PROSTOROVÉ TEORIE
PROSTOROVÉ TEORIE
1. období lokalizačních teorií:
• etapa speciálních lokalizačních teorií – Thunen (1826), Roscher (1865), Schäffle (1873),
Launhardt (1873), A. Weber (1909)
• etapa všeobecných lokalizačních teorií – Engländer (1925), Predohl (1925), Palander (1935)
Losch (1940), Hoover (1948) – přechod k násl. období
– nově Greenhut (1956), M. Weber (1972)
2. období teorií prostorového uspořádání:
• americká škola – Isard (1956)
• francouzská škola – Perroux (1961), Davin (1964), Boudeville (1966)
nově Buckley, Artisien (1988)
• sovětská škola – Kolossovskij (1947), Probst (1962), Bandman (1980)
3. období teorií regionálního rozvoje:
• vycházejících z makroekonomických teorií
– neoklasických – Solow (1956), Hirschman (1958), Borts, Stein (1964)
keynesiánských – Keynes (1960 ?)
neoliberálních – Friedmann (1966)
strukturalistických (neoinstitucionální)
– neomarxistické – Harvey (1982), Massey (1984), Smith (1984)
– nemarxistické – Emmanuel (1972), Vernon, Markussen, Sazer (1995)
• ovlivněných neekonomickými teoriemi (poststrukturalistické)
– vliv social. a psych. faktorů – Myrdall (1957), Chrisholm (1985), Lucas (1988), Romer
(vzdělanost, zručnost, přístup k technologckým. inovacím)
(s využitím publikací: Buček 1985, kol VŠE 1992, Blažek 1993 a 1999, Viturka 2000
a přednášek: Hynek 2001, Uhlíř 2001)
