Kabotáž…

kabotáž – plavba při mořském pobřeží, obvykle prováděná loděmi příslušné země mezi vlastními přístavy; rozšířeno např. kolem ostrovů (Island) či při pobřeží (Dalmácie).

kojenecká úmrtnost – úmrtnost dětí v prvním roce života; v číselném vyjádření udává počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na tisíc živě narozených dětí v určitém kalendářním roce. Udává se v promile.

kolektivizace – přeměna individuálního soukromého hospodaření na kolektivní, např. soustředění rolnické malovýroby do zemědělských podniků družstevního typu. Vedle změny vlastnických (majetkových) poměrů dochází zpravidla ke zvětšení výrobních jednotek a zavádění nových technologických postupů, doprovázených změnou ve velikosti ploch jednotlivých zemědělských plodin.

kolonie – nesamostatné území, které je hospodářsky a politicky závislé na jiném státu – tzv. mateřské zemi. Tento stav nadvlády umožňoval na jedné straně šíření civilizačních vymožeností, na druhé straně vedl k nerovnoprávnému postavení kolonií se všemi negativními důsledky. Největšího rozvoje dosáhl kolonialismus v 1. pol. 20. stol., z kontinentů zasáhl nejvýrazněji Afriku.

konkurence – soupeření o výhodnější podmínky při získávání surovin, pro vlastní výrobu a pro odbyt zboží. Konkurence se prohlubuje, přitom dochází ke koncentraci a centralizaci výroby a kapitálu. Rozlišujeme několik úrovní konkurence (například uvnitř odvětví, mezi oblastmi, mezinárodní).
kontejnerová doprava – moderní způsob dopravy zboží, uloženého v přepravních skříních určité velikosti (kontejnerech) pro opakovanou překládku. Rychlá a efektivní manipulace mezi různými dopravními prostředky probíhá na kontejnerových překladištích (terminálech).

konurbace – územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění. Podobně jako u aglomerací je urbanizovaný prostor konurbace propojen intenzivními vazbami, na rozdíl od aglomerace však nemá jednoznační centrum. Konurbace představují socioekonomicky nejdůležitější jádrové oblasti států či kontinentů (např. Porúří v SRN).

kvartér – 1. čtvrtohory, 2. odvětví určující tempo vědeckotechnického rozvoje příslušné oblasti (státu). Řadíme sem např. vědu, výzkum, vysoké školství.