Poválečný vývoj prostorových teorií

1.3 Poválečný vývoj prostorových teorií
Po druhé světové válce nastává rozvoj prostorových teorií prakticky ve všech průmyslově vyspělých státech. Je to způsobeno i regionálními problémy, jejichž naléhavost se projevila zejména po dokončení poválečné obnovy.
Poválečný vývoj můžeme rozdělit mezi dva významné proudy:
1. proud založený na abstraktních ekonomických schématech a modelech vycházejících z prostorových teorií A. Lösche – americká škola
2. proud založený na konkrétních historických analýzách v souvislosti s teorií růstu státně monopolních kapitalismus – francouzská škola

je samozřejmě spousta dalších autorů, kteří se nehlásí ani k jednomu z těchto proudů a zejména v současné době se vynořuje spousta různých teorií, které vycházejí z podmínek určité dané situace a odpovídají momentální potřebě.
Hlavní představitelem prvého proudu je W. Isard. Vychází z teorií Alfreda Webera. Analýzu lokalizace začíná řešením rovnovážného stavu firmy z hlediska dopravní orientace, potom z hlediska orientace na pracovní síly – případně i orientace na další faktory –energie, voda, apod. Vychází z předpokladů, že firma se má umísti v prostředí, na které nemá zatím žádný vliv. V této počáteční fázi předpokládá, že trh je koncentrován do jednoho bodu, výrobní faktory jsou k dispozici, dopravní náklady jsou úměrné váze a vzdálenosti.
W. Isard se blíže zabýval problematikou lokalizačního trojúhelníku. Vychází ze skutečnosti, že místem minimálních dopravních nákladů bývá obvykle jeden z vrcholů lokalizačního trojúhelníka a nikoli bod uvnitř trojúhelníka, jak předpokládal W. Laundhart. Vymezuje 4 hlavní příčiny a to:
1. vliv ubikvit – dostupné suroviny – spotřeba
2. vliv snížené – ztracené hmotnosti – naleziště
3. vliv dopravních tarifů
4. vliv nákladů na nakládku a vykládku – naleziště na trh