7.2. Reliéfy – pokračování
Antropogenní reliéf vzniká lidskou činností vzniká, např. reliéf vzniklý v důsledku těžby užitkových nerostů nebo městský reliéf, který představuje extrémní případ území zcela změněného činností člověka. Zdaleka nejde pouze o změny reliéfu a obrovské přesuny zemin a stavebních materiálů, ale o skutečnou tvorbu „městské krajiny“ s novou sítí toků, změněnou úrovní spodních vod, ale také s novými společenstvy kosmopolitních dřevin atd.
Polymorfní reliéf představuje výsledek vzájemného působení více exogenních procesů
Reliéf lze klasifikovat také podle výškové členitosti. Rozeznávají se tyto hlavní typy reliéfu.
Vysoké hornatiny, s výškovou členitostí okolo 400 m a nadmořskou výškou okolo 1500 m, jsou charakterizovány extrémně strmými svahy modelovanými převážně ledovcovou činností a intenzivním zvětráváním.
Hornatiny s výškovou členitostí od 200 – 400 m, v nadmořských výškách okolo 900 m. Jedná se o údolí a hřbety se strmými svahy, které jsou výsledkem hloubkové eroze. Velmi často bývají silně zkrasovělé.
Vrchoviny s výškovou členitostí od 150 – 200 m, v nadmořských výškách 600 až 900 m jsou charakterizovány strmými až mírnými svahy pokrytými deluviálními sedimenty.
Pahorkatiny představují zvlněná území s výškovou členitostí od 30 – 150 m, v nadmořských výškách 200 – 600 m. Jedná se o reliéf s mírnými svahy, často pokrytými deluviálními, říčními a eolickými akumulacemi.
Roviny s výškovou členitostí do 30 m a nadmořskou výškou okolo 300 m představují většinou rozsáhlé akumulační plošiny velkých řek s mírně zvlněným povrchem.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
5. Geomorfologie jako vědecká disciplína: Objekt, předmět, členění, metody
5.1. Výsledkem působení uvedených pochodů jsou nerovnosti georeliéfu
5.2. Dynamická geomorfologie
6. Hlavní geomorfologické procesy.
7.1. Reliéfy
7.2. Reliéfy – pokračování
7.3. Tvary reliéfu
7.4. Plošiny
7.5. Elevace, Deprese
7.6. Údolí
7.7. Svahy
7.8. Antropogenní tvary
Články na hledaný výraz „Georeliéf“ naleznete na bezuceni.cz
