Geografická kartografie

Kartografie – patří mezi speciální vědy, zkoumá problematiku tvorby a zpracování map, zabývá se technikou
výroby i jejím využitím
– také se zabývá svou historií, vývojem mapování, měřením na mapách, archivováním map

Matematická kartografie – zkoumá matematické postupy, zákony mapování, techniky a výpočty, které souvisí
s tvorbou map
– vybírá nejvhodnější zobrazení

Kartografická polygrafie – zabývá se reprodukcí map, jejich rozmnožováním a finální úpravou

Mapa – výsledek kartografické činnosti
– zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části

Historický vývoj

– je dán stupněm vzdělanosti a kultury člověka

Ø Pravěk – první nákresy map – v jeskyních, na kůži, na dřevě, kůře stromů

Ø Starověk

– 5. – 3. st. př. n. l. Babylónská mapa světa – Země je kruh obklopený vodou

Řecko

– Anaximandros – mapa světa ( Z placka ve vodě)
– začíná pronikat názor o kulatosti Země – 1.vyslovil Pythagoras 6.st.př.n.l.
– Aristoteles – 4.st.př.n.l. – důkaz kulatosti Z – podle kruhového stínu Z při zatmění měsíce
– Thales Euklides – matematik, teoretické základy pro tvorbu map
– Eratosthenés – 3.st. př.n.l. – 1. určil obvod Z, vypočítal délku poledníku mezi Alexandrií a Asnánem
mapa tehdy známého světa – 3 světy – Afrika(Libye), Evropa, Asie
– Hipparchos – astronom, poprvé definoval zd a zš
– Kratés – 1. Glóbus
– Ptolemaios – 1. zkonstruoval kuželové zobrazení, mapa světa 2.st.n.l.

Řím – čerpají info od Řeků

Ø Středověk
– úpadek kartografie – církev – námitky proti kulatosti země (mapy ve středu Jeruzalém)
– Arabský svět – uchovává poznatky z Antiky
– 14. st. – nástup renesance, návrat k antice, poznání kompasu => kompasové (portulánové) mapy

Ø Novověk
– 15.-16. st. Zámořské objevy – období velkých geografických objevů
– 1.pol. 15.st. Guthengerg vynález knihtisku
– zpřesňování map
– 19. st. – 1. pokus o zpracování mezinárodní mapy světa