – význam pro obchod – zvýšení obratu a rozšíření sortimentu, růst mezinárodní výměny zboží
S rozvojem obchodu – rozvoj obchodních středisek – měst.
Města – řadu funkcí (sociální otázky, obrana, zásobování).
Spojování měst – např. 80 severoněmeckých měst ve 14. st. – vznikla tzv. Hansa
Zpočátku -státní monopol – tj. obchodování bylo výhradním právem panovníka.
Později -fenomén obchodních společností – stát práva obchodovat na společnosti, vybírá finanční příspěvky, daně.
První osady evropských kupců – obchodní stanice (později se opevňovaly a vyzbrojovaly, vytvořily základ pozdějších obchodních společností).
Východoindická společnost (založena 1612 jako a. s. Státu platila 3 % z vyváženého zboží, z dovozu neplatila nic. Dividendy akcionářů byly až 75 %, v průměru za 200 let její existence to bylo 17 %).

Růst mezinárodního obchodu a síla obchodního kapitálu – vliv na průmyslovou výrobu – obchodní kapitál začal pronikat do průmyslu:
 obchodník se stává přímo průmyslníkem
 obchodník si podřizuje výrobce dodávkami surovin, odběrem produkce a úvěrem
 průmyslník přímo vyrábí ve velkém pro obchod
S rozvojem výroby dochází ke specializaci výroby, obchodu s výrobními prostředky, surovinami a spotřebním zbožím.