SLUNEČNÍ SOUSTAVA

– uspořádání sluneční soustavy bylo ve středověku chápáno jako geocentrické
– v 16.stol. Mikuláš Koperník – heliocentrický názor (planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách)
– v 17.stol. Johanes Kepler – stanovil zákony pohybu planet (ne po kruhových ale eliptických)
– SLUNCE – ústřední hvězda sluneční soustavy
– dva základní pohyby :
1. Rotace kolem vlastní osy
2. Pohyb okolo středu Galaxie

-planety sluneč.soustavy tvoří dvě skupiny:
a) TERESTRICKÉ (zemského typu – Merkur, Venuše, Země, Mars)
b) VELKÉ PLANETY (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)

-většina planet má své měsíce, největší počet měsíců mají Jupiter a Saturn

– MĚSÍC – přirozená družice měsíce
– obíhá kolem Země po eliptické dráze, Měsíc se otočí kolem své osy za stejnou dobu jako je doba oběhu kolem Země – z toho vyplývá, že je stále přivrácen stejnou stranou k Zemi
– ze Země je vidět, jak se mění tvar osvětlené části Měsíce – důvodem je změna vzájemné polohy vůči Slunci, stav osvětlení se nazývá fáze :
Nov – Měsíc je mezi Zemí a Sluncem, Měsíc ze Země není vidět
1. čtvrť – Měsíc dorůstá (tvar D), je vidět polovina Měsíce
Úplněk – Měsíc je na opačné straně než je Slunce, je vidět celý Měsíc
3. čtvrť – Měsíc couvá (tvar C), je vidět polovina Měsíce

Zatmění je jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného, zatmění – částečné, úplné

1. Zatmění Slunce – Měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi a vrhá stín

2. Zatmění Měsíce – Měsíc vstoupí do stínu Země
– polohu bodů na zemském povrchu určujeme pomocí zeměpisných souřadnic – zeměpisné šířky a zeměpisné délky
– zemské póly = průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem
– rovník = průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose
– zeměpisná šířka = úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
– rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky
– obratníky (raka,kozoroha-23°27´)
– polární kruhy (66°33´)
– zeměpisná délka = úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku
– poledníky = spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky

– Země koná několik pohybů – 2 základní – rotační pohyb a oběh Země kolem Slunce

1. ROTAČNÍ POHYB ZEMĚ
– Země se otáčí kolem své osy ve směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu, jedno otočení kolem osy trvá necelých 24hod. – hvězdný den
– důkazy rotace: – padající tělesa se odchylují od svislice k východu
– působení Coriolisovy síly – mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas(pasáty, moř.proudy)

– vlivem rotace Země dochází ke střídání dne a noci

2. OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE
– Země obíhá kolem Slunce proti směru pohybu hodinových ručiček
– vzdálenost Země od Slunce není stálá:
– nejbližší bod – přísluní (perihelium)
– nejvzdálenější bod – odsluní (afelium)

– pohyb Země na oběžné dráze je nepravidelný
– doba oběhu o 360° se nazývá tropický rok – necelých 366 dní
– přestupný rok – každý čtvrtý rok – má 366dní

– základní příčinou střídání ročních období je sklon zemské osy, která svírá s rovinou ekliptiky stálý úhel 66° 33´
– léto začíná 21.-22. června – letní slunovrat – severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci, na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc, paprsky v poledne dopadají kolmo na obratník Raka
– podzim začíná 22.-23.září – podzimní rovnodennost – den a noc stejně dlouhé, sluneční paprsky kolmo na rovník
– zima začíná 21.-22. prosince – zimní slunovrat – severní konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce, paprsky kolmo na obr.Kozoroha, den je kratší a noc delší
– jaro začíná 20.-21.března – jarní rovnodennost – paprsky kolmo na rovník, den a noc stejné

– lidé se v občanském životě řídí slunečním časem
– každý poledník má svůj místní čas – posun o 1° odpovídají 4 minuty – o 15° odpovídá celá hodina
– Země je rozdělena na časová pásma – 1 pásmo o 15° > posun o hodinu, na západ -, na východ +
– datová hranice– probíhá přibližně kolem 180.poledníku, přestupujeme-li datovou hranici z východu polokoule na západní, získáváme jeden den (dva dny ponecháme stejné datum), jestli ze západní na východní jeden ztrácíme (přidáme jeden den k datu)

– deformace tvaru zemského tělesa = slapové jevy, způsobené gravitací Měsíce a Slunce a odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem těžiště Země – Měsíc(barycentrum)
– mořské (dmutí), zemské kůry, atmosféry
– mořské dmutí – příliv – vzniká na straně přivrácené a odvrácené k Měsíci
– přivrácená strana – přitažlivá síla Měsíce
– odvrácená strana – odstředivá síla M.
– půldenní příliv, skočný příliv (Země, Slunce a Měsíc v jedné rovině), hluchý (spojnice Země-Měsíc a Země-Slunce svírají pravý úhel)

– informace o zemském povrchu získáváme pomocí leteckého nebo kosmického snímkování