4.8.2. Bioklimatické pásy pevnin

7) Lesy mírného pásu – se rozprostírají na podstatné ploše mírného pásu severní polokoule. Podle množství srážek se zde vytvářejí lesy listnaté, smíšené a jehličnaté, což je tajga,nejrozsáhlejší lesní plocha na Zemi. Žijí zde medvědi, lišky, vlci, prasata, jeleni, srnčí zvěř a ptactvo. Je to také zásobárna dřevní hmoty. V Americe žijí vačice, mýval, skunk.

8) Tundry – subpolární oblasti s nízkými srážkami nedovolují rozvoji vegetace, dělíme ji pouze na keřovou, kde rostou zakrslé břízy a vrby, na mechovou a lišejníkovous řídkou vegetací na skalách. Zvířena je druhově chudá, najdeme zde savce a ptáky v bílém zbarvení, soby a hmyz.

9) Pustiny polárních oblastí – nízká teplota a trvale sněhová pokrývka. Rostlinstvo a živočišstvo se soustředí v mořích a na jejich pobřeží. V moři, kde je i plankton se soustředí kytovci, ryby a mořští ptáci a ploutvonožci. Charakterističtí jsou mroži a tuleni, na antarktickém pobřeží jsou tučňáci. Rostlinstvo tvoří mechy a lišejníky

Výškové členění střední Evropy
1) Nížinný stupeň – do 200m, dubové lesy
2) Pahorkatinový – do 500m, dříe dubové, nyní kulturně vyuívaná krajina
3) Podhorský – do 800 m, buky a jedle
4) Horský – do 1200 m, smrky, jedlodubové lesy
5) Subalpinský – do 1900m, kosodřevina, jalovce, ojediněle borovice
6) Alpinský – do 2200m, travnaté a bylinné porosty
7) Subnivální – do 2500m, skály bez vegetace, jen v Karpatech a Alpách
8) Nivální – nad 2500m, stupeň věčného sněhu a ledu

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Biosféra
4.6. Biosféra
4.7. Fytogeografické členění
4.8. Bioklimatické pásy pevnin
4.8.1. Bioklimatické pásy pevnin
4.8.2. Bioklimatické pásy pevnin
Články na hledaný výraz „Biosféra“ naleznete na bezuceni.cz