Prognóza zemědělství

Společenská prognóza

Revoluce v hospodářských odvětvích
Jednotlivá hospodářská odvětví se nerozvíjejí rovnoměrně:
 moderní průmyslová velkovýroba zvítězila před 100 lety,
 teprve na počátku 19. století se mění dosavadní trojpolní systém hospodaření s půdou na střídavý, vedle obilovin se pěstují především len konopí, brambory, ale i kukuřice a tabák, teprve později krmná řepa, ještě později jeteloviny, řepa cukrovka a konečně i řepka olejná),
 až ve 40. letech 19. století se objevují první „umělá“ hnojiva (kostní moučka a guano),
 k posledním celosvětově výrazným změnám v zemědělství došlo před 30 – 40 lety (nasazení traktorů a celková mechanizace, rozvoj chovu ve výkrmových halách, uplatnění hybridů v rostlinné i živočišné výrobě aj.),
 v poslední době jsou obdobné změny charakteristické v obchodu (supermarkety nemilosrdně drtí malé i velké obchody).
To poněkud zkresluje naše chápání možností odhalit další etapy hospodářského vývoje.

Podle posledních údajů FAO a OSN z celkového počtu 6 miliard lidí dnes na celém světě hladoví na 800 milionů osob. Podle demografických prognóz má v roce 2020 žít na zeměkouli 8 miliard lidí a reálně s tím se jeví potřeba do roku 2025 světovou produkci potravin až zdvojnásobit.
Problémy zásobování potravinami
Je nepochybné, že z celosvětového pohledu v nejbližších desetiletích zemědělce čekají velmi náročné úkoly. V některých regionech však stále se opakující relativní nadbytek zemědělských výrobků naopak vyvolává situace, kdy část zemědělských podniků nenachází pro své produkty odbyt. O jejich výrobky nikdo nestojí. Zdá se, že supermarkety budou mít vždy dostatečně velký a rozsáhlý sortiment, neboť jim je dodá zemědělství ze zemí, kde existuje nadbytek zemědělské produkce a takových zemí je mnoho (i tak malé země jako jsou Holandsko, Belgie či Dánsko, exportují každá nepoměrně více potravin, než kolik se jich spotřebuje v ČR).
Problematiku perspektiv zemědělství v rámci vývoje ekonomiky 21. století nejdokonaleji zpracovalo a v rámci „Prohlášení“ formulovalo 26 univerzit a výzkumných pracovišť USA a Kanady. Jen do roku 2020 v samotných USA předpokládají další rozšíření obdělávané půdy, přičemž jen na polovině ploch se budou produkovat potraviny, zatímco na 2. polovině půjde o výrobu 10% obnovitelné energie, 25% chemikálií uhlíkatého charakteru apod. Cílově pak v zemědělství vyrábět až 50 % celkové roční spotřeby energie a 90% chemických látek uhlíkatého charakteru.