TEORETICKÁ EXPOZICE

1994

TEORETICKÁ EXPOZICE

Společnost existuje a rozvíjí se v konkrétních sociálně ekonomických vztazích, v čase a územně-prostorových souvislostech. V této trojí dimenzi se uskutečňuje veškerá hospodářská (a ne jen hospodářská) činnost společnosti.
Území-prostor tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost a existenci společnosti v postavení všeobecného existenčního prostředku a předmětu. Potom již není pouze topograficky (kartograficky) vymezenou plochou, ale důležitým komponentem (součástí) sociálně ekonomické reality společnosti, neboť se zde uskutečňují její základní existenční funkce:
– využívání a transformace přírodních sil a zdrojů,
– výroba a spotřeba tovarů a služeb,
– získávání a zpracovávání informací,
– lokalizace objektů, které tyto funkce umožňují.
Území prostor v konkrétních sociálně ekonomických podmínkách a v konkrétním čase může o vývoji společnosti spolurozhodovat v pozitivním či negativním smyslu. Úrovni ekonomického rozvoje společnosti odpovídá i určitý typ územní organizace (rozmístění) jejího hospodářství v závislosti na její politické struktuře a ekonomických vazbách.
Jednou ze základních disciplin, která se zabývá vztahy společnosti a území (teritoria) je socio-ekonomická geografie, která studuje rozmístění hospodářství v rámci souboru skutečností (vlivů), jimiž se realizuje proces společenské reprodukce.
Rozmístění hospodářství je formou prostorového projevu „seberealizace“ a existence společnosti. V podstatě se jedná o dynamický stav rozložení jednotlivých složek (objektů) hospodářství na konkrétním teritoriu odvozených ze sociálně ekonomických poměrů a přírodních podmínek. Existující stav rozmístění hospodářství je výsledkem konfrontace vlivů z minulosti (historické inercie) s tendencemi ke změnám, které jsou spojeny s lokalizací nových objektů.
Socio-ekonomická geografie je vědou společenskou, neboť rozmístění hospodářství je výsledkem působení především skutečností společenského charakteru. V rámci své existence musí společnost „hospodařit“ a v této souvislosti musí rozmísťovat (lokalizovat) objekty-zařízení, které ji tuto existenci umožňují.
V rámci studia rozmístění hospodářství se socio-ekonomická geografie orientuje především na zkoumání:
– zákonitostí a činitelů (skutečností) určujících a formujících toto rozmístění,
– kategorie územní dělby práce,
– vzniku, rozvoje a charakteru teritoriálních systémů oblastí různé hierarchie (velikosti a ekonomického významu) a jejich zapojení do územní dělby práce ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku.