1) Vědeckotechnický pokrok
Celý vývoj civilizace je neodmyslitelně spjat a pevně souvisí s vědeckotechnickým pokrokem. Ve vývoji lidské společnosti se střídají období pomalejšího vývoje s údobími rychlých a pronikavých přeměn ve výrobních silách. Průmyslové revoluce v 18. a 19. století znamenaly přechod od ruční práce ke strojové velkovýrobě. Nedostatek pracovních sil v zemědělství i průmyslu při osídlování Spojených států amerických způsobil urychlení technického rozvoje a především rychlou realizaci všech technických vynálezů (parní stroj, využití elektrické energie, vynález sklízecích strojů apod.).
Současná vědeckotechnická revoluce souvisí s přeměnou vědy v bezprostřední výrobní sílu. Složitá výpočetní a řídící technika umožňuje svěřovat strojům náročné funkce při řízení výroby. Robotizace výroby nahradila těžkou namáhavou a v mnoha případech nebezpečnou práci programově řízenými robotizovanými pracovišti.
Hospodářský potenciál světa se zřejmě bude v průběhu příštího století dále zvyšovat, prognózy odhadují nárůst přinejmenším dvacetinásobný. Vědeckotechnická revoluce výrazně ovlivňuje odvětvovou skladbu hospodářství. Podle hodnoty výroby dosahuje v současné době poměr mezi průmyslem a zemědělstvím podle hodnoty výroby přibližně 85:15. V současném světě se vytvářejí složité meziodvětvové komplexy – např. průmyslově – zemědělský, palivoenergetický, chemický. Stejně typickým jevem současného hospodářské-ho vývoje je výrazná pokračující specializace, např. určitá odvětví farmaceutického průmyslu. V posledním období se ve světě stale zřetelněji prosazují tendence k racionálnímu využívání přírodních zdrojů země, vodního i lesního bohatství. Odborníci, zabývající se globální ekologickou problematikou prosazují tzv. „ekonomický přiměřený rozvoj“.
Vedoucí složkou materiální výroby je průmysl, ve kterém je zaměstnáno více než 400 mil osob. Nehledě na upozornění ekologů, světová průmyslová produkce neustále roste. Státy s nejrozvinutějším tržním hospodářstvím zaznamenaly v 70. a 80. letech zpomalení a v některých případech dokonce pokles podílu průmyslu a to jak na celkové materiální výroby, tak i ve struktuře zaměstnanosti. V rozvojových zemích neustále stoupá podíl průmyslu na celkové materiální výrobě i na úhrnném počtu pracovníků.
Dominující postavení připadá na zpracovatelský průmysl (přes 90 % výroby). Neustále probíhající vědeckotechnická revoluce ovlivňuje rychlý růst strojírenských a chemických oborů, na nichž především závisejí kvalitativní posuny v technice a v technologii. Současná doba je poznamenána velikým rozmachem biotechnologií, genovým inženýrstvím, výrobou nových materiálů (často získávaných i v kosmickém prostředí), dalším rozvojem elektroniky, automatizací a robotizací výrobních procesů. Pokračuje celosvětový nárůst produkce elektrické energie včetně produkce v jaderných elektrárnách (pod vlivem vážných havárií jaderných elektráren pomaleji, než se dříve předpokládalo). V současnosti progresivní odvětví představují již polovinu průmyslové výroby, v nejvyspělejších zemích 57-70 %.
