SÍDELNÍ GEOGRAFIE

VZNIK SÍDEL, ROZMÍSTĚNÍ NA ZEMI, DIFERENCIACE SÍDEL, URBANIZACE, AGLOMERACE, KONURABCE, MEGALOPOLIS. SÍDLA V ČR)

– studuje rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel

Sídlo: centrem lidské aktivity, kde člověk nejen žije, ale i ekonomicky podniká, ubytování osob zemědělství, hospodářská činnost

Ø rozmístění sídel na zemi: – přírodní podmínky ( tok řeky , mořské pobřeží, nížiny, příhodné klima)
– nerostné suroviny (př. na Aljašce)
– křižovatky obchodních cest
– dnes- soustřeďování do měst- za prací, kulturou, zábavou,…
Ø diferenciace sídel:
venkovská sídla: do 2000 obyvatel
sídla přechodného typu: do 10 000 obyvatel
městská sídla: nad 10 000 obyvatel

– některá sídla mají méně než 2000 obyv. a jsou považována za město (Týnec, Pečky)
různé země mají různé dělení

Ø rozdělení sídel:

1. PŘECHODNĚ OBÝVANÁ SÍDLA: budována v hospodářsky okrajových zónách

Ø jednoduchá: v rovníkových oblastech- slouží lovcům zvěře, ve stepích a polopouštních oblastech- kočovným pastevcům
Ø moderní: v polárních krajinách (výzkumné stanice)-meteorologické a hydrologické stanice ( sever Ruska, Kanada)

2. TRVALÁ SÍDLA:

Ø VENKOVSKÁ: samoty, osady, vesnice
a. samotové osídlení
– sev. Amerika, jih Afriky a Austrálie
b. skupinové osídlení
-Evropa, Afrika, Asie

– spjaté se zemědělskou činností, případně lesnickou
– Lhota- po vypálení lesa
– Oblast kanadských eskymáků- Iglů
– Indiáni- Týpí- pueba
– Oceánie- rábs, palmové listy
– Mongolští pastevci- Jurty – v Evropě – vše blízko sebe