V průběhu své více než stoleté historie prošla světová ekonomika mnoha změnami
V průběhu své více než stoleté historie prošla světová ekonomika mnoha změnami, z nichž některé svou závažností vtiskují ráz jednotlivým úsekům (etapám) celkového sociálně ekonomického vývoje. Z pohledu nejen ekonomických procesů, ale i historicko-politického přístupu můžeme na vývoj světové ekonomiky použít jedno z možných členění, majících v základu komplexní společenské přeměny spjaté s válečnými konflikty (podle Cihelková E. a kol., 1997, s. 37 – 38):
1. etapa – etapa vzniku a zformování jednotné tržní, byť hluboce diferencované, světové ekonomiky
2. etapa – etapa rozvoje tohoto typu světové ekonomiky, provázená na jedné straně mohutným ekonomickým rozvojem, na druhé straně rostoucími mezinárodními i národními rozpory (především týkající se znovurozdělení světa kolonií), která vyústila v 1. světovou válku a ve vznik socialismu v Rusku.
3. etapa – zahrnuje období mezi dvěma světovými válkami a je etapou charakterizovanou obtížným vývojem světové tržní ekonomiky (největší světová hospodářská krize) a socialistický společensko-ekonomický experiment v Rusku a Mongolsku.
4. etapa – postihuje období od 2. světové války do přelomu 80. a 90. let a přechod k nové etapě (subetapě) vývoje světové ekonomiky, charakterizované rozpadem na dvě světové ekonomické soustavy (podsystémy) – světovou socialistickou ekonomickou soustavu a světovou tržní kapitalistickou soustavu.
Obě světové ekonomické soustavy prodělaly v průběhu čtyč dekád značné změny co do celkového vývoje (např. svět. soc. ekon. soustava v 50. a 60. let jevila v celosvětovém pohledu podle souhrnných ukazatelů vzestupnou tendenci, v 70. letech se začalo projevovat znatelné zpomalení ekonomického růstu a prvky stagnace, která v 80. letech přerostla ve všestrannou krizi až na přelomu 80. a 90. let došlo k rozpadu celé soustavy), tak geografického rozložení ( svět.tržní kapitalist. soustava měla přes 20 států s rozvinutou tržní ekonomikou a přibližně 120 rozvojových ekonomik, svět. soc. ekon. soustava 15 států s centrálně plánovanou ekonomikou v převažujícím státním vlastnictví a na dvě desítky ekonomicky rozvojových států – zemí socialistické orientace, které přejaly některé prvky sovětského ekonomického systému)