Jinou z kritických reakcí na geografický determinismus bylo založení kulturní geografie
Jinou z kritických reakcí na geografický determinismus bylo založení kulturní geografie C. O. Sauerem v roce 1925 (The Morphology of Landscape, University of California Publications in Geography, 2, č. 2m s. 19 – 54). Zde C.O. Sauer poprvé uvádí „moderní“ ideu krajiny – „přirozená krajina je činností člověka přetvářena v kulturní krajinu, přičemž člověk je činitelem, přirozená krajina je médiem a kulturní krajina výsledkem“. Za tři pilíře (socioekonomické) geografie Sauer považuje historickou geografii, fyzickou geografii a antropologii (1941). Kulturní geografie se především v USA rozvinula v silnou geografickou disciplínu, která zde, i když v novém pojetí, působí dodnes.
Dalším velmi důležitým obdobím v rozvoji socioekonomické geografie byla 50. a 60. léta. Toto období se vyznačuje masivním zaváděním matematicko-statistických metod do geografie s cílem odhalit obecné zákonitosti a teorie uplatňující se v geografii a potvrdit tak vědeckost geografie jako vědní disciplíny. V té době byly do geografie přejímány a přizpůsobovány různé modely prostoru v jeho geometrickém a fyzikálním pojetí (nejznámější je gravitační model), výrazným rysem bylo i tehdejší rozšíření systémového přístupu s jeho schématickými, zjednodušujícími modely v geografii.
Osvojování nových metod statistické analýzy současně vedlo k novému pojetí geografie jako prostorové vědy. V roce 1964 navrhuje B.J.L. BERRY (Approaches to Regional Analysis: A Synthesis, Annals of the Associations of American Geographers, 54, č. 1, s. 2 – 11) geografickou syntézu jako nový přístup k regionální analýze. Nápadným znakem geografie v průběhu kvantitativní revoluce rovněž byla absence sociální (společenské) problematiky, naopak rozhodující byla aplikace teorie centrálních míst, lokalizační teorie, teorie strukturálního využití území (land use), sociální diferenciace měst nebo teorie prostorové interakce.
Za jakýsi most mezi prostorovou vědou s minimálním zájmem o člověka a humánní geografií, která staví člověka do středu svého zájmu, může být považována behaviorální geografie, v níž je člověk samotným objektem studia. Představuje jeden ze směrů socioekonomické geografie (humánní geografie), který se objevuje v 60. a vrcholí v 70. letech. Opírá se o behavioralismus – neopozitivistický filosofický směr, snažící se nahradit tradiční, určitým způsobem limitované, teorie vztahu člověk – prostředí teoriemi uznávajícími složitost lidského chování.
Behaviorální geografie své poznávání výrazně orientuje na identifikaci kognitivních procesů, skrze něž individua přijímají a reagují na atributy obklopujícího je prostředí (R.J.Johnston, 1985, in: D. Drbohlav. Behaviorální přístup v geografii, Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii, ed. L. Sýkora, Praha, 1993). Tento přístup, vycházející z předpokladů, metod a konceptů behaviorismu, je založen na poznání, že každý rozhodovací proces je ovlivněn subjektivními pocity, resp. že subjektivní vnímání lidského bytí v prostoru je stejně důležité jako objektivní komponenty tohoto procesu. Tyto individuální pocity a jimi ovlivněné chování člověka (tj. jednotlivců, konkrétních sociálních skupin) na úrovni mikroprostoru (např. uvnitř jednotlivých měst) se staly objektem jejího studia.
Jako negativní reakce odmítající přehnanost kvantitativní geografie a geografie jako prostorové vědy se na počátku 70. let objevila humanistická geografie – humanistic geography (nezaměnit s humánní geografií) jako dílčí disciplína human geography – geografie člověka. Humanistická geografie vidí absenci člověka v objektivních matematických modelech a naopak staví člověka v celé jeho komplexitě (nejenom psychické jako u behaviorální geografie) do centra geografického výzkumu. Proti pozitivismu v předcházejících geografických koncepcích aplikuje existencionalismus a fenomenologii (Z,-F. Tuan, 1976, Humanistic Geography, Annals of the Association of American Geographer, 18, č. 2, s. 266-276).
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
HISTORICKÝ NÁČRT VÝVOJE SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE 1)
Na začátku 70. let geografie také „objevila“ společenské (politicko-ekonomické) problémy 3)
Geografie
Rozdělení Geografie
1. PŘEDNÁŠKA GEOGRAFIE
Články na hledaný výraz „Geografie jako věda“ naleznete na bezuceni.cz
