VYMEZENÍ PŘEDMĚTU GEOGRAFIE PRŮMYSLU

V 80. a 90. letech se i v geografii začaly prosazovat takové pojmy jako postmodernismus a postmoderní geografie. Je obtížné definovat postmodernismus bez vysvětlení termínů modernity a modernismu. Přes různorodost názorů je většinou modernita vnímána jako období rychlých změn spojených s kapitalistickou modernizací technologie, hospodářství a společnosti, v němž hnací silou právě byla neustálá změna. Přestože E. W. Soja (1992, Postmodern Geographies and the Critique of Historicism, in J.P. Jones, W. Natter, T. Schatzki (eds.) Beyond Modernity: Essays on the Postmodern. New Zork, Guilford Press) nachází kořeny modernity již v evropském osvícenství, vlastní období modernity spojuje s kapitalistickou společností. Od konce 60. let podle něho svět prochází zatím poslední restrukturalizací a transformací modernity, které je spojeno s globálními změnami, což je označováno za postmodernitu (období následujícím po moderně). D. Harvey (1989) však považuje postmodernitu pouze za další stádium rozvoje kapitalismu.
Pro postmodernismus je současně charakteristické, že vychází z různých současných společenských hnutí (feminismus, ekologické hnutí, hnutí třetího světa aj.) a tudíž citlivě vnímá výrazné společenské rozdílnosti lidí, světa a konec konců i prostoru. Postmoderní geografii nelze proto vidět jen jako další vývojový krok v geografickém myšlení, ale spíše chápat coby postoj, který je citlivý na geografii místa (regionu).

VYMEZENÍ PŘEDMĚTU GEOGRAFIE PRŮMYSLU
1. DEFINICE GEOGRAFIE PRŮMYSLU
Definice průmyslu:
(podle Kopačka, L. Geografie průmyslu v České republice, in: Biologie, Chemie, Zeměpis, Praha: SPN, 2002, s.243)
Současný průmysl obecně představuje velký konglomerát vertikálně i horizontálně členěných výrob, vztahů a vazeb, v němž se v neustálém pohybu a přeměně nalézá jak stránka zajištění potřebných surovin a materiálů, tak přípravných fází výroby, vlastní výroby, ale i technologií a organizace samotných výrobků i povýrobních fází (tzn. propagace a marketingu, obchodu a servisu). Celý tento proces má ve všech dílčích fázích specifické nároky na zdroje a území a tím proto v různé míře působí na krajinu (životní prostředí, včetně socioekonomického prostředí) v dané oblasti.
Definice geografie průmyslu:
(Skokan, L., Úvod do teorie geografie I. a II., PdF UJEP Ústí n.L.: 1998 a 1999, 148 a 157 s.)
Skokan, L. 1997, s. 67: Geografie průmyslu studuje územní strukturu průmyslové výroby, objektivní zákonitosti a specifické zvláštnosti průmyslu v celku (obecná gg. průmyslu) i podle oborů (odvětvová gg. průmyslu) a to v rámci územně hospodářských komplexů různé úrovně (regionální gg. průmyslu).
Současná geografie průmyslu se díky tomu, že její objekt během dvou posledních desetiletí prošel závažnými proměnami (obnovení prozápadní geopolitické polohy, nastolení tržního prostředí a procesů privatizace, strukturální transformace, konkurence, globalizace a integrace), stává velmi složitým a dynamickým oborem poznávání. Uvedené přelomové změny se totiž musí zákonitě promítnout nejen do změny struktury a rozmístění průmyslu, ale i do její teorie, metodologie a terminologie.