První vlnou byla „zemědělská“ revoluce

Zaměřuje naši pozornost ani ne tak na kontinuitu dějin (jakkoli je důležitá), jako na hospodářsko-technologické inovace, jejichž praktické využití vždy vymezovalo zlomové body lidských dějin. Až doposud lidstvo prošlo dvěma velkými vlnami změny a každá z nich přitom do značné míry vymazala předchozí kultury nebo civilizace a zaměnila život takovým způsobem, který si předchůdci nedovedli představit. První vlnou byla „zemědělská“ revoluce, která umožnila lidstvu vytvořit první skutečné civilizace. Od 18. století probíhala v nejvyspělejších zemích druhá vlna – průmyslová revoluce, která umožnila vznik moderní „masové společnosti“.
S koncem 20. století se však již ohlašuje vlna třetí, jejímž základem není samotná průmyslová výroba, ale zejména v ní využívané znalosti a informace. Stejně jako předcházející civilizační vlna, i tato „třetí vlna“ má změnit vše – od rodinného života přes ekonomiku až po politický systém.
První vlně změny – zemědělské revoluci – trvalo tisíciletí, než se vyčerpala. Druhá vlna – růst průmyslové civilizace – zabrala pouhé tři stovky let. Dnes jsou dějiny ještě zrychlenější. Třetí vlna s sebou přináší naprosto nový způsob života, který je založen na diverzifikovaných obnovitelných energetických zdrojích, na výrobních postupech, jež činí většinu továrních výrobních linek zastaralými, na nové, jiné než nukleární rodině. Tato nová civilizace má svůj specifický pohled na svět: svérázným způsobem zachází s časem, prostorem, logikou a příčinností. A má také své vlastní principy politiky budoucnosti.
Stávající změny a zmatek ve světě jsou podle autorů způsobeny právě střetáváním druhé, průmyslové vlny s nastupující třetí vlnou. Vlnová teorie se promítá i do základního geografického rozdělení světa do tří oddělených, vzájemně odlišných a potenciálně se střetávajících civilizací, které se nedají zmapovat pomocí konvenčních definicí.
Pokud se nynější přerozdělení světa ze dvou částí na tři zdá méně zřejmé, je to jednoduše proto, že přechod z ekonomiky hrubé síly druhé vlny (industriální společnost) k ekonomice mentální síly třetí vlny není ještě nikde dokončen. Jedním z problémů je, že tento zápas není nijak prostorově vymezen, ale odehrává všude – od makroekonomiky až k jednotlivcům. Tím se vize Tofflerových zásadně odlišuje od různých orwellovských vizí světa, které s nárůstem technologie předpokládají nárůst masifikace a byrokratické centralizace. Tofflerovi poukazují na uplynulé dekády a tvrdí pravý opak – čím více high-technologie bude mezi lidmi, tím bude společnost demasifikovanější. Proces této demasifikace může pozorovat na mnoha místech – přibývá televizních kanálů, vznikají mikrotrhy, dochází k segmentaci trhu, reklama se cíleně soustředí na stále menší tržní segmenty, dramaticky ubývá masového publika.