DEFINICE SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE

1. a) DEFINICE SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE

Z mnohých definic či vymezení uveďme následující:
Socioekonomická geografie studuje formování, fungování a vývoj sociálních, kulturních a ekonomických prvků, složek, jevů či procesů v prostoru (jev – část procesu či prvku) nebo socioekonomická geografie studuje diferenciaci, integraci a organizaci prostorových socioekonomických prvků v krajinné sféře.
V obou definicích vystupuje prostor, resp. prostorový aspekt nebo pojetí, charakteristické pro celou skupinu vědních disciplín (geografických, prostorových, regionálních). Při poznávání těchto aspektů jednotlivých jevů se uplatňuje základní princip těchto věd, jak jej pro prostorovou ekonomiku formuloval Samuelson, který zní: Ekonomické zákony platí pouze v průměru, nikoliv jako jednotlivé prostorové vztahy. V případě geografie to znamená, že obecné projevy prostorového vývoje a fungování regionů lze předpokládat mnohem lépe, než změny uskutečněné v konkrétních teritoriálních případech.

b) STRUKTURA SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE

Dílčí disciplíny socioekonomické geografie:
– geografie obyvatelstva a sídel (představuje páteř celého systému)
– geografie ekonomická (často dále členěna na část výrobní a nevýrobní)
geografie politická (orientující se na politické a správní struktury)
(dodnes není obecná shoda, zda ji zařadit mezi dílčí disciplíny socioekonomické geografie nebo na její úroveň )
c) ROZDÍLNOST PROSTOROVÉHO, REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO
Soubor problémů, které stojí v pozornosti socioekonomické geografie a jejích dílčích oborů, je značně obsahově členitý, což vyplývá ze samotné podstaty sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých regionů světa. Tomu odpovídá i různorodost a odlišnost používaných metodických přístupů k řešení daných problémů. To vede ke vzniku několika základních pojetí socioekonomické, resp. průmyslové geografie a rozlišení na směr:
prostorový (ve smyslu historicko-geografickém nebo ekologickém)
regionální nebo
– územní (ve smyslu územně technickém).

d) POSTAVENÍ SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE V OBECNÉM SYSTÉMU VĚD

Má-li geografie (fyzická, socioekonomická) plnoprávně vystupovat v obecném systému vědních oborů) jako samostatný obor (soubor dílčích disciplín), musí mít stejně jako ostatní obory vyspecifikovány základní atributy své existence, kterými jsou objekt (sledovaný sociálně ekonomický prvek či proces v krajinné sféře), resp. předmět studia (prostorový aspekt), teorie a hypotézy (tj. základní představy a předpoklady) a konečně používané techniky a metody. V detailním vymezení těchto atributů nebo jejich upřednostňování lze vymezit jednotlivé dílčí oblasti geografie, které se liší svým objektem, metodami nebo cíly. Z různých klasifikací používaných pro stanovení základní struktury socioekonomické geografie je nejvhodnější právě rozlišení na základě sledovaného přístupu.