4. Geologická regionalizace ČR

4. Geologická regionalizace ČR

Území České republiky je vytvořeno ze dvou velkých geologických jednotek:
1) hercynské mezoevropy (zvána též hercinidy nebo variscidy), kam patří Český masiv, jenž je součástí pohoří táhnoucích se z Bretaně přes Centrální masiv, Německo a Českou republiku dále do Polska a na Ukrajinu;
2) alpinské neoevropy (zvána též alpidy), kam patří karpatská soustava na východě Moravy a Slezska.

Hranicí mezi těmito jednotkami jsou sníženiny táhnoucí se po linii: Moravská brána Hornomoravský úval – Vyškovská brána – Dyjsko-svratecký úval, přičemž ty jsou součástí karpatské soustavy.

Na území České republiky zasahují dvě základní geologické jednotky, které jsou nedílnou součástí daleko větších geologických struktur, tvořících základ geologické stavby Evropy.
Jsou to:
• Český masív
• Západní Karpaty

Český masív náleží k té části Evropy, která byla formována kadomskou orogenezí (hlavní fáze před 660-550 mil. let) a výrazně přetvořena variskou orogenezí (hlavní fáze před 400-330 mil. let).

Západní Karpaty jsou součástí pásemného pohoří, které vzniklo alpínskou orogenezí (hlavní fáze vrásnění před 65-30 mil. let). V průběhu této poslední orogeneze byla vytvořena nejvyšší pásemná pohoří na naší planetě (Pyreneje, Alpy, Karpaty, Himálaj, Skalisté hory, Andy).
Z uvedeného vyplývá, že obě geologické jednotky prošly zcela odlišným vývojem, a proto se jejich stavba velmi výrazně liší. Český masív má blokovou stavbu (území je rozděleno hlubinnými zlomy, tzv. lineamenty na dílčí části – oblasti). Západní Karpaty mají stavbu příkrovovou, kterou lze obrazně přirovnat k „obrovské příbojové vlně“ s vrstevnatou stavbou tvořenou sedimenty, v níž jsou zamíchány velké bloky vyvřelých (např. Vysoké Tatry), přeměněných (např. část Nízkých Tater) a sedimentárních hornin (Pavlovské vrchy).