Vznik map využitím snímků Země

Vznik map využitím snímků Země
Dálkový průzkum Země
= remote sensing
– bezkontaktní průzkum
– rozdělení:
● podle technického vybavení snímače:
o klasická fotografie
– fotografické materiály: barevné a černobílé, pozitivní a diapozitivní
– při pořizování přesných záznamů povrchu Země pro potřeby mapování mají vyšší rozlišení než digitální záznamy
– používána pro topografické mapování
o multispektrální snímky
– zaznamenávaly totéž území několikanásobně v různých částech barevného spektra
– vytváří se multispektrální syntézy – obrázky se přes filtry promítají do jednoho obrazu
– snímky jsou černobílé a syntézy barevné
– slouží k zobrazování vybraných prvků krajiny, ne k tvorbě map
– „false color“ – barevně neodpovídá pohledu na skutečnost
o multispektrální scanner
– pořizování obrazových záznamů na zařízení, které rozkládá obraz do řádků
– jde o pasivní snímání → pouze zaznamenávají odražené nebo vyzářené elektromagnetické záření
– „rozlišení“ – počet bodů na palec v jedné řadě – „dot per inch“ = dpi; palec = 2,6 cm
o radarové snímače
– pronikli přes oblačnost i na povrch Venuše a zmapovali ji
– kopírují to, co je na povrchu
– mají omezené tématické zobrazovací možnosti
– velké zkreslení do stran
● podle výšky letu nosiče snímacího zařízení:
o letecké
– především fotogrammetrické snímání (dvojice stereometrických snímků)
– na spodní části trupu letadel jsou fotografické komory a průběžně zaznamenávají obraz území nad kterým je přelétáváno se 60% podélným překryvem a 30% příčným překryvem
– mají minimalizované geometrické zkreslení
– úbytek světelnosti do stran je minimalizován kvalitou materiálu
– vyhodnocováním stereometrických dvojic snímků získáváme plastický obraz → můžeme určit i výšku
– slouží pro mapování rozsáhlých území
– většinou ve výšce kolem 10km
o kosmické
 špionážní družice
– létají kolem Země po oběžné dráze ve výškách do 200km
– rychle zanikají – tření v atmosféře → klesají → shoří v hustší atmosféře
– zaznamenávají relativně malá území, ale velmi podrobně
 družice
– nejčastěji se pohybují po dráhách ve výšce asi 600km
– vydrží zde řadu let
– doplňovány spoty, landsety, novějším vybavením…
– označení: „družice pro výzkum přírodních zdrojů planety“
– neposkytují tak přesný obraz jako letecký průzkum
– doplněny družicemi pro snímání atmosféry, znečištění ovzduší, poškození ozonové vrstvy…

– stereografické snímání – snímání ze dvou míst → prostorový obraz

 geostacionární družice
– ve výšce 36 000 km nad povrchem Země
– obíhají nad rovníkem
– mají stejné parametry oběhu jako j úhlová rychlost Země → jsou stále nad stejným místem na povrchu Země