Integrační a desintegrační tendence současného světa

3) Integrační a desintegrační tendence současného světa
Pro současný svět jsou charakteristické dvě vzájemně protichůdné tendence – integrační a desintegrační procesy.
Integrační procesy jsou urychlovány především ekonomickými faktory a narůstající mezinárodní dělbou práce. Nacionalistické tendence, snaha po vlastní národní identitě, se projevují na politické mapě světa vznikem samostatných státních útvarů z bývalých federací.
Příklady bývalého Sovětského svazu, Jugoslávie či Československa dokumentují desintegrační rozčleňování států. I v rámci států s rozvinutou tržní ekonomikou se periodicky projevují osamostatňující se tendence využívající nacionalistické cítění, jazykovou diferenciaci či rozdílnou ekonomickou úroveň jednotlivých oblastí země. Tendence frankofonní Kanady o odtržení, snahy některých španělských provincií o samostatnost, neustálé napětí mezi Valony a Vlámy v Belgii, které vyústilo v další odstředivé procesy v této zemi apod.
Přes všechny obtíže a řady chybných kroků při vytváření ekonomických útvarů tvořených několika státy (zemědělská problematika, složitost měnových kursů, tvorba jednotné měny apod.) prosazují se v současném světě tendence ekonomického sdružování jednotlivých státních útvarů do větších celků. Prohlubující se územní – geograíická dělba práce ve světě, integrování hospodářství, vyvolává potřebu propojení jednotlivých menších národních ekonomik do větších, vnitřně jednotných systémů. Nově vytvořený integrovaný celek několika států má lepší podmínky pro celkový hospodářský rozvoj, větší předpoklady pro překonávání rozdílů v ekonomické úrovni jednotlivých jeho částí (včetně subvencí z prostředků integračního seskupení a rozvoj zaostalých regionů – oblastí s vysokou nezaměstnaností, či území postižené restrukturalizací průmyslových rajonů). Integrované země mají snadnější pozici při odolávání případným nepříznivým vnějším ekonomickým vlivům, jakými byla např. ropná krize.
Příkladem prosperující hospodářské integrace založené na principech tržního hospodářství jsou Evropská unie (EU). Evropská unie v současné době představuje významnou ekonomickou i politickou sílu ve světě. Na geograficky relativně malém území se soustřeďuje téměř 350 mil obyvatel. Ekonomický potenciál EU je srovnatelný s největšími hospodářskými velmocemi. Po rozpadu Sovětského svazu je sdružení dvanácti evropských zemí – EU po USA druhou největší světovou mocností.