TS lokálního rozvoje charakterizuje nízká úroveň hospodářského rozvoje

– TS lokálního rozvoje charakterizuje nízká úroveň hospodářského rozvoje, primitivní a ne-dostatečná dopravní infrastruktura a slabé mezioblastní svazky. Území konkrétního poli-ticko-administrativního celku se skládá z „mozaiky“ ekonomických jednotek nižšího řádu nedostatečně integrovaných do celkového hospodářského organismu. Tento typ TS vyplňuje většinu území rozvojových zemí,
– TS prvotní diferenciace je podmíněn určitým rozvojem hospodářství, zlepšováním dopravní infrastruktury a růstem mezioblastních svazků. Koncentrace hospodářství se začíná prosazovat u středisek (oblastí) s relativně nejlepšími podmínkami, které získávají ekonomický „předstih“ vůči ostatním. Tím se zároveň vytvářejí předpoklady pro územní disproporce v rozmístění a formují se oblasti „prosperující“ a „periferní“. Vlivem industrializace se tento typ TS projevuje na menší části teritoria rozvojových zemí.
– TS dominujících center a oblasti je vyvolán pokračující koncentrací moderního hospodářského potenciálu do územně nevelkých areálů, které těží z tradice, koncentrace kvalifikovaných pracovních sil, vědeckého potenciálu, obchodních operací apod. Získávají tak
1) S rozvojem hospodářství se rozvíjí a prohlubuje společenská dělba práce po dvou liniích: vertikální (odvětvové), kdy vznikají nová odvětví a obory hospodářské činnosti a horizontální (územní), která se výrazně projevuje geograficky.
výrazný ekonomický „předstih“ vůči ostatním oblastem, které stagnují a upadají. Příkré ekonomické a územní disproporce se mohou stát i zdrojem vnitropolitické lability. Tento typ TS je charakteristický pro rozvinuté tržní ekonomiky (dále RTE), řadu zemí s transformující se ekonomikou (dále TE – bývalé země s centrálně plánovanou ekonomikou – jinak CPE) a některé rozvojové země (dále RZ). Extrémně je rozvinut v Latinské Americe.
TS postupující decentralizace se začíná prosazovat v poslední době. Příčinou je skutečnost, že koncentrace hospodářského potenciálu v dominujících oblastech již nepřináší výhody, naopak začínají převažovat její negativní stránky, enormní růst polohové renty a cen pozemků, znehodnocování životního prostředí pro tamější populaci apod. Proto se v řadě RTE začínají reálně prosazovat snahy o likvidaci těchto skutečností. Projevuje se v preferování rozvoje v „periferijních“ oblastech, což umožňuje i modernizace dopravy. Výrazně se to projevuje v zemích Evropské unie (dále EU), kde se rozvíjí tzv. regiony v příhraničních zónách.