OBYVATELSTVO
OBYVATELSTVO
Obyvatelstvo-populace je specifickou součástí materiálního světa v hranicích biosféry. Člověk jako biologický druh dokázal přežít a rozmnožit se proto, že prostřednictvím své činnosti (práce) rozšiřoval schopnost adaptace v přírodním prostředí a možnosti využívání jeho zdrojů. Práce a řeč (nástroj abstrakce a klasifikace) umožnily stale složitější organizaci společnosti.
Obyvatelstvo je nositelem aktivity v ekonomické i mimoekonomické sféře a producentem a spotřebitelem veškerých hodnot (materiálních i nemateriálních) nutných k jeho existenci. Z ekonomického hlediska představuje soubor skutečných a potenciálních producentů a stálých spotřebitelů. Účast jednotlivce na společensky užitečné činnosti je nerovnoměrná (jednotlivci se na ní podílejí v rozdílných časových úsecích), ale všichni lidé od počátku do konce života existují v postavení spotřebitelů materiálních statků kulturních a jiných hodnot, času a prostoru.
Spotřeba materiálních a jiných hodnot probíhá za účelem zachování íyzické existence, reprodukce člověka jako pracovní síly a formování duševního obzoru jednotlivce v rámci existující společnosti. Spotřeba času zahrnuje konkrétní časový úsek existence, který je jednotlivci dán možnostmi, které mu poskytuje společnost v konkrétní historické situaci a společensko-ekonomické struktuře. Obyvatelstvo je zároveň spotřebitelem prostoru, kde jedině může uskutečňovat fyzickou existenci obecně, ale i v rámci území (teritoria), na které si konkrétní skupina (národ, kmen) činí nárok na základě předcházejícího historického vývoje.
Zvláštní forma spotřeby času a prostoru lidským individuem vyplývá z jeho dynamismu, zvídavosti a hledání změny (rozptýlení), v posledních desetiletích je stimulem pro rozvoj různých forem cestovního ruchu, který soustřeďuje (dlouhodobě či krátkodobě) značnou část obyvatelstva do významných rekreačních a lázeňských středisek, oblastí a zemí.
