Nerostné zdroje

Nerostné zdroje
Nerostné zdroje jsou součástí neživé přírody, které společnost využívá a jež tvoří materiální podstatu většiny produkovaných užitných hodnot. Mnohé nerostné zdroje získaly na významu (uhlí, ropa, bauxit, vzácné kovy , stopové prvky atd.), některé, vlivem technického pokroku ve výrobě, mohly i ztratit reálnou ekonomickou hodnotu (např. chilský ledek byl nahrazen syntetickou výrobou dusičňanů).

Nerostné zdroje a surovinová politika zemí vyspělých zemí
Relativně nejlépe jsou nerostnými zdroji vybaveny Kanada, Austrálie a Jihoafrická republika.
Kanada – nerostné zdroje na ohromném území Kanady jsou jen částečně prozkoumány, přesto tato země zaujímá významné postavení v zásobách i těžbě některých z nich. Bohaté zdroje východní části Laurentinské plošiny (železné rudy, polymetalické rudy, vzácné a drahé kovy) doplňují nově využívané zdroje v pásmu rovin a nížin (uhlí, ropa, zemní plyn, draselné soli) postupující na sever.

Austrálie – při okraji australského vnitrozemí se nacházejí zásoby nerostných surovin, a to železných rud, bauxitu, niklu, cínu, uranové rudy a fosfátů.

USA disponují relativně značnou a různorodou základnou nerostných surovin. Zásoby uhlí, zemního plynu, wolframu a molybdenu, olova, fosfátů a síry. Vývoz nerostných surovin z USA převyšuje hodnotu dovozu (bez ropy).

Evropa – celkové zdroje jsou relativně značné. Jednotlivé země jsou však vybaveny nekomplexně, takže jejich úhrnná závislost na dovozu je vysoká. Ve světovém měřítku jsou významné zásoby uhlí, draselných a kamenných solí (Německo, Velká Británie), síry a pyritů (Itálie, Španělsko), magnezitu (Rakousko – polovina světových zdrojů), grafitu (Rakousko).
Geologický průzkum objevil poměrně bohaté zásoby ropy (na šelfu Severního moře), zemního plynu (Nizozemí a Severní moře), wolframových rud (Portugalsko) a polymetalických rud (Irsko).

Japonsko – je nejhůře vybaveno nerostnými zdroji, jehož existence a rozvoj jsou v rozhodující míře závislé na dovozu základních surovin a paliv

ČR – se těží koksovatelné uhlí a keramické suroviny (kaolín a magnezit), v Polsku koksovatelné uhlí, síra, zinek a měď, v Maďarsku bauxit, v Rumunsku zemní plyn a kamenná sůl, v Bulharsku polymetalické rudy, v Albánii chromoniklové rudy, v Mongolsku wolfram a cín, ve Vietnamu apatity a na Kubě niklové, manganové a chromové rudy.

Rusko disponuje ohromným potenciálem surovinových zdrojů v podstatě komplexního charakteru. V zásobách tuhých paliv, železných a manganových rud, apatitů, fosfátů a draselných solí zaujímá vedoucí místo na světě. Rozhodující potenciál nerostných zdrojů Ruska je soustředěn v nalezištích ve východních a severních oblastech, ale podstatná část spotřeby je v oblastech západně od Uralu.

Čína – nerostné zdroje jsou prozkoumány jen částečně, přesto zaujímá v zásobách řady nerostných surovin světově významné postavení, zejména v tuhých palivech, wolframu a antimonu.