Průmyslové rozvrstvení v Evropě

– v USA hlavně na vých. pobřeží – NY, Philadelphie, Baltimor a i posun na záp. pobřeží – Seattle až San Francisco
– průmyslové parky (pr. zóny) – na přechodných pozemcích pro výstavbu závodů – společná technická infrastruktura a pronajímání jednotlivým podnikatelům a místo se stává místem jejich akčních aktivit
– jsou to jednotlivé pr. závody bez nějaké kooperace
– nejvíce jich je v Indii, Mexiku, Nigérii, Singapuru
– u nás nově Blatná, Slaný, Hranice na Moravě
– tyto závody jsou však projevem dekoncentrace průmyslu
– průmysl se koncentruje na periferie, i u měst středních a menších
– tato teorie vychází z předpokladu, že malé a střední firmy jsou pružnější a po světě jsou jich statisíce
– věda se od pradávna soustřeďovala zejména v hlavních městech a na univerzitách (Heidelberg, Bonn, Oxford, Cambridge, Harvard v Bostonu, Priston v NJ, Stanford v Californii)
– dále vznikali univerzitní městečka – učebny, koleje, knihovny – nazývají se kampusy – není to však to pravé
– 80 a 90 léta a současnost – specializovaná města vědy – v Japonku Cukuba, na Sibiří Akatgarok
– vědeckovýzkumné technologické parky – vědecko-pr. komplexy – VŠ + laboratoře + vývojové dílny + výrobní závody – pečlivě vybrané pozemky u univerzitních center
– v USA jich je asi 150 – Silicon Valley – u univ. Stanford – učitelé učí a zároveň bádají a vyrábí – mají 2 platy
– další park Road 128 nedaleko Bostonu – vědecký ústav v Massetsuchetts
– vznikají i v záp. E – údolí Izaru u Mnichovské tech. univ., Cambridgský park, Grenoble v Holandsku, od roku 1998 jeden z největších parku v Soulu, v Tei Pei na Tchajwanu
– v Japonsku se těmto parkům říká Technopolis a jsou financované vládou
– u nás na okraji Brna – řada akademických ústavů a VUT – od roku 1991 se vytvářel technologický park – říkají tomu Silikonové vrcholky (hills)