Těžební průmysl
Těžební průmysl
– stupeň využití surovin nezávisí ani tak na jejich vlastnostech, ale na socio-ekonomických potřebách a potřebách hospodářství
– to platí i o rozmístění těžby
– hlavní význam rudy neželezných kovů a paliva
– vyspělé státy závisí na dovozu, i USA (20%), záp. E až 80%, Japonsko 90-95 % surovin dováží – dále Jižní Korea a Itálie
– v podmínkách normálního fungování svět. hospodářství dostatek (absence) zrychluje (zpomaluje) hosp. rozvoj
– už neplatí mnoho surovin -> mnoho průmyslu
– surovinová euforie – velmi náročné energetické hospodářství
– Indie x USA – až 33x více na obyvatele
– Rusko nehospodárnost ve využívání surovinového bohatství
– těžba je krajně nerovnoměrně rozmístěná a to vyvolává závislost vysp. zemí na dovozu
– rozvojové země jsou zase závislé na vývozu surovin
– zásoby ner. surovin se tak stávají nesmírně významné z hlediska strategického i politického
– 1973 ropná krize – zákaz vývozu ropy do USA a záp. E -> radikální růst cen ropy -> snaha o snížení energetického zatížení v průmyslu
– 1974 – ropovod z Aljašky do USA
