ZEMĚPIS - OTÁZKY A REFERÁTY

Zěměpis - obsah

2011-02-16T07:37:00.000-08:00

1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody

2009-12-12T08:19:00.004-08:00

- Na světě existuje mnoho organizací chránících naši přírodu, ohrožené rostlinné i živočišné druhy a životní prostředí, například IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů, WWF (Světová nadace pro divokou přírodu), mohli bychom sem započítat i UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu). Z podnětu těchto a dalších mezinárodních organizací vznikají mezinárodní dohody, které mají zajistit existenci vzácným a vymírajícím druhům, zabránit ekologickým katastrofám a drastickému ničení životního prostředí. Stačí to však? Vždyť častěji než bychom chtěli se dočítáme v novinách nebo dozvídáme z televize o ztroskotáních tankerů, bezohledných pytlácích, varování o zničené atmosféře a stále se zvětšujících ozónových vrstvách, skleníkovém efektu a dalších.

Možnosti přírody jsou omezené. Musíme se učit šetřit naše suroviny, získávat alternativní zdroje energie. Nemůžeme produkovat vše co je technicky možné, ale jen to, co je snesitelné pro životní prostředí. Každý organismus na naší planetě je zapojen do neuvěřitelně složité sítě přírodních procesů a vztahů. Do této sítě jsme vpleteni I my lidé. Jsme její nejdynamičtější složkou, a cokoliv na zemi děláme, vychylujeme tím životní rovnováhu.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.16. Ekologie Ničivé povodně

2009-12-12T08:19:00.003-08:00

Povodně jsou spojeny s vysokými vodními stavy a extrémními průtoky. Jsou spojeny se zásahy člověka do krajiny, hlavně s odlesňováním. Povodně mohou trvat pár minut, ale i několik týdnů. Tzv. bleskové povodně se vyskytují především v suchých a polosuchých oblastech.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře

2009-12-12T08:19:00.001-08:00

Vyrovnáním tlakových rozdílů v atmosféře vzniká vítr, jehož nárazy a velká rychlost se negativně projevují v celé přírodě. Člověk je schopen udržet se na nohou při nárazech 129km/hod. Orkán má při této rychlosti ničivé účinky. Podle Beaufortovy stupnice(12 stupňů) začíná být vítr nebezpečný při rychlosti 66 km/hod. V tropických zeměpisných šířkách vznikají tzv. tropické cyklony, v nichž je energie soustředěna do malého prostoru, čímž dosahují mnohem větších rychlostí(často přes 100 km/hod). Cyklony mají v různé místní názvy: v Americe hurikán nebo uragán, v JV a V Asii tajfun, baguio na Filipínách, nebo willy-willy v Austrálii. Tropické cyklony se tvoří v rovníkové oblasti mezi 5°-10°obou zeměpisných šířek Jejich vznik a vývoj je vázán na mořskou hladinu teplejší než 26°C. Jejich energie je obrovská a odhaduje se, že středně silný cyklon má energii až 50000 atomových pum. Nad pevninou jejich energie klesá, protože jim chybí vlhký oceánský vzduch. Velké tropické cyklony dostávají jména, menší se označují jen čísly. Časový průchod cyklonů je nerovnoměrný. V Karibiku se projevují v září a říjnu, na jižní polokouli v lednu a únoru.

Ničivé účinky mají i tornáda, tvořící se ve vyšších zeměpisných šířkách. Mají tvar trychtýřů o průměru 10 m-1 km a pohybují se rychlostí 1000km/hod. Jejich vznik je dosud nejasný, ale patrně souvisí s nestabilním rozvrstvením ovzduší. Postihována je nejčastěji Indie, USA, Argentina a Austrálie. Velké škody páchají i prachové bouře(samúm, chamsín, šamál,…), ochuzující půdu o živiny a jemnozem a zasypávající příkopy, komunikace a vegetaci.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.14. Ekologie Tsunami

2009-12-12T08:18:00.002-08:00

Při zemětřesení mořského dna vznikají ničivé vlny tsunami. Na otevřeném moři dosahují pouze 2-3 m, ale u pobřeží narůstá jejich výška až na 30 m a rychlost se blíží 800 km/hod.V první fázi vzniku voda od pobřeží ustoupí a pak přichází ničivá vlna. Tsunami mohou vzniknout i při výbuchu podmořské sopky, vzácně se mohou vytvořit i po velkých sesuvech a zemětřeseních na mořském pobřeží. Podle svých účinků se tsunami dělí na 6 stupňů, přičemž první dva stupně jsou registrovány jen přístroji. Třetí stupeň je opticky již dobře patrný, čtvrtý a pátý už na pobřeží zanechává výrazně ničivé stopy a šestý ničí celé pobřežní pásmo. Tsunami má obrovskou energii. Nejvíce postihovanou zemí je Japonsko, kde se odhaduje, že v průběhu 16 silných tsunami zahynulo 8000 lidí. Před příchodem vln je v současné době obyvatelstvo varováno, které při každém silnějším zemětřesení u pobřeží mezinárodní služba vysílá.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.13. Ekologie Sopečné katastrofy

2009-12-12T08:18:00.001-08:00

Vulkanismus náleží mezi magmatické projevy, které se odehrávají na zemském povrchu a které souvisí s výstupem žhavotekutého magmatu-lávy. Centrálním výstupem zplodin je většinou kuželovitá sopka-vulkán. Magma však může vystupovat i trhlinami v zemském povrchu. Láva je nebezpečná svou teplotou(900°-1100°C) a pohyblivostí. Velké škody vznikají vyvrhováním nesouvislým vyvrženin. Nejdelším sopečným pohořím na zemi jsou středooceánské hřbety, kde dochází k výronům zásaditých a alkalických láv. Vulkanicky aktivní jsou také pevninské riftové zóny. Na Zemi je na 500 sopek. Činných na souši je 40-50 sopek, v mořích 20-30.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY

2009-12-12T08:17:00.003-08:00

Přírodní katastrofy probíhají zpravidla velmi rychle. Některé katastrofální jevy na Zemi mohou vyvolat rozsáhlou devastaci krajiny i oběti na životech. K nezanedbatelným katastrofám patří i přemnožení některých druhů hmyzu a hlodavců. V historické době nás postihly katastrofy astronomického původu, vyvolané dopadem většího kosmického tělesa na Zemi. Víme, že takové události mohou mít globální dopad na celou planetu i biosféru.
Zemětřesení

Zemětřesení jsou považována za nejničivější katastrofy a pokud k nim připočteme i následné katastrofy jako sesuvy a hladomory, mohou jim za obět padnout statisíce lidí, nehledě na úplnou devastaci krajiny. Ročně si zemětřesení vyžádají 10000 obětí a je zaznamenáno 60-90000 otřesů. Silných zemětřesení, které vyvolají citelné škody, je ročně asi 20. Tektonická zemětřesení jsou krátkodobé otřesy půdy vyvolané uvolněním energie, kumulované v místech zeslabené zemské kůry-tektonických zlomů. Další lokální zemětřesení jsou vulkanická a řítivá, kdy jsou zavaleny podzemní dutiny. K uvolnění energie a vzniku zemětřesení dochází v prostoru ohniska, jehož těžištěm je hypocentrum, ležící v určité hloubce pod povrchem. Pacifik- V tomto pásmu je registrováno 75,6% světových zemětřeseních. Severní Amerika je postihována především v oblasti pobřeží Kalifornie působením zlomu San Andreas, na němž je např Long Beach, San Francisco… Severní a západní okraj Pacifiku je ohrožován zemětřeseními s podmožskými hypocentry, což vyvolává navíc tsunami.Evropa a Asie jsou postihovány zemětřesením z mediteranního pásu, který se táhne od Azor až na východní pobřeží Číny.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.11. Ekologie Skleníkový efekt

2009-12-12T08:17:00.001-08:00

- Nadbytek skleníkových plynů (CO2)

- Globální oteplování - tání velkých pevninských ledovců – zvyšuje se hladina oceánů ; teplota vzduchu na Antarktidě se zvýšila o 0,5 stupně Celsia, stoupá teplota půdy ( o 1 stupeň za posledních 10 let v Číně, na Kubě, Gronsku);

Klima naší planety závisí na rovnováze mezi radiací pohlcenou a odraženou. Pro dnešní život příznivá průměrná teplota při povrchu Země 15°C je důsledkem skleníkového efektu. Bez skleníkových plynů by Země byla asi o 33°C chladnější a byla nejspíše zmrzlou planetou bez života.

Změny vyvolává i jev El Nino – periodicky za 2 až 5 let oteplující povrchové vrstvy mořské vody ve východním Pacifiku a ovlivňující klima v širokém pásu od jižní Ameriky přes Jižní Afriku až po JV Asii a Austrálii

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.10. Ekologie Kácení lesů

2009-12-12T08:16:00.002-08:00

Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů. Nejvíce je postižena oblast tropických deštných lesů v Amazonii. Stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo. Každý den jsou odlesňovány stovky milionů km2 deštného pralesa. Při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu.

Ozón
- Aerosoly ve sprejích a chladících zařízeních napadají ozón
- Větší intenzita ultrafialového záření

Velkým problémem v poslední době je úbytek ozónu – hovoří se o tzv. ozónové díře. Ozonosféra totiž představuje přirozenou ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením – působí jako filtr. Zjistilo se, že největší podíl na ničení ochranného obalu Země má chlór, jehož obsah v atmosféře v posledním období značně vzrostl. Největší množství chloru pochází s freonů.
1976 – 2080 ubytek o 4%

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.9. Vliv urbanizace na životní prostředí

2009-12-12T08:16:00.001-08:00

Velký vliv na životní prostředí má také urbanizace. Přes 40% světové populace žije ve městech s 5000 a více obyvateli. Lidé tráví značnou část života v umělém prostředí, v umělém mikroklimatu svých domovů, pracovišť i dopravních prostředků. I vnější prostředí – ulice, parky jsou výtvorem člověka a mají zvláštní klimatické poměry. Vlivem nakupení průmyslu, staveb i lidí bývá ve městech poněkud tepleji než na ostatních územích. Průmyslová města trpí vytvářením smogu – směsi mlhy a kouřových zplodin.Život ve městech je také vystavěn velkému hluku; projevují se účinky dopravy.

Proto je mimořádně důležitá městská zeleň, které se městům většinou nedostává. Tím, že odpařuje vodu, zvlhčuje a poněkud ochlazuje ovzduší. Působí jako účinný lapač prachu. Pomáhá snižovat hlučnost. Pro obyvatele má stále větší význam rekreační zázemí městské krajiny s pásy lesů, parků, s vodními plochami apod.

Velká centra mívají obrovskou spotřebu vody. Nezřídka ji musí přivádět ze vzdálených přehradních nádrží. Často trpí nedostatkem kvalitní pitné vody.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.8. Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí

2009-12-12T08:15:00.004-08:00

Růst životní úrovně obyvatelstva vytváří tlak na uspokojování jeho nároků v oblasti rekreace a cestovního ruchu.

Rozvoj rekreace má velice nepříznivý dopad na krajinu a životní prostředí. Vysoká koncentrace rekreačních objektů vede často k devastaci ŽP. Velká koncentrace rekreantů v těchto oblastech vytváří značné množství odpadů, znečišťuje ovzduší výfukovými plyny z aut, zhoršuje se jakost vody v nádržích i na mořských pobřežích. Neustále je zabírána půda na stavbu nových rekreačních objektů.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí

2009-12-12T08:15:00.003-08:00

Hustá síť silnic i železnic zabírá velké plochy půdy, většinou zemědělsky využitelné. Nádrže pohonných hmot ohrožují čistotu podzemních vod. Automobily patří k největším zdrojům znečišťování krajiny. Připadá na ně víc než polovina všech škodlivých zplodin vypouštěných do ovzduší – CO2, uhlovodíky, oxidy dusíku, olovo. Tento problém je hlavně ve velkých městech. Vysoká hustá zástavba brání proudění vzduchu.

Velmi závažnou složku negativního vlivu dopravy představuje také hluk, a to nejen u pozemní dopravy, ale i dopravy letecké. Zplodiny jejich motorů narušují ochranou ozónovou vrstvu, která brání pronikání nebezpečného ultrafialového záření k zemskému povrchu.
Velký vliv na znečišťování vodstva má vodní doprava. Obrovské tankery zajišťují levnou přepravu paliv, zejména ropy. Při jejich katastrofách, ale i při pravidelném vymývání vytékají tuny ropy do moře a hubí vše živé v širokém okolí. S problémem fosilních paliv souvisí také kyselé deště. Siřičité emise již zničily spoustu lesů v Evropě a s. Americe.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí

2009-12-12T08:15:00.001-08:00

-Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. Rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. Vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. Rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.

-Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou rozoráváním půd dochází k podstatným změnám v krajině. Důsledkem je opět eroze – rozorané pozemky vysušené sluncem, nedokážou odolávat vodě ani větru -> dochází k urychlenému odnosu půdy. Ročně se ztratí takové množství půdy, které by při správném využívání bylo schopno uživit 30 mil lidí.

-Mezi krajiny nejvýrazněji přetvořené člověkem patří oblasti závlahového zemědělství. Najdeme je tam, kde je dostatek tepla, ale málo srážek (hlavně subtropický pás).
Při využívání pastvin bývá člověk ještě méně prozíravý. Každé území může zajistit potravu jen určitému počtu zvířat. Je-li přetíženo, porosty řídnou, půda se rozrušuje, úrodnost klesá. Nadměrnou pastvou trpí zejména suché oblasti Afriky, Středního východu, Indie. Holá půda vysychá a mění se v poušť. Např. Sahara se posouvá k jihu, ročně se rozroste asi o 20km.
Se zvětšujícím se počtem lidí rychle vzrůstá spotřeba potravin. Zabránit hladovění může především zintenzivnění zemědělství. Nadměrné používání průmyslových hnojiv však škodí půdě i pěstovaným plodinám, znehodnocují se povrchové i podzemní vody. Neúměrně vysoké dávky průmyslových hnojiv mohou negativně ovlivnit i trvalou přirozenou produktivitu zemědělského půdního fondu.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí

2009-12-12T08:14:00.004-08:00

Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný; vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin. Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo. Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Odpadů, které do ovzduší vypouštějí je mnoho: popílek, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru. Exhalace ohrožují zdraví lidí, poškozují zemědělské porosty, ničí lesy. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 – 40%. Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chem. Kombinátů, ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského prům. a z některých potravinářských závodů. Nejvýrazněji se na celkovém průmyslovém znečištění ŽP podílejí největší průmyslové oblasti světa.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí

2009-12-12T08:14:00.003-08:00

Problémem zůstávají emise do prostředí - zatímco zdroje fosilních paliv se zatím vyčerpání neblíží, emise skleníkových plynů představují reálné nebezpečí pro stabilitu světového klimatu. Emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily. Většina vědců, sdružených do mezinárodní organizace IPCC je přesvědčena, že lidský podíl na probíhajících klimatických změnách je nesporný. Změny klimatu jsou považovány za nejzávažnější současnou environmentální hrozbu, je pravděpodobné že na jejich vrub lze připsat teplotní anomálie, hurikány a další neobvyklé klimatické jevy konce 90. let. Přestože se problém kyselých dešťů podařilo ve vyspělých zemích takřka vyřešit díky odsíření tepelných elektráren, zůstává problémem v rozvíjejících se chudých zemích. Nebezpečná zůstává také stále se ztenčující ozónová vrstva. Přestože na problém ztenčování ozonosféry lidstvo reagovalo zákazem emisí ozón ničících látek, budou tyto plyny ještě několik let vystupovat do ovzduší, problém bude kulminovat v prvních dvou desetiletích 21. století.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování

2009-12-12T08:14:00.001-08:00

Pokračuje i odlesňování - v letech 1980 - 1990 bylo ročně odlesněno 12.1 mil hektarů. K největšímu odlesňování docházelo v tropických oblastech a příčinou bylo získávání půdy pro zemědělství. Od roku 1970 klesla zalesněná plocha na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.

Počet všech druhů na Zemi byl v roce 1995 odhadnut na 14 milionů, z toho vyhynutí v průběhu nadcházející dekády hrozí 1-11 procentům. Snižuje se počet rybích rodů, zhruba čtvrtina současného počtu je ohrožena vyhynutím a dalších 44 procent bylo vyloveno k jejich biologickému limitu. Rychlost vymírání divokých druhů je asi 50-100 krát vyšší než přirozená. Vymírání druhů je znepokojivé nejenom z etického hlediska, ale i z hlediska ohrožení ekologické stability a nevypočitatelných potenciálních ekonomických ztrát.

Ve světě roste i produkce domácího i průmyslového odpadu. V průmyslovém světě se za posledních dvacet let jeho produkce ztrojnásobila, v rozvojových zemích se patrně zdvojnásobí v průběhu příští dekády.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.2. Ekologie Stav životního prostředí

2009-12-12T08:13:00.005-08:00

Stav životního prostředí se podařilo stabilizovat a zlepšit ve vyspělých regionech - západní Evropě a severní Americe. Současně ale vyspělé regiony stále představují největší environmentální zátěž v globálním měřítku - jsou největšími producenty skleníkových plynů, spotřebiteli dřeva a dalších surovin. Životní prostředí naopak se zhoršuje v chudých regionech.

Především nevhodné zemědělské praktiky způsobily, že více než 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Protože zemědělská produkce ve světě stále roste, lze očekávat, že se zemědělství některých států bude setkávat s vážnými problémy. Odhaduje se, že již bylo degradováno 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím

2009-12-12T08:13:00.003-08:00

Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů , atd. Odpady zamořují životní prostředí. Hrozí nebezpečí, že nebude dost čistého, dýchatelného vzduchu, kvalitní pitné vody, paliv a energie, surovin ani potravin pro další generace.

• 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Degradováno bylo 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy. 500 mil lidí žije na degradované půdě
• od roku 1970 pokles poměru zalesněné plochy na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.
• Rychlost vymírání 50-100 krát vyšší než přirozená. Vyhynutí hrozí 1-11 procentům v příštích 10 letech.
• za posledních 20 let se ztrojnásobila produkce průmyslového odpadu ve vyspělých zemích
• emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily, průměrný roční růst v poslední dekádě byl o 1,3%, pokles emisí byl zaznamenán pouze v Evropě.
• do roku 2050 bude v ozonosféře pět krát více ozón ničících látek, než dnes
• nejvyšší počet přírodních katastrof se odehrává v nejchudších regionech - Africe, jižní a jihovýchodní Asii

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1. Ekologie Slovo EKOLOGIE

2009-12-12T08:13:00.001-08:00

Slovo EKOLOGIE je staré jen asi sto padesát let. Označuje mladou vědu ( poprvé němec Ernst Heinrich Haeckel roku 1866). – věda o základních zákonitostech vzájemných vztahů lidské společnosti a prostředí, jejich územní diferenciace, o výsledcích této interakce a metodách její regulace v zájmu společnosti

Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Označujeme je jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických(klimatické: světlo, teplo, srážky, ovzduší. ; edafické: vlastnosti půdy.; topografické: geografické podmínky, nadmořská výška, reliéf..) , biotických(Souhrn všech činitelů, které podmiňují existenci a vytvářejí životní podmínky dané rostliny, se označuje jako biotop neboli stanoviště) a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby.

Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Je jediným tvorem, který si dovede své prostředí uvědoměle utvářet.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

Hutnický průmysl EU

2009-12-12T08:12:00.001-08:00

Hutnický průmysl EU

Belgie
- hospodářství: vysoce rozvinutý a vyspělý průmysl,
- hutnický (hutě v Lutychu)
- města: Charleroi (strojírenství a hutnictví)
- tradiční hutnictví železa a oceli si dosud udržuje značný význam, ale podobně jako hutnictví neželezných kovů zpracovává dovážené suroviny. Značná část produkce jde na vývoz.

Dánsko
- průmysl nemá k dispozici energetickou a surovinovou základnu, a proto v něm převažují obory s menší spotřebou surovin, zato náročné na kvalifikovanou pracovní sílu.

Německo
- hospodářství: ekonomika 3. největší na světě, v zahraničním obchodu 2. na světě
- průmysl: hutnictví a strojírenství - Porýní a Porúří
- nerostné suroviny: železná ruda (také dovoz), měď a wolfram
- nerostné bohatství je druhově chudé a nestačí mnohostranným potřebám hospodářství.
- Hutnictví železných a neželezných kovů závisí na dovozu rud a koncentrátů.
- Západní průmyslová oblast – severní Porýní-Vestfálsko – velká část hutnických závodů je na okrajích uhelné pánvi (Porúří, Sársko, Sasko, Lužická pánev),
- K největším střediskům hutnictví železa patří Duisburg a Dortmund

Španělsko
- průmysl: hutnický - ocel
- nerostné suroviny: rtuť, uran, stříbro, zlato
- černá metalurgie se přesouvá ze severu (při místních zdrojích železné rudy a uhlí) k východnímu pobřeží

Francie
- Průmysl navazuje na těžbu domácích surovin, hutnictví železa v Lotrinsku a hliníku v Alpách
- Alsasko: černé uhlí, výroba hliníku (Colmar),
- údolí Rhóny (Lion - St. Étienne): hutnický (černé uhlí),

Lucembursko
- průmysl: hutnictví (výroba železa, oceli)
- nerostné suroviny: železná ruda
- hospodářství se zakládá hlavně na tradičním hutnictví železa a oceli v jejíž produkci v přepočtu na jednoho obyvatele je země na 1. místě na světě. Dnes se však zpracovávají dovážené rudy.

Nizozemsko
- ve zpracovatelském průmyslu se uplatňuje tradiční hutnictví hlavně cínu, moderní výroby hliníku a dalších neželezných kovů z dovážených rud

Švédsko
- průmysl: zpracování kovů (hutnictví)
- nerostné suroviny: železná ruda (Kiruna, Gallivare) - nejkvalitnější žel. ruda obsahující 60% sur. železa; zinek, stříbro, olovo, uran (15% sv. zásob)
- hutnictví se orientovalo hlavně na výrobu ušlechtilých a speciálních ocelí v elektrických pecích.

Spojené království
- průmysl: hutnictví (Birmingham)
nerostné bohatství, které Británii umožnilo stát se kolébkou průmyslové revoluce, je dnes převážně vyčerpáno
- tradiční hutnictví železa a neželezných kovů dnes zpracovává vesměs dovážené rudy a šrot. Produkce železa a oceli klesá a většina závodů využívá jen část kapacity.

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Hutnický průmysl EU

2009-12-12T08:11:00.000-08:00

EVROPSKÁ UNIE

EU a ocel
Evropská konfederace průmyslu železa a oceli (EUROFER) byla založena v roce 1976. Členy a přidruženými členy jsou ocelářské společnosti a národní ocelářské svazy v rámci EU a zemí Střední a Východní Evropy.
V roce 198 bylo členskými společnostmi EU v rámci EUROFERU vyrobeno 155 mil. tun surové oceli. To představuje okolo 97% celkové produkce Evropské unie. Přidružení členové s 27. mil. tun surové oceli představují 90% výroby v zemích Střední a Východní Evropy.
Cílem Euroferu je spolupráce mezi národními federacemi a společnostmi ve všech záležitostech, které přispívají k rozvoji Evropského ocelářského průmyslu a presentaci společných zájmů jejich členů naproti třetím zemím.

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Hutnický průmysl 5

2009-12-12T08:10:00.004-08:00

Hutnictví prošlo ve 20. letech několika obdobími:
1) před 2. sv. válkou převládali v jeho struktuře těžké kovy jako jsou měď, olovo, zinek a cín.
2) Po 2 sv. válce až do 70. letech probíhal dynamický rozvoj lehkých kovů jako je hliník a s tím posílení energetické orientace, protože hliník je velmi náročný na energii.
3) 70. léta až dnes se projevoval zvýšený význam druhotných surovin a posílení orientace na spotřebitele. Jednalo se zejména o titan, molybden, kobald a hořčík.

Hutnictví neželezných kovů v dnešní době vyrábí asi 70 kovů. Ze 75% hodnoty připadá na výrobu olova, zinku, mědi a hliníku.

Lokalizační struktura hutnického průmyslu
1) Orientace na surovinu
2) Orientace na dopravu
3) Orientace na energii
4) Orientace na spotřebitele

Dnes rozlišujeme hutnictví na:
a) primární – zpracování rud či jejich koncentrátů
b) sekundární – zpracování kovového odpadu
– vzniklo s příchodem energetické krize v 70. letech

Hutnický průmysl 4

2009-12-12T08:10:00.003-08:00

Barevná metalurgie se co do objemu výroby nemůže porovnávat s hutnictvím železa, ale
jde o významově nepostradatelnou položku pro celkový rozvoj dalších průmyslových odvětví.
Bauxit – hliníkárenství (přes 100 mil. tun v roce 1995) se 2/5 podílí Austrálie, za ní následují Guinea (14%), Jamajka (10%), Brazílie (10%), Indie (5%), Venezuela (5%), Rusko (4%), Surinam (3%), Guyana (2%), Řecko (2%) a Čína (2%). Na jeho světově těženém množství Výroba hliníku je náročná na elektrickou energii – proto přední pozici ve výrobě tohoto strategického materiálu zaujímá USA.
Měď představuje množství 9,3 mil. tun ročně. Největšími těžišti jsou Chile, USA, Kanada, Indonésie, Austrálie, Čína a také Polsko
Cínu (194 mil. tun) patří přední místa Číně, Indonésii, Peru a Brasílii, Bolívii, Rusku, Austrálii a Malajsii.
Olova (3,2 mil. tun) se nejvíce podílejí Čína, Austrálie, Rusko, USA, Peru, Kanada, Mexiko, Švédsko (pod 5%), Jižní Afrika a Maroko
Zinek (7,6 mil. tun) je nejvíce těžen v Kanadě, Austrálii, Číně, Peru, USA, Rusku (8%) a Mexiku.

Hutnický průmysl 3

2009-12-12T08:10:00.001-08:00

ČR - nejdůležitějšími regiony černé metalurgie Ostravsko (Nové Hutě,Vítkovice, Třinecké Železárny), Kladensko a Plzeň.

Nejbohatší na železnou rudu je bývalé SSSR. Evropa je na posledním místě v těžbě rud.
- Před 2. sv. válkou se ruda dobývala především v Evropě a v Severní Americe. Především do 50. let.
- V roce 1910 se 85% světové produkce oceli soustřeďovalo do 4 zemí a to do USA, Německa, Velké Británie a Francie.
- V dnešní době se tyto produkce přesouvají do rozvojových zemí. Ještě v roce 1950 zajišťovali rozvojové státy 1,5% světové produkce železa a oceli v roce 2000 to již bylo 35%. Přesun hutnického průmyslu do rozvojových států probíhá proto, že se přesouvá ke zdrojům rud a vyspělé státy se zbavují ekologicky škodlivých výrob. Rozvojové státy se zaměřují hlavně na kvantitu a vyspělé na kvalitu.

Hutnický průmysl 2

2009-12-12T08:09:00.002-08:00

HUTNICTVÍ OBECNĚ
Hutnický průmysl, který zahrnuje výrobu železa, oceli, barevných kovů a jejich slitin, představuje materiálovou základnu pro další průmyslová odvětví, zejména pro strojírenskou výrobu. Těžba rud a jejich zpracování patří zároveň k nejstarším oborům lidské činnosti.
Hutnictví železa a oceli (černá metalurgie) zůstává odvětvím s rozsáhlými nároky na suroviny, energii, pracovní síly, geologické a infrastrukturní podmínky, vodní zdroje. V menší míře se projevuje činitel trhu a dopravy.

K nejvýznamnějším oblastem soustředění hutnictví železa jsou:
1) severovýchodní část USA
2) kanadská provincie Ontario
3) Porúří (města Duisburg, Dortmund, Essen, Bochum, Oberhausen)
4) Region Lotrinska s Sárska (města Metz, Nancy)
5) Střední Anglie (města Birmingham, Scheffield)
6) Podněpří (města Dněpropetrovsk, Krivoj Rog, Záporoží, Dněprodzeržinsk)
7) Dondas
8) Ural
9) Hornoslezská pánev
10) Východní pobřeží ostrova Honšú

Hutnický průmysl

2009-12-12T08:09:00.001-08:00

1) železa a oceli : = černá metalurgie
- zahrnuje 95% spotřeby kovů ( dle hmotnosti )
- výroba surového železa a oceli za pomocí
žel. šrotu = 1,5 – 2x než bez sž ( Japonsko )
- výrobci: Japonsko, Čína, Rusko, USA, Ukrajina

2) neželezných kovů: - hmotnost produkce HNK je 5% objemu výroby železa
- elektronika, zbrojní výroba Þ rozmach HNK ( Al, Cu, Pb )
- rudné zásoby hl. v rozvojových zemích, Guineiský zál. - bauxit
- export surovin: Kanada, J. Afrika, Austrálie
- import surovin: Z. Evropa, USA, Japonsko

Živočišná výroba 3

2009-12-12T08:08:00.001-08:00

Chov skotu
- rozšířen rovnoměrně po celém světě
- buvol indický, banteng, zebu, jak – tam kde selhává chov krav
- azbezpečuje přes 90 % světové spotřeby mléka a více než 30 % massa
- Výskyt:
1. Austrálie a Latinská Amerika
2. Severní Amerika, Rusko, Afrika
3. Evropa

Chov prasat
- k důležitým plemenům patří velké bílé prase (neboli yorkshirské) a černé berkshirské prase, plemeno landrace se chová na slaninu
- výhodou je snadná aklimatizace zvířat, jejich všežravost, relativně malá spotřeba krmiv a rychlá reprodukce
- v našich podmínkách není chov prasat nejvýhodnější – chceme-li získat jednotku živočišné bílkoviny, musíme trasformovat více než 6 jednotek rostlinné bílkoviny
- nejvíce v Číně, Evropě, Brazílii, USA, Rusko

Chov ovcí
- chovají se pro vlnu a maso
- nejvíce v Austrálii, Indii, N. Zélandě a na Blízkém východě a v Rusku

Chov drůbeže
- kuře, krocan, kachna, husa
- pro maso, vejce a peří
- v Británii se sní každoročně 700 mil. kuřat/10 na obyv.
- nejvíce Evropa, Severní Amerika
- produkci vajec zajišťují ve vyspělých státech specializovaná plemena – 300 ks za rok, v rozvojových zemích – 60 ks – živí se odpadem
- chová se komerčně, v hustě osídlených drůbežárnách s automatickým napájením a regulací životních podmínek, tyto podmínky napadány ekology

Chov tažných zvířat (koní, volů, oslů, buvolů, mulů, velbloudů, sobů….)
- koně dnes ustoupili rozvoji mechanizace ve vyspělém světě, ale zůstávají nejrozš. tažnými zvířaty, zejména v mírném a subtropikcém pásu – Brazílie.
- osli – Blízký východ, Čína
- muli – Latinská Amerika
- velbloudi – v pouštích Afriky a Asie
- buvol indický se využívá v jižní a JV Asiii, v horkém vlhkém klimatu je nenahraditelný, nemá chutné maso, mléko buvolic je ale sladké a tučné

Chov koz
- na rozdíl od ovcí mívají duté rohy a jsou robustnější
- žijí v chladných hornatých nebo suchých oblastech po celém světě
- mohér je dlouhá lesklá vlna z angorské kozy
-
Kůže domácích zvířat jsou významnou surovinou kožedělného průmyslu, i když je zčásti nahrazují umělé usně. Mezi dodovatele přírodních kůží velmi rozdílné kvality patří všechni oblasti s rozsáhlými chovy. K vývozcům se řadí Indie, některé latinskoamerické země – Argentina, Brazílie, Uruguay, ale též USA i další, dovozci jsou především evropské státy.

Rybolov
- 2/3 celkového úlovku: SZní Atlantik, SZ a JV Pacifiku
- sladkovodní rybolov: Čína, Indie, Indonésie, Japonsko
- podle konvence o mořské právu mohou pobřežní země využívat všechny zdroje v 200 mílovém hospodářském pásmu

Živočišná výroba typy

2009-12-12T08:07:00.002-08:00

Kočovný chov - charakteristický pro suché oblasti Afriky, JZ a centrum Asie
- Nomádi s rodinami provázejí stáda po trasách určovaných rozložením pastvin

Polokočovný chov - Kazachstán, střední Asie, Mongolsko, západní Čína
- přesuny stád zajišťují vesměs brigády pastýřů, vytvářejí se rezervy krmiv na zimu, budují se přístřešky pro dobytek

Transhumance (trans humum znamená za hranicemi obdělávaných půd)
- pravidelné sezónní přesuny dobytka mezi nížinnými a horskými pastvinami
- středomořské oblasti Evropy, latinskoamer. Andy

Moderní extenzívní chov - na suchých prériích a letních horských pastvinách na západě USA (hovězí dobytek), v polopouštích a savanách Austrálie či na kvalitních pastvinách Nového Zélandu (ovce), na pampách Latinské Ameriky a také v Jižní Africe

Chov alpského typu - převážně výdojný chov skotu se rozvinul hlavně v alpských zemích
- dobytek tráví léto na kvalitních pastvinách subalpinské (1800 – 2200 m n. m.), zčásti i alpínské zóny ( vybavených přístřešky k ukrytí za špatného počasí)
- pobyt v horách zajišťují pastevní sdružení s dlouhou tradicí, hospodáři si vytvářejí na zimu zásoby sena a jiných hodnotných krmiv

Intenzívní stájový chov jako doplňkové odvětví - původně typických evropských jevem
- zemědělci využívali osevní plochy především k pěstování zrnin, dobytek se pouze pásl, zařazení objemných krmiv do osevních postupů vedlo k růstu stád a k prosazování stájového chovu
- střední, jižní a JV Evropa
- Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie – význam chovu vepřů
- zemědělství Polska, Německa a Česka tvoří přechod k dalšímu typu

Živočišná výroba 2

2009-12-12T08:07:00.001-08:00

Zemědělská výroba prošla 2 revolucemi:
A/ Neoletická revoluce:
přechod od sběrné společnosti (sbírali rostliny a lesní plody) k pěstování zemědělských plodin
B/ Zelená revoluce:
v 50. – 60. tých letech 20. st.
2 směry:
1) zapojení mechanizace, hnojení
2) zavádění nových geneticky upravených rostlin
vznikala nová střediska: FILIPÍNY, MEXIKO
v Mexiku vyšlechtili speciální druh pšenice, která je vhodná pro pěstování v různých klimatických podmínkách, výnos z ha se zvýšil trojnásobně na Filipínách se specializovali na rýži, která se dá sklízet 4x do roka + pěstovat v různých klimatických podmínkách po II. sv. v. dochází k zavádění pesticidů do půdy, neboť škůdci ničili 1/3 úrody, rozšiřovalo se hnojivo DDT, po čase se zjistilo, že nejen ničilo škůdce, nýbrž i přírodu – v Americe vymřel díky DDT orel bělohlavý, zemřelo spoustu velryb a tučňáku

Živočišná výroba

2009-12-12T08:06:00.002-08:00

Vývoj zemědělství
Zemědělství vzniklo na Blízkém východě před více než 10 000 lety vyšlechtěním obilnin a ochočením ovcí a koz pro získání mléka, masa a vlny. Lidé pak založili svá sídliště – až na nomádské pastevce, kteří následovali přirozeně se stěhující stáda. Lidé žijící v osadách na březích jezer a moří se zaměřili na rybaření jako zdroj potravy.
Pokroku v zemědělství napomáhaly různé technické inovace, např. pluhy a postroje pro tažný dobytek. Pozdější vynálezy zahrnovaly řádkovací secí stroje pro vysévání semen, žací stroje, parní traktory a nakonec dieselové traktory a kombajny. Mechanizace učinila ze zemědělství odvětví s podstatně menší intenzitou práce a uvolnila pracovníky pro práci v továrnách a odvětvích služeb zaměstnancům.
Také biologické vědy sehrály svou roli při modernizaci zemědělství – nejprve prostřednictvím výběrového množení rostlin a živočichů na farmě, později využitím genetického inženýrství k získání nových rostlinných nebo živočišných druhů, poskytujících vyšší výnosy lépe odolných vůči nemocem nebo tolerujících klimatické extrémy.

- zemědělství zaměstnává 1,2 miliardy lidí, z toho 90 % připadá na rozvojové země
- existuje velký rozdíl mezi zemědělstvím v rozvojových zemích a vyspělých zemích: příkladem může být to, že Čína a USA mají největší podíl zemědělství, ale zatímco USA zaměstnává 3 milióny lidí, tak Čína jich zaměstnává 450 miliónů
- zemědělství vysp. států je charakterizováno AGROPRUMYSLOVÝM KOMPLEXEM, tj.:
1) 30% tvoří výrobní zeměd. prostředky
2) 10% tvoří vlastní zemědělská výroba
3) 60% tvoří doprava, skladování, zpracování, odbyt

Lesní hospodářství

2009-12-12T08:06:00.001-08:00

Od vzniku lidstva káceli lidé stromy, aby získali palivo a dřevo. Například oblast mírného pásma v severní Evropě, včetně většiny Británie a krajina okolo Středomoří byly kdysy porostlé smíšenými lesy. Později byly narušeny tropické lesy, jak v důsledku těžby dřeva, tak i kvůli čištění krajiny pro chov dobytka, který měl uspokojit celosvětově rostoucí poptávku po mase. Někdy jsou následky katastrofální. Kořeny stromů zeminu svazují a bez nich déšť dopadá prudce na zem, odplavuje půdu a zanechává neúrodnou pustinu. Dosavadní ztráta lokalit způsobila vyhynutí mnoha živočišných druhů.
Na druhé straně mnohé severské státy znovu vysadily rychle rostoucí jehličnany, které se výběrově kácejí a potom opět vysazují, aby poskytly dřevo pro stavebnictví a na výrobu dřevité lepenky a papíroviny. Výběrové kácení se může také úspěšně použít v tropických lesích – dlouho trvá než se vzniklé mýtiny přirozeně zaplní, a existuje zde riziko poškození ekosystému.

Rostlinná výroba 5

2009-12-12T08:05:00.003-08:00

3. Vlákna listová
Kaučukovník:
- přírodní kaučuk se vyskytuje v latexu /šťávě/ mnoha druhů rostlin
- největší hosp. využití má kaučuk pocházející z Amazonky (Brazílie), jeho vlastnosti se mohly uplatnit až po vynálezu dokonalého zpracování (vulkanizace)
- později se začal pěstovat v Jihovýchodní Asii, kde se postupně vytvořila největší produkční oblast, hlavně Malajsie, Indonésie a Thajsko
- snahou o soběstačnost se vyspělé státy začaly zabývat výrobou syntetického kaučuku, který díky vyšší produktivitě práce a nižším výrobním nákladům konkuruje přírodnímu
- pěstuje se ve vlhkých tropických oblastech
Tabák:
- pochází z Jižní Ameriky, kde se vyskytuje více divoce rostoucích druhů, hospodářský význam však mají pouze dva
- použití: kuřivo, postřik na ochranu rostlin před škůdcem
- spotřeba stoupá
- pěstování klade vysoké nároky na pracovní síly
- vyžaduje teplo a je náročný na vláhu
- k nejlepším patří přímořské odrůdy (krymská, turecká, virginská, kubánská)
- oblasti: Čína, Indie, Turecko, Jižní Korea, Indonésie, Pákistán, Rusko, Bulharsko, Řecko, Itálie, Japonsko, Brazílie, Mexiko, v Africe na jihu (Malawi, Zimbabwe)

Rostlinná výroba 4

2009-12-12T08:05:00.001-08:00

Textilní kultury:
1. Vlákna plodů - hlavně bavlník, menší význam má kapok a kokosové vlákno
Bavlník: - nejdůl. kultura
- pokrývá ½ potřeb všech textilních vláken
- pěstuje se většinou jako jednoletá rostlina, zejména v suchých subtropech a tropech
- je náročný na teplo a světlo, sucho vyžaduje při zrání, neboť tobolkám vodní srážky
škodí, snižuje se kvalita bavlny
- pěstování je náročné na pracovní sílu
Oblasti: - Čína, Egypt, Indie, jih USA, Rusko (Uzbekistán)
Použití: - textilní vlákno, celulóza pro výrobu vaty, rozmačkaná semena → bavlníkový olej
Kokosové vlákno:
- vyrábí se ze slupek kokosových ořechů
- použití na rohože
Kapok:
- získává se také ze semenných vláken, je mnohem jemnější než kokosové vlákna a používá se na tepelné izolace a vycpávky zimního oblečení a polštářů

2. Vlákna lýková
a) jemná (len, konopí, ramie)
Len: - pěstuje se v mírném pásu, nejlépe v oblastech s dostatkem srážek a malými výkyvy teplot ve vegetačním období, přes dobré vlastnosti (dvakrát pevnější než bavlna) je jeho spotřeba menší a produkce stagnuje , dlouhé stonky lnu se máčejí ve vodě, aby se uvolnila lýková vlákna, která se pak oddělují otloukáním a svinováním do klubek /viz Jak Krtek ke kalhotkám přišel/
- oblasti: Rusko /50% produkce/, Čína /40%/ , Polsko, Francie, Česko, Belgie
- použití: plátno, rozmačkaná semena → lněný olej používaný k výrobě, barviv, tmele a fermeží
Konopí:- zpracovává se podobně jako len
- pěstuje se v teplejších podmínkách než len
- prvenství: Rusko, dále Itálie, Maďarsko
- vlákna konopí jsou hrubší než vlákna lnu – používají se k výrobě pytloviny a provazů
Sisal: - tzv. sisalové konopí se získává z dužnatých listů agáve
- používá se k výrobě provazů a lan, kartáče
- Brazílie, Afrika

b) hrubá (juta a kenaf)
Juta: - po bavlníku druhá nejdůl. textilní kultura, pěstuje se výhradně v Asii:
- ve východní Indii v Bengálsku, V Číně, v Bangladéši
Kenaf: - se sklízí ze 2/3 v Thajsku, velký podíl má Indie a Čína

Rostlinná výroba 3

2009-12-12T08:04:00.002-08:00

Olejniny
rostlinný tuk doplňuje tuky živočišné, značný význam má v rozvojových zemích s nedostatečně rozvinutou živočišnou výrobou
Sója - náročná na teplo a odolná proti suchu, pochází z Číny
nevýhoda: dlouhé vegetační období
Severní Amerika, Latinská Amerika, Čína
Bavlníkové semeno - Bangladéš, Rusko, USA, Brazílie, Afrika, Severní Amerika vyváží nejvíce, hlavním spotřebitelem je Evropa
Podzemnice olejná
1. Asie (střední a jižní Indie, severní a východní Čína)
2. Afrika (Senegal, Nigérie, Súdán)
3. USA
Olivovník - evropské Středomoří – Itálie, Řecko, Španělsko, Afrika – Maroko, Tunisko
Kokosová palma - rozšířená v v pobřežních oblastech, nevadí ji zasolená půda
1. Asie: Malajsie, Indonésie
2. Afrika: Nigérie, Benin, Zair
3. Latinská Amerika
Olejná palma - velmi těžko se přizpůsobuje podmínkám na plantážích, a proto se větší část oleje i jader získává z divoce rostoucích stromů
Malajsie, Indonésie, Nigérie, Angola, Kamerun
Slunečnice - nejkvalitnější olejnina mírného pásu
1. Evropa – hlavně Rusko
2. Čína a USA
3. Argentina
Řepka olejná – Evropa
Olejný len - Severní Amerika, Latinská Amerika, Asie, Evropa

Banány - Latinská Amerika, Jižní a JV Asie
Strumy - intenzivní pěstování: Izrael, Libanon, Kypr, Španělsko
Ananasy - Thajsko, Filipíny, Indie, Brazílie, Mexiko, Afrika
Datle - Saúdská Arábie, Irák, Írán, sever. Afrika
Fíky - Evropa, Turecko, Itálie, Španělsko, Afrika
Jablka 1. místo: Evropa – Rusko, Francie, Itálie
2. místo Asie – Čína, Turecko, Japonsko
3. místo Sever. Amerika
Hrušky, švestky, meruňky, broskve….
- Evropa, Severní Amerika – Florida, Kalifornie, USA 70% produkce

Zelinářství - náročné na ruční práci a investice
- rajčata - teplejší západní, jižní a jihovýchodní oblasti Evropy, Středoatlantikcá A Tichomořská oblast v USA, oblasti Číny a Turecka
- zelí – chladnější oblasti – Rusko, Polsko, Japonsko

Kultury poskytující suroviny k průmyslového zpracování
- textilní kultury, kaučukovník a tabák
- náročnější na živou práci než obiloviny, není zde rozvinuta automatizace

Rostlinná výroba 2

2009-12-12T08:04:00.001-08:00

Luštěniny:
- jsou nejefektivnějšími producenty bílkovin, na stejné ploše jich produkují 2-3 krát více než obiloviny
- Sója: Severní Amerika, Asie
- Hrách: Rusko, Evropa, Střední Asie
- Čočka: Středomoří
- Fazole: Severní Amerika a Střední A

Brambory
 rozšířily se na přelomu 18.-19. st. v oblastech s chudou půdou a chladným vlhkým podnebím, přispěl k tomu růst obyvatelstva a rychlý proces urbanizace
 nevýhodou je malá odlonost hlíz proti mrazům a náročnost na prac. sílu
 přepravují se méně efektivně než obilniny
 výskyt Evropa, Čína

 Maniok (Kasava)
 z kořenů se po úpravě vyrábí mouka a čistý škrob
 v subrovníkovém i rovníkovém pásu jde o značně produktivní kultura
 nízká biologická hodnota, omezené možnosti skladová a přepravy vysvětlují, proč pěstováni kdysy základní potravinové kultury Afriky a Latinské Ameriky stagnuje
 výskyt: Zaire, Nigérie, Thajsko, Indonésie

Cukrová třtina
- klade vysoké nároky na teplo
- pěstuje se mezi 300 až 33 0 severní a 300 jižní šířky
- poskytuje více cukru než řepa
- pěstuje se ve dvou hlavních oblastech: V Latinské Americe, především v Brazílii a v americkém středomoří (KUBA) a v Asii podél řeky Gangy, odkud rostlina pochází.
Cukrová řepa
- potřebuje hodně vláhy a tepla v době růstu, je náročná na bonitu půdy
- vedlejší produkty – řízky, melasa, chrást – užití v živoč.
- výskyt: Ukrajina, středoněmekcá předhůří, jižní část Pádské nížiny, Severní Amerika, Turecko, Írán, Japonsko

Chmel
1. Evropa (Německo, VB, Česko, Rusko)
2. USA
Čajovník
- jižní oblasti monzunové Asie, především jižní a SV Indie, Srí Lanka, východní Čína, Japonsko, Indonésie
Kávovník
- má plantážní charakter s poměrně dlouhým cyklem – první sklizeň až po 5 letech
- nejčastější výskyt na náhorních plošinách
- výskyt: Kolumbie, Brazílie, Asie, Afrika: Pobřeží Slonoviny, Etiopie, Uganda, Zair
Kakaovník
- největší sklizeň přináší ve stáři mezi 10. až 20. rokem
- 1. Afrika: Pobřeží Slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun
- 2. Latinksá Amerika - Brazílie
Vinná réva
- Středomoří, Argentina, Chile, Severní Amerika, Afrika

Rostlinná výroba

2009-12-12T07:40:00.000-08:00

Základní potravinové kultury
- mají rozhodující význam pro zásobování obyvatelstva uhlovodany, bílkovinami a tuky
- patří sem obiloviny, okopaniny a luštěniny
Obiloviny:
- pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso, čirok
- slouží k výživě přímo nebo jako krmivo
- mají velkou nutriční hodnotu
- výhodou je možnost dlouhodobého skladování a přepravy na velké vzdálenosti
- nejdůležitější místo ve výživě má rýže a pšenice

Rýže je hlavní potravinovou plodinou Asie. V nížinných oblastech a na terasovitých horských svazích se pěstuje na vlhkých rýžových polích. Na výše položené a sušší půdě se pěstuje na suchém poli.
Pšenice je nejrozšířenější pěstovanou plodinou, přestože nevynáší tolik jako rýže. Hlavními producenty jsou Čína, Kanada, Rusko a USA. Vysokoproteinové „tvrdé“ pšenice se pěstují pro získání mouky na pečení chleba. Mouka z „měkké“ pšenice se používá na pečení vdolků a koláčů.
Žito: střední a východní Evropa /80%/, zbytek Severní Amerika, Čína, Turecko
Proso: 1. místo Asie (Indie Čína)
2. místo Sev. Amerika
3. místo Afrika, Latinská Amerika
Ječmen: střední a západní Evropa nejvíce, 2. místo Severní Amerika a Asie
Kukuřice na zrno: 1. Střední SV a SZ USA
2. Čína
3. Latinská Amerika (Brazílie, Mexiko, Argentina)

Instituce EU

2009-12-12T07:39:00.002-08:00

Instituce EU
Evropská rada
nejvyšší politický orgán, rozhoduje o nejzákladnějších otázkách evropské integrace; vznikla r. 1974; tvoří ji hlavy států nebo vlád členských zemí; nejvyšší politický orgán Unie, stanoví směrnice pro politiku společenství, poskytuje podněty potřebné pro rozvoj integrace, definuje obecnou politiku pro společenství

Rada EU
legislativní a výkonný orgán, reprezentuje členské státy, může rozhodovat o všech otázkách integrace; Brusel;

Evropská komise
strážce integrace, iniciátor legislativy a výkonný orgán Společenství; 20 členů (po 2 má Francie, SRN, Itálie, Španělsko a GB) – na 5 let; návrhy zákonů společenství předkládá radě ministrů, parlamentu, Hosp. a soc. výboru; realizuje rozhodnutí rady ministrů a pol. aktivity společenství; sestavuje rozpočet, který předkládá radě ministrů a parlamentu; zajišťuje respektování pravidel a zásad o společném trhu; může podat žalobu na kterýkoli člen. stát, kt. neplní své závazky, k Soudnímu dvoru
- Brusel

Evropský parlament
přímo volený demokratický orgán vyjadřující politickou vůli občanů Evropské unie
Štrasburk

Evropský soudní dvůr
dohlíží nad interpretací a aplikací práva ES – Lucemburk; sídlí v Lucemburku;v případě sporů vykládá evropskou ústavu a další evropské zákony;soudci jsou jmenování na 6 let všeob. dohodou člen. Států; evropští soudci mohou požadovat pozměnění nár. rozhodnutí a legislativních aktů, jež nejsou slučitelné s ustanoveními dohod;na soud se může obrátit stát, instituce společenství nebo jednotlivec; může rozhodovat i v případech řešených nár. soudy, jestliže se proces dotýká zákonů ES;jeho rozsudky jsou závazné pro všechny soudy všech člen. států

EFTA = evropské sdružení volného obchodu (ESVO)
- vznik 1960-61 jako protiváha EHS s menšími cíli
- chtěli vytvořit pásmo volného obchodu bez dalších cílů integrace
- 7 zakládajících členů: VB, Rak., Dánsko, Port…..
- v souč. době tvoří EFTU Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko

APEC = asijsko-pacifické hospodářské společenství
- sídlo v Singapuru, 17 členů
- vznik 1989, státy tzv. asijští draci + Austrálie, Japonsko, Kanada, Papua, Nová Guinea

ASEAN = sdružení národů jihovýchodní Asie
- sídlo Bankog
- od r. 1967, 9 členů – Brunei, Filipíny, Indonésie, Laos, Malajsie, Singapur, Vietnam

NAFTA = severoamerická zóna volného obchodu
- sdružuje 3 státy – Kanada, USA, Mexiko

CEFTA = středoevropská zóna volného obchodu
- vznik r. 1991, státy bývalého východního bloku – Bulharsko, ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko

OPEC = sdružení států vyvážejících ropu
- 13 členů – Saudská Arábie, SAE, Irán, Irák, Kuvajt, Venezuela, Gabon, Indonésie..
- sídlo Vídeň

OECD = organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- sídlo Paříž, 29 členů – většina evr. států + Austrálie, Japonsko, Korea
+ další společenství vojenská, např. NATO
- oblast finančnictví :
Světová banka – má pomáhat poválečné obnově, postiženým zemím poskytuje úvěry (splatnost 12 –15 let, pomáhá eko a soc. vývoji)
MMF – vznik v r. 1944 (podpora a stabilizace mezinárodního měnového systému, poskytuje půjčky, Československo patřilo k zakládajícím členům)

EU

2009-12-12T07:39:00.001-08:00

EU – Cíl – společné využití přírodních, lidských a finančních zdrojů; ochrana společného trhu; téměř volný pohyb zboží, kapitálu a pracovních sil; vytvoření společné měny
Počátky evropské integrace
18. dubna 1951 byla šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Holandsko a Německo) podepsána tzv. Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), jež vstoupila v platnost 27. července následujícího roku.
Následovaly tzv. Římských smluv, zakládajících Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE, často též Euratom). Dalším krokem směrem k naplnění cílů EHS bylo dobudování celní unie k 1. červenci 1968, kdy byla mezi členskými státy zrušena cla na dovoz průmyslových výrobků.
- Prvního rozšíření se Evropská společenství dočkala 1. ledna 1973. Novými členy se staly Dánsko, Velká Británie a Irsko
- Na počátku roku 1981 se desátým členem Evropských společenství stalo Řecko, nejjižnější a nejchudší členská země Společenství.
- 1986 vstup Španělska a Portugalska
- smlouva o Evropské unii byla následně slavnostně podepsána 7.února 1992 v Maastrichtu
- v říjnu 1991 bylo dohodnuto vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) - zóny volného obchodu se zeměmi ESVO, a smlouva byla následně podepsána 2. května 1992 v portugalském Portu.
- Po dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu hospodářské a měnové unie. Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny s názvem "euro" k 1. lednu 1999.
- Dosud poslední rozšíření se uskutečnilo k 1. lednu 1995, kdy se členy EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko.
- Od poloviny devadesátých let podalo 10 zemí střední a východní Evropy (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko) a Kypr oficiální žádost o členství v EU (s Maltou, která podala žádost dříve, byla jednání obnovena). Česká republika tak učinila 23. ledna 1996,

Ekonomická integrace

2009-12-12T07:34:00.004-08:00

Integrační a desintegrační tendence.
V současném světě se stále silněji prosazují tendence ekonomického sdružování jednotlivých státních útvarů do větších celků. Toto integrování hospodářství vyvolává prohlubující se geografická ( územní) dělba práce ve světě, potřeba propojení jednotlivých menších ekonomik do větších, vnitřně jednotných systémů. Takový integrovaný celek má lepší možnosti celkového rozvoje, větší předpoklady pro vyrovnávání rozdílů mezi úrovní jednotlivých jeho částí a lehčí situaci při odolávání případným nepříznivým vnějším ekonomickým vlivům ( např. ropná krize atd.)

Ekonomiku a ekonomické procesy nelze vymezit hranicemi určité země. Tržní vztahy se neuskutečňují jen na území určité země, ale rozšiřují se i za její hranice. Jednotlivé národní ekonomiky jsou na sobě stále více závislé, podmiňují se, doplňují se a prostřednictvím trhu jsou svazovány do jednotného celku.
-tendence k prohlubování ekonomických vazeb na mezinárodní úrovni
-tendence ke spolupráci a ekonomické součinnosti tržních subjektů i celých ná-
rodních ekonomik
-spojování do jednotného světového celku prostřednictvím MO a mez. finan.
trhy  vytváření nadnárodních integračních seskupení

EKONOMICKÁ INTEGRACE = PROCES, KDY DOCHÁZÍ K POSTUPNÉMU SBLIŽOVÁNÍ A PROPOJOVÁNÍ EKONOMIK PROSTŘEDNICTVÍM ODBOURÁVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH PŘEKÁŽEK, CÍLEM JE VYTVOŘIT JEDNOTNÝ EKONOMICKÝ KOMPLEX.

- integrační procesy jsou urychlovány především ekonomickými faktory a narůstající mezinárodní dělbou práce.
- naproti tomu desintegrační procesy se pohybují zejména v rovině politické ( různá národní hnutí – Jugoslávie, Baskická ETA, Belgie – Vlámové a Valoni

Potravinářský průmysl 3

2009-12-12T07:34:00.003-08:00

Rozmístění:
= typické oblasti koncentrace:
1. Velké městské aglomerace (konurbace)
- New York, Moskva, Paříž atd.
- Bezprostřední spotřeba
2. Dovozní přístavy
- Londýn, Liverpool, Hamburg, Brémy, Amsterdam, New York apod.
- Mlýny, olejárny, balírny čaje, zpracování kávy, kakaové boby, ovoce, surový cukr, chladírny,…
- Tranzit do vnitrozemí + spotřeba přímo v těchto přístavech
3. Vývozní přístavy
- Moderní kombináty – primární úprava + konzervace potravin pro vývoz
- masné výrobky
- Př. Buenos Aires, Montevideo,..
4. Územně rozsáhlejší oblasti
- Přímá závislost na objemu a charakteru zem. výr.
- Větší rozptyl než u 1-3
- Př. Mléko – živočišná výr., cukr – řepařské oblasti, mlýny, rýže – obilnářské oblasti apod.
-
S Amerika + EU – podstatná část potravinářské produkce
Rozvojové země - problém zásobování, vysoký přírůstek obyv., nízká potrav. Produkce

Cukrovarnictví – roční množství na trhu 30 mil. T
export: Brazílie, Kuba, Austrálie
import: USA, SNS, Evropa

Tabákový průmysl – Čína, USA, EU

Potravinářský průmysl 2

2009-12-12T07:34:00.001-08:00

Faktory rozmístění:
1. Suroviny
• Velká část závodů orientována na zemědělské oblasti (potr. pr. náročný na suroviny) – zejména menší závody
• Většinou spotřeba surovin mnohem vyšší než váha hotové produkce (hodnota sur. 80-90 %) – zemědělské (dopravou a skladováním ztráta jakosti) x průmyslové sur.
• Orientace na sur. u následujících oborů:
a) váha sur. mnohonásobně vyšší než váha polotovarů + značný odpad - př. výroba surového cukru, lihu, škrobu, zpracování zrnin, olejnin (odpad – využití v živočišné výr.)
b) zpracování sur. rychle se kazících a neskladovatelných, se sezónním charakterem (mléko, ovoce, ryby, zelenina…)
2. Spotřeba – trh
• Oblasti s velkou koncentrací obyvatelstva – především městského
• Nutný rychlý přísun potravin rychle se kazících (mléko, maso, pečivo..)
• + často pivovary, výroba nealko nápojů apod.

+ další vlivy na lokalizaci - chladírenství, mrazírenství, konzervárenství, náklady na dopravu,
obalová technika, zdravotně nezávadná voda apod.

- relativně náročný na prac. síly (často ženy)
velké provozy (např. čokoládovny… ) – zpracování dovážených surovin

výroba speciálních produktů – tradice výrobních zkušeností, objemově nevelká, avšak
významná

Potravinářský průmysl

2009-12-12T07:32:00.002-08:00

Potravinářský průmysl
- řada oborů
- upravuje a zpracovává produkty rostlinné a živočišné výroby a zajišťuje tak uspokojování
nejzákladnějších potřeb obyvatelstva produkty převážně krátkodobé spotřeby
= jedno z nejstarších a nejrozšířenějších odvětví
= nejdůležitější odvětví lehkého průmyslu

Vývoj a trendy:
• Přelom 19. a 20. stol. – technický rozvoj (zejména vynález mrazírenské techniky) – rozvoj velkovýroby (maso, mouka, konzervárenství…)
• Význam chladírenství - možnost skladovat suroviny a výrobky
• Podíl na celkové prům. produkci – spíše klesající trend, stále však cca. 3. místo (po strojírenském a chemickém pr.) – určité výjimky (N.Zéland, Austrálie, DK, NL,..)
• Rozvojové země – potr.pr. = obor zpracovatelského pr.
• Vyspělé státy – komplexní rozvoj tohoto prům. (od úpravy zem. Sur,. Přes výr. polotovarů až po finální výr.)

- charakter surovin (= zejména produkty organické přírody) – vliv na rozmístění i technologii
zpracování
- návaznost na zemědělství (sezónnost!) a rybolov
- vliv spotřebních zvyklostí (tradice, životní styl, náboženské zvyklosti v konkrétní zemi)

Index lidského rozvoje

2009-12-12T07:32:00.001-08:00

tři ukazatele
a) střední délka života
b) míra gramotnosti
c) velikost reálného HDP na jednoho obyvatele podle parity kupní síly
 mortalita, natalita, PP, střední délka života, kojenecká úmrtnost, urbanizace, lékař na počet obyvatel
 liga Nejbohatších států – 150 států – přírodní kapitál, bohatství vytvořené člověkem, lidské zdroje, sociální kapitál ( úroveň společenských organizací a institucí ) – 1. AUSTRÁLIE, 2. KANADA, 3. LUCEMBURSKO, 76. ČR, 148 MALAWI, 149 BURUNDI, 150 VIETNAM
 Index ekonomické svobody ( daně, vládní zásahy do politiky, měnová politika atd.)
 Bankovní index – je vyjádřením důvěry, kterou zemím udělují banky při poskytování úvěru; hodnoceno 135 zemí - rozpětí od 100 do 0 ( Švýcarsko ( 92,2 bodu) – Libérie (6), my okolo 40 místa

Rozdělení světa podle ekonomické vyspělosti a síly
I - vyspělé, rozvinuté země nad 10 000 USD na hlavu
a) horní (upper) nad 15 000
b) dolní (lower) 10-15 000
II - středně vyspělé, rozvinuté
a) horní 6 - 10 000
b) dolní 3 - 6000
III - rozvojové, zaostalé
a) horní 1 - 3 000
b) dolní - nejzaostalejší méně než 1 000 ( Mosambik, Etiopie, Tanzanie, Somálsko, Čína )

Hospodářská mapa 4

2009-12-12T07:31:00.002-08:00

Ekonomická klasifikace zemí vychází z rozdílné úrovně hospodářství, kterou lze objektivně hodnotit s použitím řady ukazatelů:
- Hrubý domácí produkt (veškerá hodnota vytvořená v odvětvích národního hospodářství za jeden rok) – největší HDP USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie
- Dále hrubý národní produkt - HNP - představuje celkovou produkci vytvořenou národním kapitálem – doma i v zahraničí – během jednoho roku
- Životní úroveň – vyjadřuje stupeň rozvoje potřeb a jejich uspokojování v daném stádiu společenského vývoje, jakož i souhrn podmínek pro jejich uspokojování – dosažení určité úrovně tvorby a užití životních prostředků, které umožňují zabezpečení materiálních a ostatních potřeb obyvatel – řadí se sem Zdravotní stav obyvatel, Výživa, Vzdělání a kvalifikace, Pracovní podmínky, zaměstnanost, doprava, bydlení, oblékání, lidská práva a další – těžko porovnatelné, snadno měřitelná

Hospodářská mapa 3

2009-12-12T07:31:00.001-08:00

Jiná klasifikace
1. Státy s rozvinutým tržním hospodářstvím ( dříve kapitalistické) – tři centra USA, EU a Japonsko; 6 ekonomicky nejvyspělejších USA, Japonsko, Německo, Francie, VB, Itálie vyrábí dohromady více jak 2/5 světové průmyslové produkce; světový vývoz ½ + Kanada= G7
2. Menší a malé státy s rozvinutou tržní ekonomikou – Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, Norsko, Rakousko atd
3. Přesídlenecké země – Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika a Izrael
4. Bývalé socialistické Evropy – ekonomické a politické přeměny
5. Rusko – bývalá mocnost, v krizi, výborné surovinové zdroje, těžký průmysl, málo produktivní zemědělství
6. Rozvojové státy – více jak 150, 4/5 lidstva – ekonomicky zaostalé, většinou bývalé kolonie – poměrně rozvinutá Latinská Amerika a draci Korea Jižní, Taiwan, Singapur, Thajsko, malajsie
7. Nejméně rozvinuté – subsahraská Afrika ( Mosambik)

Hospodářská mapa 2

2009-12-12T07:30:00.000-08:00

Mapa – rozdělení světa do 4 světů
1) EU, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Skandinávie
2) Střed. Evropa, Argentina, Mexiko, JV Asie
3) Rozvojové státy
4) Zaostalé státy

Na bohatý Sever a chudý Jih – z geografického hlediska nepříliš šťastné, ale v ekonomice a politice běžně používané
Sever – USA, Kanada, Evropa, Rusko, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika a Izrael = … 1. svět a 2. svět
- 38% souše, přes 20% lidstva a 85% světového průmyslového potenciálu , převážná část hospodářského potenciálu; hlavní podíl na HND má průmysl ( zpracovatelský - do popředí odvětví vysokých technologií (moderní chemie, strojírenství, energetika)a služby, zemědělství na okraji – vysoká mechanizace a chemizace, důraz na živočišnou výrobu; výkonná doprava
Jih – Asie, Afrika, Latinská Amerika, Melanésie, Mikronésie, Polynésie
- 3/5 souše, 4/5 lidstva ale jen 1/6 průmyslu; velké rozdíly - asijští draci * zaostalé
- páteří je většinou zemědělství ; zaostalost, negramotnost, koloniální přežitky; spotřební a potravinářský průmysl, nízká koupěschopnost obyvatelstva; doprava většinou netvoří jednotný systém
… třetí svět – vysoké HDP na obyvatele, u některých pokročilá industrializace někde vývoz ropy - Latinská Amerika, Draci , Saudská Arábie
… čtvrtý svět – započatý proces industrializace, ale tíha na zemědělství ( Čína, Indie, Nigérie
… pátý svět – zemědělství nízké úrovně, průmysl neexistuje – Sahel, vých. Afrika,Bangladéš, Afghánistán, Nepál atd.

Hospodářská mapa

2009-12-12T07:15:00.000-08:00

- zahrnuje souhrn všech hospodářství světa + ekonomické svazky
V posledních několika desetiletích jsme se stali svědky nebývalého ekonomického rozvoje
světa, avšak tvorba bohatství a prosperity probíhala natolik nerovnoměrně, ze ekonomická
nerovnováha dnes přispívá ke zhoršování sociálních problému a politické nestability prakticky ve všech částech světa. Ukončení studené války a urychlený nástup globálního trhu nevyřešily dlouhodobé problémy chudoby, zadluženosti, nedostatečné rozvinutosti a obchodních schodku, s nimiž se potýkají zvláště rozvojové země.

Pres 60 procent světové populace, převážně v Asii, Africe a Latinské Americe a karibské oblasti, musí přežívat s prostředky rovnými nebo nižšími, než jsou dva americké dolary na den. Kolem 1,3 miliardy lidí žije v extrémní chudobě. Téměř jedna miliarda lidí je negramotná a další miliarda nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Každý den okolo 840 milionu lidí hladoví nebo nemá zajištěno pravidelné zásobování potravinami.

Rozvoj je spojen s vědeckou revolucí – Průmysl jde ohromně nahoru, klesá podíl zemědělství; značný rozdíl i mezi průmyslem těžební ( 10%) – zpracovatelský ( 90%)
- do popředí odvětví vysokých technologií ( Moderní chemie, strojírenství, energetika)

Ropa, zemní plyn, černé a hnědé uhlí

2009-12-12T07:14:00.000-08:00

Zásoby fosilních paliv na naší planetě jsou odhadovány na 12 800 mld. t měrného paliva, z toho na uhlí připadá 11 200 mld. t. Využitelné zásoby (na základě technické úrovně těžby) jsou nižší – asi 3800 mld. t, z toho uhlí 2900 mld. t. Podle odhadu převyšují těžitelné zdroje uranu a thoria 300 až 400krát energetické zdroje fosilních paliv.
Rozvoj těžby ropy na Blízkém a Středním východě stimulovala nejen rostoucí spotřeba, ale také nižší těžební náklady a relativní blízkost k západoevropskému trhu. Rostoucí ceny ropy zhodnotily ložiska na šelfu Severního moře, na Aljašce i jinde. V popředí stojí nadále těžba v zemích při Perském zálivu, největší těžbu v této oblasti má Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Irák a Kuvajt. Dále to jsou země: Rusko, země v severní Africe, USA, Latinská Amerika - Mexiko, země Evropy (Velká Británie).

Rozmístění těžby ropy
Saúdská Arábie – 13,5%
Rusko – 11,9%
USA – 11,6%
Írán – 5,7%
Čína – 4,9%

Rozmístění těžby zemního plynu
Rusko – 28,1%
USA – 23,8%
Kanada – 7,1%
Nizozemsko – 3,8%
Indonésie – 3,4%

Rozmístění těžby uhlí
Černé uhlí:
Čína – 31,5%
USA – 22,4%
Indie – 7,1%
Rusko – 5,5%
JAR – 5,3%
Hnědé uhlí:
Německo- 22,5%
Rusko – 11,5%
USA – 8,4%
Polsko – 6,9%
Česká republika – 6,8%

Těžební průmysl 4

2009-12-12T07:13:00.000-08:00

Nerostné zdroje a surovinová politika rozvojových zemí
Rozvojové země mají na svém území značné nerostné zdroje, ačkoliv jsou jen částečně prozkoumané a jednostranně využívané. Průzkum a využívání těchto zdrojů bylo podřízeno potřebám vyspělých kapitalistických zemí, které se zaměřily jen na ty zdroje, jež postrádaly.

Slabinou je nedostatek koksovatelného uhlí, základní podmínky k rozvoji černé metalurgie.

Ekonomickou hodnotu nerostných zdrojů v řadě rozvojových zemí snižuje poloha v těžko dostupných oblastech s extrémními přírodními poměry. Význam rozvojových zemí jako dodavatele nerostných surovin pro vyspělé kapitalistické země zůstává značný a spíše se zvyšuje. Rozhodující postavení zaujímají v ropě a neželezných kovech.

Přehled těžby – státy:
Železná ruda (950 mil.t):
Čína, Brazílie, Austrálie, Rusko, Ukrajina, Indie, USA, Kanada, JAR a ostatní.
Mangan. ruda (23 mil.t):
Čína, Ukrajina, JAR, Austrálie, Brazílie, Indie, Gabon, Gruzie a ostatní.
Měď (9,6 mil.t kovu):
Chile, USA, Kanada, Rusko, Zambie, Austrálie, Polsko, Indonésie, Peru, Čína, Mexiko a ostatní.
Olovo (2,7 mil. t kovu):
Austrálie, USA, Čína, Peru, Kanada, Mexiko, Švédsko, JAR a ostatní.
Bauxit (113 mil. t):
Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie, Čína, Indie, Rusko a ostatní.
Chróm (9,3 mil. t):
Kazachstán, JAR, Indie, Turecko, Finsko, Albánie a ostatní.
Nikl (880 tis. t kovu):
Rusko, Kanada, Nová Kaledonie, Austrálie, Indonésie, Dominikánská republika, Čína, Brazílie, JAR, Kuba a ostatní.
Zinek (6,8 mil. t kovu):
Austrálie, Kanada, Čína, Peru, USA, Mexiko, Rusko, Kazachstán a ostatní.
Uran (32 tis. t kovu):
Kanada, JAR, Niger, Uzbekistán, Rusko, Austrálie, Kazachstán, Francie, USA, Ukrajina, Česká republika a ostatní.
Zlato (2 250 t kovu):
JAR, USA, Austrálie, Čína, Kanada, Rusko, Bolívie, Uzbekistán a ostatní.

Nerostné zdroje

2009-12-12T07:12:00.002-08:00

Nerostné zdroje
Nerostné zdroje jsou součástí neživé přírody, které společnost využívá a jež tvoří materiální podstatu většiny produkovaných užitných hodnot. Mnohé nerostné zdroje získaly na významu (uhlí, ropa, bauxit, vzácné kovy , stopové prvky atd.), některé, vlivem technického pokroku ve výrobě, mohly i ztratit reálnou ekonomickou hodnotu (např. chilský ledek byl nahrazen syntetickou výrobou dusičňanů).

Nerostné zdroje a surovinová politika zemí vyspělých zemí
Relativně nejlépe jsou nerostnými zdroji vybaveny Kanada, Austrálie a Jihoafrická republika.
Kanada - nerostné zdroje na ohromném území Kanady jsou jen částečně prozkoumány, přesto tato země zaujímá významné postavení v zásobách i těžbě některých z nich. Bohaté zdroje východní části Laurentinské plošiny (železné rudy, polymetalické rudy, vzácné a drahé kovy) doplňují nově využívané zdroje v pásmu rovin a nížin (uhlí, ropa, zemní plyn, draselné soli) postupující na sever.

Austrálie - při okraji australského vnitrozemí se nacházejí zásoby nerostných surovin, a to železných rud, bauxitu, niklu, cínu, uranové rudy a fosfátů.

USA disponují relativně značnou a různorodou základnou nerostných surovin. Zásoby uhlí, zemního plynu, wolframu a molybdenu, olova, fosfátů a síry. Vývoz nerostných surovin z USA převyšuje hodnotu dovozu (bez ropy).

Evropa - celkové zdroje jsou relativně značné. Jednotlivé země jsou však vybaveny nekomplexně, takže jejich úhrnná závislost na dovozu je vysoká. Ve světovém měřítku jsou významné zásoby uhlí, draselných a kamenných solí (Německo, Velká Británie), síry a pyritů (Itálie, Španělsko), magnezitu (Rakousko – polovina světových zdrojů), grafitu (Rakousko).
Geologický průzkum objevil poměrně bohaté zásoby ropy (na šelfu Severního moře), zemního plynu (Nizozemí a Severní moře), wolframových rud (Portugalsko) a polymetalických rud (Irsko).

Japonsko – je nejhůře vybaveno nerostnými zdroji, jehož existence a rozvoj jsou v rozhodující míře závislé na dovozu základních surovin a paliv

ČR - se těží koksovatelné uhlí a keramické suroviny (kaolín a magnezit), v Polsku koksovatelné uhlí, síra, zinek a měď, v Maďarsku bauxit, v Rumunsku zemní plyn a kamenná sůl, v Bulharsku polymetalické rudy, v Albánii chromoniklové rudy, v Mongolsku wolfram a cín, ve Vietnamu apatity a na Kubě niklové, manganové a chromové rudy.

Rusko disponuje ohromným potenciálem surovinových zdrojů v podstatě komplexního charakteru. V zásobách tuhých paliv, železných a manganových rud, apatitů, fosfátů a draselných solí zaujímá vedoucí místo na světě. Rozhodující potenciál nerostných zdrojů Ruska je soustředěn v nalezištích ve východních a severních oblastech, ale podstatná část spotřeby je v oblastech západně od Uralu.

Čína - nerostné zdroje jsou prozkoumány jen částečně, přesto zaujímá v zásobách řady nerostných surovin světově významné postavení, zejména v tuhých palivech, wolframu a antimonu.

Těžební průmysl 3

2009-12-12T07:12:00.001-08:00

V těžbě nerostných surovin hrají hlavní roli suroviny energetické, zejména tzv.fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn). Zásoby těchto neobnovitelných energetických zdrojů příroda vytvářela milióny let, člověk je však dokáže vyčerpat během dvou století. Proto již dnes je otevřenou otázkou životnost zásob a problém strukturálních změn a přechodu na jiná paliva a energetické zdroje popř. další suroviny.

Druhou velkou skupinou nerostných surovin jsou rudy. Ve skupině rud sloužících při výrobě železa a oceli dominuje železná ruda a mangan. Cenné jsou rudy kovů pro zušlechťování ocelí (nikl, molybden, chróm, titan), stejně jako další rudy barevných kovů. Význam mědi a cínu v elektronice a elektrotechnice není třeba zdůrazňovat, z dalších kovů jsou nejdůležitější zinek, olovo atd. Zvláštní oblast představuje těžba rud drahých kovů (zlata, stříbra a platinové skupiny). Tyto kovy dnes slouží především v technice. Patří sem také diamanty, dnes vyráběné i uměle.

Nerovnoměrnost výskytu a spotřeby nejrůznějších nerostných surovin vytváří řetěz od těžby přes zpracování, zušlechťování, zahraniční obchod, výrobu až ke konečné spotřebě. Síť vztahů a vazeb má dnes globální rozměry a výkyvy cen a kurzů na burzách jsou barometrem vzestupu či poklesu významu jednotlivých surovin.

Těžební průmysl 2

2009-12-12T07:11:00.001-08:00

 Kanada – nerostné bohatství + ropa, významným prvkem je blízkost USA, které dlouhodobě investuje do těžebního průmyslu v Kanadě, Kanada je vedoucím exportérem zinku, uranu, niklu, mědi, platinových kovů… - téměř 2/3 do USA, ¼ do záp. Evropy, 1/10 do Japonska
 Austrálie – rozvoj těžebního průmyslu v 60.letech v důsledku zvýšené poptávky po surovinách Austrálie – uhlí (na export), měď, cín, nikl, wolfram, největší odbytiště jsou USA a Japonsko
 JAR – zlato, chrom, mangan, vanad, uhlí uran, těžba diamantů, rozvoj zvýšenou poptávkou na sv. trzích, velké zásoby, levná pracovní síla, export do USA a záp. Evropy
- největší importéři surovin: záp. Evropa, Japonsko, USA

Nejvýznamnější oblasti těžby:
 horská oblast záp. USA – kamenolomy, naleziště rud
 pobřeží mexického zálivu v USA (oblast Texasu až po Floridu) – ropa, zemní plyn, síra, fosfority
 S a Z Austrálie – železo, bauxit, mangan
 Centrální hornatá oblast již. Afriky s centrem v Johanesburgu – zlato, platina, kamenné uhlí a další
 Oblast Katangy a Zambie – africký měděný pás – měď, diamanty, uran
 Peruánsko-chilská horská oblast – měď, olovo, zinek, drahé kovy
 Jihovýchodní Asie – cín, titan, wolfram a další
 SV a JV Čína – černé uhlí
 Rusko – oblast Sibiře – uhlí, ropa, zemní plyn, rudy železné i neželezné

= vyčleňují se různé typy areálů těž. Průmyslu na základě několika hledisek (soc., ekonom., ekolog., systém osídlení…)
 Areály pánevního typu (pánve) v nichž se na značně velkém území soustřeďují souvislá ložiska nerostů – uhlí, žel. rud, ropy, zemního plynu – spojuje je shodný geologický vývoj – uhelné pánve Belgie, VB, Německa, S Francie, Kanady (Labrador)
 Areály ohniskového typu – těžba rud, základních neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin
 Areály rozptýleného typu – charakteristické : ložiska vzácných kovů, nerudných surovin – azbest, grafit

Těžební průmysl 1

2009-12-12T07:10:00.000-08:00

Těžební průmysl
• základna prům. výroby ( 8% sv. prům. produkce )
• závislý na nerostném bohatství

• typy areálů těžebního půmyslu:
1) pánevní – rozsáhlá území ( hl. rudy, uhlí, ropa & z. plyn )
2) ohniskové – menší ložiska ( nežel. rudy, legovací kov, chem. suroviny )
3) rozptýlené – malá ložiska ( vzácné a drahé kovy, grafit.)

• 90% veškeré těžby tvoří cca 25 druhů ner. sur.: ropa, plyn, uhlí, žel. ruda, bauxit, měď, Au,
Ag, diamanty, draselné soly …

= podíl těžeb. Odvětví na celkové světové produkci činí cca 7%
= je základnou průmyslové výroby
= dynamiku zásob a vlastní těžbu surovin určuje zejména společenská potřeba
= v souč. době na světě zhruba 8000 ložisek surovin z toho 1200 ložisek „velkých“ (hlavně v sev. Americe- asi 330, Afrika 215, již.Amerika – 200)
= zhruba 90% těžby miner. surovin tvoří 20-25 druhů
= paliva (ropa, zemní plyn, uhlí, uran) rudy železa, manganu, bauxit, měď, zlato, stříbro, diamant)
= zásoby surovin se za posledních 20 let nezmenšily, naopak objevené zásoby vzrostly, růst zásob souvisí s rozvojem vědy, techniky a technologie, lepší evidence nových nalezišť v extrémních podmínkách (Kanada, Rusko, Austrálie) využití těžby v oceánu
= rozvoj průmyslu posílil v posledních 20-30 letech pozici Kanady, JARu a Austrálie  tvoží špičku mezi exportéry surovin

Energetický průmysl 2

2009-12-12T07:09:00.000-08:00

Výroba elektrické energie
- k výrobě el. energie se využívá 1/3 prim. zdrojů
- tepelné elektrárny: budovány v blízkosti zdroje paliva,velká spotřeba vody,neekologické
- hydroelektrárny: budovány na tocích s hydroekonom. potenciálem, plní režimovou fci.- tj. záložní zdroj,levný proud vs. vysoké náklady
- jaderné elektrárny : budovány na nepropustném podloží v blízkosti vodních zdrojů
problém s vyhořelým palivem
-těžba uranu:
export : Rusko, Austrálie, Namibie, Kanada, Niger, Francie
import : USA, Japonsko, Z Evropa

- 80. léta – zpomalení rozmachu jaderné energetiky díky reakci na katastrofu v Černobylu

- netradiční zdroje energie:
- geotermální (Island, Nový Zéland, Kamčatka)
- přílivová ( Japonsko, Čína)
- sluneční energie ( Izrael, USA, Mexiko)
- vítr (Dánsko, Švédsko, Německo)
- syntetické palivo ( břidlice – Rusko, Estonsko)
- bituminózní pískovce (Kanada)
- odpady ( z rýže, bavlny, kukuřice aj.)…

- prod. a spotřeba elektřiny roste rychleji než celková spotř. a prod.primárních zdrojů
- vyspělé státy vyrábějí 80% el. energie

- tepelná : vodní : jaderná energie Þ 63 : 20 : 17

Energetický průmysl 1

2009-12-12T07:08:00.002-08:00

Energetický průmysl
Energetika ( palivově energetický komplex) je základem moderního hospodářství
Spotřeba energie důležitým ekonomickým ukazatelem.

Energetické zdroje :
- primární – přírodní bohatství: uhlí, ropa, jaderné palivo, vodní energie)
- sekundární – vznikají úpravou prim. zdrojů – elektřina, ropné deriváty, koks, svítiplyn
- nejvýznamnější prim. zdroji jsou: uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná paliva

Uhelný průmysl - světové zásoby 1,2 bil. T ( 66% má USA, SNS, BRD, GB, Austrálie )
- těžba uhlí: těžba za rok 2000 5,7 mld. tun ( poměr mezi č. a h. uhlím : 63:37 )
export: USA, Austrálie
import: BRD, GB

Ropný průmysl - svět. zásoby 173 mld. t : USA, Rusko, Kanada
- těžba ropy: hl. producent : země Blízkého a Středního východu 66% Rusko, USA

Plynárenský průmysl – Rusko, Kanada., Nizozemí, norsko, Indonésie
- těžba zem. plynu: největší zásoby : Rusko, JZ Asie
oblasti těžby: Sibiř, Texas, Alberta ( Kanada )
export : SNS, Kanada, Nizozemí, Norsko, Alžír, Indonésie
import : BRD, USA, Francie, Japonsko

Strojírenský průmysl 4 oblasti

2009-12-12T07:08:00.001-08:00

Hlavní regiony:
- rozmístění nerovnoměrné, nejvíce sev. polokoule
1. Severoamerický - 1/3 svět. produkce
USA, Kanada (Velká jezera, SV Atlantik), Mexiko, Portoriko

2. Západoevropský - 25 – 30% svět. produkce
EU (SRN, FR, VB, IT, Benelux, Skandinávie)

3. V a JV Asie - více jak 20% svět. produkce
centrum v Japonsku (stavba lodí, automobily, radiopřijímače, tv, spotřební el.)

Pozn.: V Evropa (býv. SSSR) – dříve vyspělé zejména obory pro vojenské účely a kosmický výzkum, ostatní odvětví pod světovou úrovní

ČR– největší strojírenské podniky v České republice: Škoda, Metaco,, Kovos, Liaz aj.

Strojírenský průmysl 3

2009-12-12T07:07:00.002-08:00

1. Těžké strojírenství
- závody – komplexy s individuální a malosériovou výrobou
- vysoká spotřeba kovu – u zdrojů, návaznost na hutnictví
- produkce těžkých dopravních prostředků, stavebních a zemědělských strojů, agregátů k těžbě a zpracování dřeva apod.

- Lokalizace podle dopravních potřeb – př. Stavba lodí v přístavech, vagonů a lokomotiv v železničních uzlech; loďařský průmysl – Dálný východ (Japonsko, Jižní Korea), Evropa (SRN, Šp; nevyužitá kapacita); rozvoj. Země (Brazílie, Čína)
produkce zemědělské techniky: rozvojové země 1/3

2. Střední strojírenství
- Produkce výr.prostředků pro celé odvětví a většinu oborů lehkého průmyslu
- Největší obor stroj. průmyslu
- Výroba obráběcích strojů:
Faktory: kvalifikovaná prac.síla, tradice, výzkumná základna
Ve strojírensky nejvyspělejších zemích (SRN, USA, Jap., SNS, It, VB, FR…)
Výroba „prům. robotů“ – Japonsko
Výroba automobilů – velmi rozsáhlá a významná v mnoha státech
Stagnace v zemích s tradiční výrobou, přesun do rozvoj. zemí
koridory automobilového prům.: Z Evropa (SRN, FR, IT, VB),
S Amerika (USA, Kanada), Dálný východ (Japonsko, J.Korea)
největší výrobci: 1.Japonsko, 2.USA, 3.SRN
automob. pobočky: Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko (montáže)

3. Lehké strojírenství
řada oborů – v čele spotřební elektrotechnika a elektronika s typickou velkosériovou výrobou – malá spotřeba mat., značný podíl nekvalifikované práce (= hlavní činitel lok.), proto rozvojové země (Tchaj-wan, Thajsko, Malajsie, Indie, Mexiko, Braz.)
výr. jemné mechaniky, optiky, měřících přístrojů, spec. Zařízení apod. – náročná na kvalifikované prac. síly (+vědeckotechn. základna), tradice
obory náročné na kvalif.sílu – USA, Japonsko, SRN, SNS, VB, FR
špičková počítačová techn. – USA (70 % na svět. výr.)

Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Strojírenský průmysl 2

2009-12-12T07:07:00.001-08:00

Faktory rozmístění:
- vědeckotechnický pokrok
- pracovní síla - dostatek kvalifikovaných sil a inženýrsko-technických kádrů x levná i nekvalifikovaná prac.síla - masová výroba spotřebních předmětů (rozvojové země)
- surovina - zejména kovy - spotřeba přes ½ výroby oceli a větší části barevných kovů
- spotřeba - dříve velký vliv na rozmístění, dnes rozšiřování a překrývání tržních zón (produkční oblast se stává i spotřebitelskou)
- doprava = všeobecně nepříliš významný faktor, vliv spíše na určité obory str.p.
náklady na dopravu produktů ke spotřebiteli vyšší než doprava kovu ke zpracování

Strojírenský průmysl
= významný spotřebitel energie, především elektřiny (toto však lokalizaci neovlivňuje)
= základ zbrojní výroby (rozmístění podle vojensko-strategických kritérií = specifický faktor)

Obory:
Těžké strojírenství
Střední strojírenství
Lehké strojírenství

Strojírenský průmysl 1

2009-12-12T05:22:00.000-08:00

Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl
= vedoucí odvětví průmyslové výroby (spolu s petrochemií)

Strojírenská úroveň států = ukazatel vyspělosti
- vyrábí výrobní prostředky zajišťující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství
(výsledky vědeckotechnického pokroku v praxi a růst produktivity i kvality práce)
- podílí se na zvyšování hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva
- různorodost a složitost výroby – stále užší specializace, silně působí na územní dělbu práce:
(vliv na rozmístění ostatních prům.odvětví, možnost využití i odlehlých přírodních zdrojů, rozšiřování tržních zón, účinnější řízení technologických procesů ve výrobě i službách, základna pro výzkum ve všech oborech

Vývoj:
- dynamický rozvoj, strukturální změny
- př. elektronický prům. – zejména od 80. let, stále roste, trh není zdaleka nasycen
- rostoucí nároky na kooperaci a prohlubování dělby práce uvnitř odvětví
- integrace výrobně propojených závodů do určitých oblastí = strojírenské komplexy

Chemický průmysl 6

2009-12-12T05:21:00.002-08:00

Česká republika
Chemický a farmaceutický průmysl patří také ke stěžejním průmyslům
65% - zahrnuje výroba základních chemických látek - obecně kyseliny
13% - výroba léčiv
10% - výroba čistících + kosmetických výrobků
Polabí, Ústecko - Spolchemie, Setuza, Chemopetrol
Středočeský kraj - Kajčuk Kralupy, Spolana Neratovice
Pardubice - Aliachem, Syntéza
Praha - Léčiva

Vývoz + dovoz - nejvíce vyvážíme do Slovenska (14%), Německa (22%), Polska (14%)
- dovoz - 31% z Německa, 8% z Francie, 8% ze Slovenka

Objemově převyšuje dovoz nad vývozem.

Chemický průmysl 5

2009-12-12T05:21:00.001-08:00

Světové oblasti chemického průmyslu
4 hlavní regiony, které jsou shodné s regiony strojírenskými

1. Evropa ( bez Ruska a Ukrajiny ) - 1/3 celkové produkce světového chemického průmyslu
Nizozemí, Francie, Německo, Itálie
2. Severoamerický kontinent - USA - význam vzrostl po 2. světové válce, v roce 1945 připadalo na USA 1/2 chemického průmyslu z celosvětového hlediska, dnes je to necelá 1/3 hlavně při pobřeží Mexického zálivu
3. Východní a jihovýchodní Asie
- Japonsko - podíl tohoto regionu se zvyšuje díky přesunu do - Indie, Thajsko, Čína
- Austrálie + Nový Zéland, Jižní Afrika - omezený výrobní sortiment
4. Rusko - Společenství nezávislých států - velká produkce hnojiv, Ukrajina + Bělorusko zaujímá první místo ve výrobě hnojiv

Ekologie - chemický průmysl je velkým znečišťovatelem životního prostředí a z tohoto důvodů dochází v poslední době k přemisťování chemického průmyslu do rozvojových zemí, kde chybí sále legislativní ošetření

Chemický průmysl 4

2009-12-12T05:20:00.004-08:00

Obory chemického průmyslu
1) Anorganická výroba
- produkce kyseliny sírové - jako součást velkých chemických kombinátů - náročná přeprava kys. sírové
- produkce hnojiv - co do objemu nejrozsáhlejší složkou anorganické chemie
1/2 dusíkatá hnojiva
1/4 fosforečná hnojiva
1/4 draselná hnojiva

2) Organická výroba
- výroba plastů
- výroba chemických vláken
- produkce syntetického kaučuku

Chemický průmysl 3

2009-12-12T05:20:00.003-08:00

Lokalizační faktory
VODA - chemický průmysl je závislý na vodě, velké chemické kombináty se stavějí v blízkosti
stabilních říčních toků či nádrží, USA - Mississippi či Velký Kanadská jezera, u nás - Polabí
SUROVINOVÉ ZDROJE - úprava chemických surovin, fosforečné soli, ale i výroba draselných hnojiv
a produkty organické syntézy
velké chemické závody vznikají při dálkových ropovodech a plynovodech ( Litvínov )
koksochemie - uhelné základny

SPOTŘEBA - produkce základních kyselin zejména kyseliny sírové, produkty fosforečných hnojiv - velké zemědělské oblasti
DOSTATEK ENERGIE - výhodné zdroje paliv a elektřiny - výroby syntetického kaučuku
farmaceutický průmysl - spotřeba a kvalitní životní prostředí

Chemický průmysl 2

2009-12-12T05:20:00.001-08:00

Charakteristika
- chemický průmysl je spojován s farmaceutickým průmyslem a v rámci zpracovatelského odvětví, staví se na přední místo, chemický průmysl je osou každého vyspělého státu, jde o odvětví, které je náročné na investice, vědu a výzkum, s ohledem na tato fakta je více než 80% chemického průmyslu soustředěno do rozvinutých ekonomik - západní Evropa, Japonsko, USA

Současný trend je přesun chemického průmyslu do rozvojových států - zvyšuje se podíl chemického průmyslu v těchto rozvojových státech - důvodem je levnější pracovní síla, kratší vzdálenost k surovině, hledisko nedokonalého zákonodárství v oblasti ochrany přírody.

Chemický průmysl zaujímá 2. místo hned za strojírenským průmyslem v rámci světového hospodářství.
Podíl chemického průmyslu na celkové světové produkci je lokalizován 25% v některých evropských zemích - Nizozemí, Francie, Německo

V rámci chemického průmyslu se zvyšuje výroba polymerů a klesá podíl zpracování chemických surovin a produkce základní chemie

Chemický průmysl 1

2009-12-12T05:19:00.000-08:00

Zámořské objevy Nizozemí

2009-12-12T05:16:00.001-08:00

NIZOZEMÍ
Nizozemí bylo na počátku 16.století sdružením sedmnácti téměř nezávislých
zemí- provincií (každá svůj sněm, vlastní privilegia a svobody),a tudíž zde
Habsburkové naráželi na odpor nizozemské šlechty proti zavedení absolutismu
1) vyspělé řemeslo a zemědělství
2) bohatství nizozemských měst (Antverpy nejbohatší)
3) síla měštanstva
boje : 1566 : protikatolické bouře (vliv i příchod hugenotů z Francie), při
nichž bylo zničeno několik kostelů

Vilém Oranžský do čela stav.opozice + vojenské oddíly gézů
: 1579 = Arrarská unie - JIH = dnešní Belgie (pod vlivem Habs)
1581 = Utrechtská unie - SEVER = Spojené provincie nizozemské
důsledky revoluce :
1) v kalvinistických konzistořích základ kontinentálního parlamentarismu
2) myšlenka o přirozené rovnosti všech lidí vedla k vytvoření občan.spol.
3) finanční obchod
4) lodařství - Nástup nových koloniálních mocností

Ve druhé polovině 16. století se začínají na zámořských objevech a výbojích podílet i jiné západoevropské země.Od osedmdesátých let 16. století to bylo Nizozemsko, jehož lodě směřovaly především do Tichomoří, do Indonésie a na Moluky. Hlavním opěrným bodem nizozemských koloniálních držav se stala Jáva. Rozkvět v roce 1621 = založení Západoindické společnosti v boji proti Španělům. Holanďané měli především získat území pro kalvinisty, kteří byli vyhnání z Flander, do roku 1649 vlastnili území v Severní Americe, některé západoindické ostrovy a významné oblasti v Brazílii a Guayaně. Roku 1650 – mír se Španělskem, Zápind. Spol. nedostává fin. podporu od státu, ztratila državy a vyhlásila bankrot. Byla založena společnost nová pro državy v Curacau a Guayane. Získali významné državy na Cejlonu a Jávě. Většina území měla do konce 18. století na rozdíl od absolutisticky spravovaných kolonií katolických států, vlastní samosprávu.

Ještě v 60 . letech 20 .století patřily k Nizozemí tato koloniální území:
Nizozemská Nová Guinea (Irian), Nizoezemska Guyana (Surinam) a dodnes mají v državě Nizozemské Antily (Ostrovy Sv. Eustach a Sv. Tomáš).

Zámořský obchod a otroctví
Do konce 18. století bylo dovezeno Evropany na americký kontinent téměř 6 miliónů lidí. To jde při tom jen o menší část černochů, kteří cestu přes oceán nastoupili, protože úmrtnost v nelidských podmínkách byla obrovská. Díky vysoké úmrtnosti otroků při převozu z Afriky na americký kontinent a tím také vysoce ceněné otrocké práce, byly otroci velmi drahou záležitostí.

Zámořské objevy Portugalsko

2009-12-12T05:15:00.000-08:00

PORTUGALSKO
První koloniální říši vybudovali Portugalci, počátkem bylo v roce 1415 dobytí marockého přístavu Ceuty – jednoho z nejbohatších měst Středomoří. Za celkovou expanzi země vděčila princi Jindřichu Mořeplavci. Portugalci se však nikdy nemohli rovnat Španělům, protože noha Portugalce směla spočinout pouze na území Brazílie, kde však s kolonizací váhalo až do 16. století. Později uplatňovali přímou koloniální vládu. Protože domorodí obyvatelé nebyli ochotni pracovat, byli na práci dovezeni otroci z Afriky a to až do roku 1888, kdy bylo otroctví zrušeno.Do té doby bylo přivezeno něco kolem 4 miliónů otroků.

Ještě v 60. letech patřily Portugalsku tyto kolonie:
Angola, Kapverdy, Macao (v roce 1999 předáno Číně), Mozambik, Ostrov Sv. Tomáše a Primův ostrov, Portugalská Guienea, Portugalská Indie (Goa, Diu), Portugalský Timor ↔ mnohé až do 70. let 20. Století.

Jindřich Mořeplavec
Jindřich Mořeplavec, Don Enrique de Navegador, * 4. 3. 1394, † 13. 11. 1460, portugalský princ; syn portugalského krále Jana I., zakladatel portugalské koloniální říše. V roce 1415 se vyznamenal při dobývání Ceuty. Od 1416 organizoval námořní výpravy podél západoafrického pobřeží a začal s jeho kolonizací

Vasco da Gama
Gama Vasco da, * 1469, † 24. 12. 1524, portugalský mořeplavec; objevitel námořní cesty do Indie. Dne 8. 7. 1497 vyplul z potugalského přístavu Beelem a dne 20. 11. 1497 obeplul jako první mys Dobré naděje. V letech 1497 - 98 proplul kolem jižní Afriky do Kalikatu, 1499 se vrátil zpět do Lisabonu. 1502 - 03 podnikl novou výpravu do Indie. Založil faktorie v Sofale a Mosambiku, podrobil si řadu území, zničil Kalikat.

Zámořské objevy Španělsko

2009-12-12T05:14:00.000-08:00

ŠPANĚLSKO

Kryštof Kolumbus
*1451, † 1506, Ital z Janova ve službách královny Isabely, podnikl nejslavnější námořní plavbu s cílem nalezení nové západní cesty do Indie. Dne 2. – 3. Srpna 1492 vyrazily z přístavu Pálos se třemi karavelami (Santa Maria, Pinta, Niňa ) ke Kanárským ostrovům a odtud na západ.. Po tříměsíční plavbě dne 12. 10. 1492 přistály lodě u pevniny, na jednom z karibských ostrovů – Santo Domingo – a kontinentem za ním – Amerikou . Kolumbus byl prý přesvědčen, že doplul do Indie.

Amerigo Vespucci
* 18. 3. 1451 nebo 1454, † 22. 2. 1512, italský mořeplavec; působil ve španělských a portugalských službách. 1497 - 1504 podnikl ve španělských a portugalských službách čtyři plavby k jihoamerickému pobřeží. Slavný spis Mundus Novus (Nový svět) měl ve své době vliv na utváření geografických představ o americkém kontinentu. Německý geograf M. Waldseemüller (asi 1470 - 1520) po Vespuccim nazval Jižní Ameriku.

Fernando Magallanes
Dne 19. 4. 1519 se vydal ze španělského San Lucar de Berrameda s pěti loděmi na výpravu západní cestou kolem Jižní Ameriky na Moluky. 1520 prozkoumal ústí La Platy a po přezimování nalezl na jihu amerického kontinentu průliv do Tichého oceánu (průliv nazván jeho jménem).

Soupeření Španělska a Portugalska o ovládnutí co největšího území v zámoří vedlo k nevyhnutelným sporům, následovalo tzv. Dělení světa:

V letech 1474 – 1479 vedlo Portugalsko s Kastilií válku, jejímž cílem bylo připojení Kastilie k Portugalsku. Jejich střetnutí však přerostlo v první koloniální válku v dějinách. Byla ukončena mírem, který byl v podstatě prvním koloniálním dělením světa mezi evropské velmoci.
Smlouva v Tordesillas
Objevování dalších území vedlo k novým sporům. Definitivně je měla vyřešit dohoda uzavřená pod papežovou patronací v Tordesillas roku 1494. Podle ní byla stanovena hranice probíhající Atlantským oceánem asi 2000 km západně od Kapverdských ostrovů. Všechna území na východ od této linie měla připadnout Partugalsku, území ležící od ní na západ Španělsku. Ani tato smlouva ale neměla dlouhého trvání a již na počátku 16. století ji dobytím Filipín porušili sami Španělé.

Ještě v 18. století přesahovaly španělské kolonie svým rozsahem državy všech evropských mocností dohromady. Příčinou byl jejich model koloniální správy. V méně výnosných koloniích – Západní Indie, Texas, Florida, Filipíny – zabezpečení pouze opěrnými body a misijními stanicemi. Bohatší území – Nové Španělsko, Mexiko, Peru – zcela přizpůsobeno spol. , pol. a církevnímu zřízení.

Zámořské objevy 1

2009-12-12T05:13:00.002-08:00

Koloniální výboje evropských zemí (ŠPANĚLSKO, PORTUGALSKO; HOLANDSKO)
v průběhu 15 – 19. století

Zámořské objevy a jejich důsledky
Historie velkých zámořských cest a objevů – zhruba od počátku 15. století přinesla jeden z největších zlomů v evropských, ale i světových dějinách. Jejich prostřednictvím přišla Evropa do dlouhodobého kontaktu s odlišnými civilizacemi a jejich kulturami. Zámořské objevy odhalily doposud netušenou velikost Země → dokázaly, že má tvar koule. Přispěly též k rozvoji geografie a jiných vědních a technických disciplín. Největším přínosem byly cesty Marka Pola.

1) Hospodářské příčiny
- rozvoj výroby - hledání nových odbytišť, zdrojů surovin
- růst poptávky po luxusním zboží ( hedvábí, sklo, drahokamy, koberce ) a koření z Orientu
- hledání nového spojení s Indií
cesta po souši přes Byzancii - tu ohrožovali Turci
cesta po moři, tu zprostředkovávaly Benátky - potřeba nových cest
- všeobecná potřeba peněz (drahé války, přepych panstva)-hledání nových zdrojů drahých kovů
- snaha objevovat a ovládat nové oblasti, touha po poznání světa

2) Důsledky zámořských objevů
- zlepšení orientace na moři - zdokonalení kompasu ; astroláb - astronomický přístroj k určování zeměpisné šířky ; astronomické tabulky ( poloha hvězd )
- technické zdokonalení lodí - rychlost, pohyblivost, zdokonalení kormidla, hluboký kýl, systém plachet
- nové představy o světě - ze světadílů známa jen Evropa, Asie, Afrika, ale obrysy pevnin neznámy

3) Příčina úspěchu zámořských objevů
Evropa zastihla nové oblasti v období politické i počátku hospodářské krize, politický a kulturní vývoj - pro Evropu
a) kulturní důsledky: kontakt Evropy s odlišnými civilizacemi a kulturami, prolínání prvků evropských a kultury domorodců - součást evropského civilizačního vývoje
b) hospodářské důsledky: plavby do zámoří a kolonizace položily základy ke světovému obchodu - hospodářská síla a politická moc států - vznik 1.velmocí - Španělsko, Portugalsko, Francie, Anglie. Vznik evropocentrické představy o světě - Evropané považovali kontinent za střed dění, za vrcholný produkt dějinného vývoje. Seznámení se s novými plodinami a hospodářskými zvířaty.

Cestovní ruch Afrika + Australie

2009-12-12T05:13:00.001-08:00

AFRIKA

- CR ovlivňují klimatické poměry
- vysoká zdravotní rizika
- jde o region kontrastů, oblasti s kvalitními službami X nepřístupné oblasti bez komunikací
- hlavně přírodní zajímavosti
- největší význam má severní Afrika - hlavně Egypt - 3 mil. návštěvníků ročně
- rizikem je také narůstající islámský fundamentalismus
- rezervace a přírodní parky uchovávající africkou přírodu - Kenya, Tanzánie, JAR

AUSTRÁLIE, NOVÝ ZÉLAND, OCEÁNIE

- 80. a 90. léta - masový turismus, hlavně japonských návštěvníků
- teplé moře, exotická fauna a flóra, exotický životní styl obyvatel

Cestovní ruch Asie

2009-12-12T05:12:00.002-08:00

ASIE

- omezený počet oblastí a středisek - zájem o přímořské oblasti, o kulturu, náboženské specifiky a tzv. „východní filozofii“
- zvyšuje se životní úroveň asijských států, nárůst letecké dopravy
- nyní pokles - SARS
- JZ Asie - výhodná dopravní poloha vůči Evropě, přírodní a historické atraktivity, poutní místa křesťanského, muslimského a židovského náboženství X vnitropolitické problémy, válečné konflikty, náboženská omezení (Írán)
- J Asie - méně významné postavení - rizika nebezpečných chorob, extrémní rozdíly v teplotách, vlhkost X památky hinduistické a mughálské kultury, buddhistické kláštery, další kultovní památky, Himálajská oblast láká horolezce a turisty, divoké řeky - rafting , nízká životní úroveň obyvatel, politický neklid (Kašmír, hraniční oblast s Čínou)
- JV Asie - památky týkající se buddhistického a islámského náboženství, pozoruhodný životní styl domorodých obyvatel
- Dálný východ - hlavně Čína - přírodní atraktivity a kulturně-historické památky X nedostatečně rozvinutá infrastruktura s výjimkou velkých měst
- Japonsko - hlavně domácí cestovní ruch, ale počet výjezdů do zahraničí roste, hlavně cestují do Austrálie, Filipín, USA, ale i celá Evropa

Cestovní ruch Amerika

2009-12-12T05:12:00.001-08:00

AMERIKA

Severní Amerika
- dominantní je vnitrostátní CR USA a Kanady
- v mezinárodním CR připadá rozhodující podíl na USA a Kanadu
- severní Ameriku stále více navštěvují turisté z evropských zemí a Japonska
- přírodní aktivity a celý systém národních parků, kulturně-historických památek je zde málo

- koncentrace CR - americké Středomoří mezi Karibským mořem a Atlantikem - nádherné pláže, čistá voda - Bahamy (40% HDP tvoří příjmy z CR), Portoriko, Dominikánská republika, Jamajka, Kubánská republika - klientel je hlavně z Kanady, Mexika, Z Evropy

- Jižní Amerika -historické a přírodní atraktivity - převažují návštěvníci z USA, roste počet turistů z Evropy a východní Asie, turistický ruch je omezen z důvodů nedostatečné infrastruktury, vnitropolitické nestability a zdravotních rizik

Cestovní ruch Evropa

2009-12-12T05:11:00.002-08:00

EVROPA
CR v Evropě poskytuje přímo nebo nepřímo 19 mil. pracovních příležitostí.
- významnou roli mají alpské oblasti (vysokohorský charakter) a centrální Středomoří (subtropické podnebí, teplé moře, kulturně-historické aktivity)
- v evropských zemích s centrálně řízeným hospodářstvím jsou omezující skutečností nedostatečná materiální základna (ubytovací a stravovací zařízení) a vedlejší služby (nabídka dalších aktivit)
- země západní a střední Evropy každoročně cestují za mořem a za sluncem na J Evropy
- prvenství Evropy je vedle kulturně-historických atraktivit ovlivněno ekonomickou vyspělostí, politickou stabilitou, ale také rozčleněním Evropy do 43 nezávislých států, což pozitivně ovlivňuje vnitroregionální CR a umožňuje krátkodobé turistické výjezdy
- státní podpora CR
- kvalita služeb je vysoká
- podíl Evropy na mezinárodním CR klesá, příčinou je jednak změna preferencí v cílových destinacích trendem cestovat na větší vzdálenosti do exotičtějších zemí (nárůst podílu Karibské oblasti a Východní Asie), jednak některé jevy negativně působí na rozvoj CR (znečištění moře, dopravní problémy - v sezóně velká zátěž)
- Evropa vytváří 5 základních subregionů (Západní Evropa, Jižní Evropa, Stř. a vých.Evropa, Severní Evropa, Vých.středomoří včetně Řecka, Kypru,Turecka)
- nejvýznamnější subregion je západní Evropa - rozvinutá materiálně-technická základna
- Evropa je centrem obchodní a kongresové turistiky (Paříž, Ženeva, Brusel, Frankfurt)
- Francie je nejnavštěvovanější zemí světa
- v jižní Evropě je nejnavštěvovanější Španělsko, Itálie, Řecko - moře a subtropické klima, roste znečištění Středomoří a neúměrná koncentrace rekreačních aktivit (přeplněné pláže)
- Střední a východní Evropa - v poslední době největší vzestup návštěvnosti - Maďarsko, Polsko, ČR - problém v materiálně-technické základně
- Severní Evropa - návštěvnost vzrůstá - Skandinávie je vysoce hodnocena pro čistotu životního prostředí, nejvíc příjezdů zaznamenává VB, Anglie, roste zájem o Skotsko, WTO zařazuje do Evropy i východní Středomoří, kde dominují Turecko a Izrael

Cestovní ruch 2

2009-12-12T05:11:00.001-08:00

- rozmístění-stává se významným odvětvím svět. hospodářství

- aktivní cestovní ruch-návštěva určité země zahr. turisty, stát od nich získává inkaso- nakupují zde zboží
- pasivní cestovní ruch-vycestování turistů do zahraničí; je příjmovou složkou státní bilance

- CR vytváří pracovní příležitosti
- CR se podílí na exportu zboží
- vzájemné poznávání života lidí
- podíl výdajů na cestovním ruchu činí kolem 11% všech spotřebních výdajů obyvatelstva
- podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP
- rozšiřování stávající hospodářské činnosti či zavádění nových odvětví
- negativní vlivy: ekologie, kriminalita, prostituce, etnické a rasové napětí, terorismus

Pro potřeby CR je svět rozčleněn na 6 zákl.světových regionů:
1. region Evropa - téměř 60% mezinárodního CR
2. region Amerika - asi 20%
3. region Afrika - asi 3%
4. region Střední Východ - 2%
5. region Jižní Asie - 0,8%
6. region Východní Asie a Pacifik - asi 19%

Cestovní ruch 1

2009-12-12T05:10:00.000-08:00

CESTOVNÍ RUCH
- uspokojení osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
- geografie cestovního ruchu studuje územně diferenciované předpoklady a územní strukturu cest. ruchu
- CR v zemi určuje její přírodní a kulturně-historický potenciál, vybavenost a úroveň služeb, cenová hladina, politická a bezpečnostní situace i politika státu v oblasti CR

- CR je a)vnitrostátní (domácí), b)zahraniční (mezinárodní)

- činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu:
a) selektivní(stimulační) - faktory, které stimulují rozvoj - urbanizační, demografické a sociální; určují kdo, a v jaké míře, se podílí na cest. ruchu
b) lokalizační - vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro cest. ruch; jsou to přírodní podmínky, atraktivity a kulturněhistorické podmínky
c) realizační- umožňují uskutečnit nároky účastníků cest. ruchu; jsou to komunikační dostupnost a materiálně technická základny (doprava, ubytování)

Průmysl

2009-12-12T05:09:00.002-08:00

PRŮMYSL
= je vedoucím odvětvím materiální výroby, zabezpečuje 2/3 mater. produkce světa
= zaměstnává zhruba 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva
= je nositelem pokroku a vyspělosti dané země
= jediným producentem výrobních prostředků (dělíme je na prac. předměty a prac. prostředky)
- realizátor technického pokroku
- urychluje dělbu práce (průmyslový pás mezi 40-60 stupněm severní šířky)
- rozvoj průmyslu je úzce spjat s urbanismem
- průmyslová výroba formuje územní strukturu hosp. potenciálu
- ovlivňuje růst životní úrovně
- vznik – poslední třetina 18.stol., kdy došlo k přeměně manufaktur na 1.prům. závody
- dnešní rozmístění průmyslu výsledkem historického vývoje

1. průmyslová revoluce – revoluce páry (James Watt – parní stroj)
- nástup strojové velkovýroby
- hlavním střediskem oblast střední Anglie
2. průmyslová revoluce – revoluce elektrická
- elekt. Energie nahrazuje parní pohon
- začíná být používán výbušný motor
- používání ropy a zemního plynu, umělých materiálů
. (1909 objeven bakelit, dále rozvoj plastických hmot)
- zkracování použití výrobku do praktického života
- stále rychlejší posun nových výrobků do výroby
3. prům. revoluce – revoluce jádra – využití uranu

Klasifikace průmyslu:
- složitá, existuje celá řada členění průmyslu
- podle klasifikace OSN se dělí průmysl na:
• průmysl těžební
• průmysl energetický
• průmysl zpracovatelský - lehký
- těžký

Lesy

2009-12-12T05:09:00.001-08:00

Lesy
- další surovina
- udržují v biosféře množství prvků – vodu, výroba kyslíku v rámci fotosyntézy (1 strom kyslík za 24hod pro 3 lidi)
- v lesích 80% veškeré rostlinné hmoty země
- největší lesnatostí z hlediska kontinentů vyniká Latinská Amerika – státy v oblasti tropických lesů a lesů mírného pásma
- příčinou ničení lesních porostů – výstavba nových sídel a komunikací, žďárově zemědělství (zejm. v rozvojových zemích)
- 2/3 obyvatel rozvoj. zemích používá dřevo k topení nebo k přípravě potravin (Nepál až 90%)
- dřevo bylo v rozvinutých zemích v době průmyslové revoluce nehrazeno uhlím
- hlavní překážkou řešení problému surovin. zdrojů je nedostatek financí

Půda

2009-12-12T05:08:00.002-08:00

Půda
- další surovinový zdroj
= s rostoucí populací lidstva se zvětšily obdělávané plochy
= dnes už volné plochy v globálním měřítku takřka neexistují
= využívání extrémních územích
= skoro ½ orné půdy světa se používá do úplného vyčerpání  přesouvají se z kategorie obnovitelných zdrojů do neobnovitelných
= ½ zavlažovacích půd trpí zasolením a zamokřením
= dezertifikace – přeměna produktivní půdy v poušť důsledkem činností člověka – narušení rovnováhy existujících ekosystémů, příčinou je vypásání, rozorávání, kácení lesů, vysazování monokultur
= největší riziko v souvislosti s půdou hrozí v Africe a Asii
= deficit půdy v rozv. světě může vyvolávat a vyvolává různé politické a etnické konflikty
= umělé rozšiřování půd – Holandsko, Japonsko (poldry)
= světový půdní fond – rozloha 134 mil.km² bez Antarktidy a Grónska, v přepočtu na obyvatele je první Austrálie

Surovinové zdroje

2009-12-12T05:08:00.001-08:00

Surovinové zdroje
= stupeň využití přírodních zdrojů je určován ani ne tak jejich přírodními vlastnostmi jako spíše soc. ekonomickými potřebami
= v počátcích civilizace hrála největší význam úrodnost půd, bohatství ryb, dále se uplatňovaly splavné řeky, zdroje kovů, uhlí, v současné době prvořadý význam rudiny železných kovů a energetických zdrojů
= v souvislosti s globálními problémy zejména po r.1960 – masivní těžba surovin – rozvinuté eko jsou závislé na dovozu surovin – zejména minerálních surovin a energ. Nosičů
= mezi nezávislé komplexy patřilo Rusko, po rozpadu musí dovážet potraviny, vlnu a další
= surovinová krize souvisí s krizí energetickou (státy OPECU omezily vývoz ropy v souvislosti s Izraelem, což vyvolalo energetickou krizi a tím se vytvořila i surov. Krize – zdražení a větší poptávka po jiných surovinách)
= urychlila přechod od období plýtvání surovin k období jejich racionálnějšího využívání
= nová tendence – snaha o surovinovou nezávislost v rozvinutých ekonomikách (těžba ropy a zpracování v oblasti Severního moře), orientace na surovinové zdroje stabilnějších států  Kanada, JAR, Austrálie – tyto státy dnes exportují cca 80% dobývaných surovin

= rozvojové eko se soustředily na zpracování sekundárních surovin, s rostoucím počtem obyvatelstva větší počet odpadů – jejich využívání, neobnovitelné zdroje se změnily opakovaným využíváním na obnovitelné (sklo – 30x, kov – donekonečna…) hlavními zdroji sekundárních surovin jsou regiony záp. Evropy, USA, Japonska, obchod se sek. Surovinami (kovový šrot)

= lidstvo dnes využívá přes 250 druhů surovin, z toho přes 200 užitkových a drahých kamenů
= 1. kovem, který lidstvo začalo využívat byla měď – 12-1000let př. Kristem – Sýrie, Palestina, Indie, Kypr – výroba pracovního nářadí, šperků, nádobí
= 4. tisíciletí před Kristem – bronzový věk (bronz – slitina mědi a cínu) – Blízký východ, Evropa
= ryzí zlato – ve starém Egyptě, Malá Asie, Indii, starověký Řím
= olovo, rtuť, síra – staré Řecko a Řím
= mramor

= 2. tisíciletí před Kristem – využívání železa – Egypt, Mezopotámie  odtud přes Kavkaz do Evropy
= do průmyslové revoluce 18.-19. stol – minerálovou sur. Základnu tvořily měď, železo, zlato, stříbro, cín, olovo, kameny
= po prům. revoluci 19st. – uhlí, ropa (1. těžba – USA, Rumunsko, Rusko)
- 1841 – kovový uran – těžba uranové rudy ve 20 st.
- 1821 ve Francii (Provence) – bauxit
= v průběhu 19.st. nové prvky – mangan, chrom, nikl….
= 20.st. roste význam titanu, kobaltu, teluru

Podle rozsahu zásob patří 1. místo mezi min. palivy bezkonkurenčně patří uhlí (přes 90% zásob uhlí na severní polokouli, největší zdroje Asie (50%), Amerika (25%),
= nejlepší vybavení USA, Rusko, Čína
= největší uhelné pánve – Kaňsko-ačinská pánev, Leňská pánev (obě v Rusku)

ropa, zemní plyn – zásoby v několika oblastech – 50 největších nalezišť z nichž ½ v oblasti blízkého a středního východu
uran – Rusko, Austrálie, JAR, Niger

Kromě minerálních surovin patří mezi využitelné energetické zdroje = voda
= zejména v hydroelektrárnách – největší Čína (Tři soutěsky) Rusko, USA, Zair, Kanada
= využití v rámci světového oceánu – z objemu celostvět. Zásob vody připadá na sladkovodní zdroje pouze 2,5%
= výměna vody v řekách trvá zhruba 16 dnů
= spotřeba vody neustále roste (1900 – 400km³, 1950 – 1100km³, 2000 – 4400km³)
= ve vyspělých eko se většina vody spotřebovává v průmyslu – hutnickém, chemickém, výroba celulózy a papíru
= v rozvinutých zemích drtivá část vody do zemědělství (zejm. na závlahy)

Hospodářství 7

2009-12-12T05:07:00.000-08:00

Činitelé rozmístění:
- tvoří soubor různorodých vnitřních a vnějších vlivů, které určují vztah mezi daným objektem rozmístění a územím
- z hlediska funkce se dělí na faktory a podmínky
 faktory působí na rozmístění zevnitř tj. z hlediska potřeb daných charakterem činnosti lok. Objektu a které plynou z jeho výrobní či provozní orientace
(jiné potřeby budou mít různé fabriky)
 podmínky působí na rozmístění zvnějšku

Hlavní činitelé rozmístění:
1. činitel energetický – působí na rozmístění množstvím energie nutné k zajištění výrobní či provozní činnosti, projevuje se jako faktor i podmínka
2. činitel surovinový – množství surovin potřebných k výrobě a zajištění služeb, projevuje se jako faktor i podmínka
3. činitel trhu, spotřeby – projevuje se jako podmínka
4. činitel dopravy – výše dopravních nákladů, projevuje se jako podmínka
5. činitel pracovní síly – kvalifikovaná či nekvalifikovaná, potřebná k zajištění provozní či výrobní činnosti, faktor i podmínka
6. činitel ekologický + mnoho dalších

Hospodářství 6

2009-12-12T05:06:00.000-08:00

POUŽÍVÁNÍ MOŘSKÉ VODY
= odsolené
= vody ubývá, roste počet obyvatel, spotřeba vody, některé oblasti trpí nedostatkem vody
= odsolovací stanice – Perský záliv, západ USA

Další využití světového oceánu
Přílivový cyklus – využití dmutí následkem přitažlivé síly měsíce a slunce
- využívá se pouze zlomek, jinak by mohl teoreticky pokrýt veškerou
energetickou potřebu lidstva
- min. výška vln 5m
- Bílé moře, franc. Pobřeží okolo La Manche, pobřeží Cimberly na SZ Austrálie (celkově asi 30 míst na zemi)

= vztahy mezi státy při využívání moří z hospodářského hlediska se mj. řídí mořským právem – rozčleňuje moře na části:
1. vnitrozemské mořské vody – zátoky, záhyby, pobřeží, mezi pobřežím a přilehlými ostrovy, uvnitř souostroví – platí zde plná suverenita daného státu – vztahuje se i na atmosféru nad vodou a na podvodní svět
2. pobřežní nebo teritoriální (výsostné) vody – nesmí přesáhnout 22 km, platí zde plná suverenita daného státu, ale civilní plavidla mají možnost pokojného průjezdu, pokud nenarušují pořádek a bezpečnost
3. přilehlé pásmo – max.22km šířky, může zde daný stát provádět kontroly týkajíce se cla, přistěhovalců a dodržování dalších zákonů dané země
4. hospodářské pásmo – max. 370km šířky, přímořský stát může využívat veškeré surovinové zdroje, provádět vědecké výzkumy, ekol. Živ. prostředí
5. volné moře – patří všem, naprostá svoboda chytání ryb, lodě, letadla, kabely..

Hospodářství 5

2009-12-12T05:05:00.004-08:00

Goegrafie hospodářství světového oceánu
= světový oceán zabírá téměř 71% zemského povrchu, bezprostředně zajišťuje existenci 100 mil. lidí (rybáři, námořníci), loděnice, přístavy, rybářské kombináty – závislé
Světový oceán – roste význam : surovinový zdroj
Voda v oceánech – obsahuje S, Br Al, Cn,
Mezi zdroje šelfu (pobřežní část dna moře) – těžba ropy, zemního plynu
Šelfy – ropa a zemní plyn: Severní moře, Perský a Mexický záliv

Tuhé nerostné suroviny: ložiska rud železa, mědi, cínu, rtuti…
Zdroje oceánského dna – železomanganové konkrece?

Rozsah zásob – odhad biliony tun. Zázračné kuličky mořského dna – obsah 30% manganu, 25% železa, dále nikl, kobalt, měď
Světový oceán – důležitá dopravní křižovatka – námořní doprava (výrazný hospodářský prvek), dále osobní doprava, přeprava ropy, rud, prům. výrobků a potravin. Dopravní tepny – Severní Amerika a záp. Evropa – nejdůležitější
Dále mezi Asií a Evropou – buď kolem Afriky nebo Sueský průplav
Biologické zdroje – 150 tis. Druhů živočichů a 10 tis. Rostlinných druhů
Zajišťuje 20% živočišných bílkovin v celosvětové produkci
Rybolov

Hospodářství 4

2009-12-12T05:05:00.003-08:00

Regionální politika
= před 2.světovou válkou se rozvinuté státy se v otázkách rozmístění výroby příliš neangažovaly (v rámci státu)
= státní zásahy do hospodářství – ojedinělé, výjimkou – hospodářská krize v 1929-32
Po 2.svět. válce  zlom, nutno regulovat hospodářství – státy používají regionální politiku. Ta má některé hlavní zaměření:
1) posilování zaostalých agrárních regiónů (chudé, problémové, nevýrazné)
= málo ovlivněny vědecko-techn. pokrokem, odliv obyvatel do průmyslovější části země, vysoká nezaměstnanost, Itálie – SxJ, dále Španělsko – Galície, Francie – fran. Středohoří, Korsika, VB – severní Skotsko
2) oživování depresivních regionů - většinou staré prům. regiony, které hrály podstatnou roli během prům. revoluce (uhelný a železnorudný pr.) V období postindustr. – regiony – význam upadá – vyšší nezaměstnanost, odchod,… v ČR – Ostravsko, sev. a záp. Čechy
3) tlumení rozvoje – většinou v městských aglomeracích, hlavně metropole hlavních měst. Projevoval se znečišťováním ŽP, zhoršování kvality bytového fondu, zhoršov. Hygien. Podmínek, přetížení dopravy. Úkol regionální politiky – udržet na uzdě. Často výstava satelitních měst, které přispívají k odlehčování městské aglomerace
4) využívání nových surovinových základen – v extrémních přírodních podmínkách – Kanada, Rusko

Hospodářství 3

2009-12-12T05:05:00.001-08:00

Makrostruktura - neboli makroodvětvová skladba – odráží nejzákladnější ekonomické proporce mezi výrobní a nevýrobní složkou (průmyslem, stavebnictvím, dopravou,…) To vede k zařazení země k agrárnímu, industriálnímu, postindustriálnímu typu ekonomiky, odráží nejzákladnější rozdíly mezi zemědělstvím, CR, dopravou.. Průmysl si zachovává stále vedoucí úlohu v celosvětovém měřítku. Na rozvoji průmyslu závisí růst produktivity práce ve všech ostatních sférách a odvětví, zásobování obyvatelstva průmyslovým zbožím, náhrada přírodních surovin umělými. Podíl zemědělství postupně klesá, hlavně díky rozvinutému světu, kde vědecko- technický pokrok vedl k nárůstu mechanizace a automatizace (tím se zvýší produktivita práce a sníží se zaměstnanost).

Mezostruktura – odráží základní proporce uvnitř jednotlivého odvětví (průmyslu, zemědělství, dopravy…) Klesá podíl těžebního průmyslu na úkor zpracovatelských oborů. Poměr před 2.světovou válkou r. 1939 15(t):85(z) , dnes r. 2002 7 : 93. Souvisí to s postupným nahrazováním minerálních surovin umělými a klesající materiálovou náročností výroby. Podíl těžebního průmyslu v nejrozvinutějších ekonomikách – asi 2%. V rozvoj. Státech nad 10%. Vyjímka mezi nejrozvinutějšími ekonomikami – Kanada, JAR, Austrálie  zásobují surovinami (80 % dodávky všech surovin)

Mikrostruktura – odráží změny, proporce v jednotlivých skupinách a druzích výroby, především průmyslu. Do popředí se dostávají nejmodernější chemické a strojírenské obory náročné na vědu – výroba počítačů, výpočetní techniky, laserové techniky, výroba kosmické techniky, zařízení pro jadernou energetiku. V USA přes 40% hodnoty produkce zprac. Průmyslu, v záp.Evropě – Německo, Francie, Itálie a VB – 30-35%.

Pod vlivem vědecko-technického pokroku zaznamenala struktura světové materiální výroby 2 výrazné posuny:
1) diverzifikaci (členění) odvět. struktury hospodářství (na území mikrostruktury)
2) formování meziodvětvových komplexů – agrárně-prům. komplex, palivo-energ., vojensko-prům.

Hospodářství 2

2009-12-12T05:04:00.002-08:00

Rozvojový svět – zaměstnanost v nevýrobní sféře dosáhla vysoké úrovně. Argentina, Mexiko, Jižní Korea, státy vyvážející ropu, které se staly centry finanční činnosti a podnikatelského servisu.

Případně existují i státy, které mají vysokou zaměstnanost v nevýrobní sféře, zaměřující se na zprostředkovatelskou činnost, turistiku – Monako, Andora, Bahamy..

Odvětvová skladba světového hospodářství
= vyjadřuje se podílem odvětví a oborů na celkové hodnotě výroby a na zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Obvykle se vyčleňují 3 základní úrovně:
1) makrostruktura
2) mezestruktura
3) mikrostruktura

Hospodářství 1

2009-12-12T05:04:00.001-08:00

Světové hospodářství
OSN rozčleňuje světové hospodářství do 3. sektorů (odvětví)
- zemědělství
- průmysl
- služby

Jiné členění podle sektorů:
- primární – zemědělství a těžba
- sekundární – zpracovatelský průmysl, stavebnictví, energetika
- terciální – služby
- kvartální – věda, výzkum

V ekonomické literatuře – představa 3 typů ekonomiky:
1) agrární
2) industriální
3) postindustriální

Dnes- trend, že podíl stavebnictví a průmyslu se snižuje ve vyspělých státech, nepatří v žádném z nich na 1.místo. Na 1.místě – postindustriální typ výroby (s rozvojem vědecko- technického pokroku)
Jeho vnějším projevem je rychlý růst nevýrobní sféry – hlavně služeb, rozvíjí se závody technického servisu, marketingové a konsultingové firmy. V reálu se určuje status postindustriálního státu rozvojem výrob náročných na vědu, dominantnějším postavení výzkumu a vývoje, vysokou úrovní vědy a vzdělání a vědecko-technického potenciálu.

Doprava 7

2009-12-12T05:03:00.001-08:00

DOPRAVA
Postavení dopravy ve společenském procesu
Cíle - přemístit produkty výroby na místo spotřeby a osoby a zprávy na místo určení. Význam dopravy je národohospodářský, sociální a kulturně-společenský.
1. Uspokojuje potřeby společnosti tím, ze přepravuje produkty z místa výroby na místa spotřeby.
2. Ovlivňuje rozvoj výrobních sil budováním velkoprůmyslu a obchodní sítě.
3. Ve velkém rozsahu přemistruje zboží, osoby a zprávy, což umožňuje snížit cenu zboží v místě spotřeby, zvýšit poptávku po zboží, zpřístupnit vzdálenější trhy.
4. Plynulé zásobování obyvatel hlavně produkty, které se rychle kazí.
5. Rozvoj dopravy umožňuje budování velkých měst, bohatší život lidí v závislosti na rozvoji výroby a nevýrobních činností.
6. Sjednocuje oblasti, státy a svět do jednoho hospodářského, technického a společenského celku.
7. Umožňuje zalidňování neobývaných oblastí bohatých na nerostné suroviny.
8. Spojuje a časově sbližuje vzdálená místa výroby a spotřeby a rozšiřuje trhy o nové.
9. Ovlivňuje úroveň vědy a techniky.

- cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru
- člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje:

a) pevninská doprava
-železniční-nejdůležitější v nákladní dopravě; hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze; nejhustší síť v Evropě; vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku; normální rozchod je 1435 mm
• silniční-malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava; nejdelší silniční síť-USA; nejdelší dálnice je Transamerická; na světě je asi 550 mil. Vozidel
• porubní-nejprogresivnější, jednosměrná-ropa, zemní plyn a jejich deriváty; na velké vzdálenosti; nejvíce v S Americe ; přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování; podmořská hlavně v Severním moři
• vnitrozemská plavba-pomalá, levná; splavňování a budování umělých vodních cest; objemné náklady-dřevo, uhlí, rudy, obilí.. hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně

b) námořní doprava-hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti; osobní jen málo; 2 formy:
• trampová-není vázána na stanovené linky
• linková-má pevně stanovené trasy
- přístavy i lodě jsou většinou specializované:
• přístavy- vývozní a dovozní
• lodě- univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery
- největší přístavy-Rootterdam, Singapúr, Hong Kong
- dělení dle vzdálenosti:
• transoceánská
• kabotážní – podál pobřeží

c) letecká doprava-hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů; rychlá a relativně bezpečná; největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

Potravinový problém 5

2009-12-12T05:02:00.002-08:00

Problém výživy obyvatelstva – potravinový problém

Globální problém hladu – spjatý s ekonomikou a dalšími sférami společnosti
- provázané problémy
Kvalita výživy – daná energetickou hodnotou a komplexností složek (bílkoviny, tuků, vitamínů, minerálních látek)
Některé druhy potravin jsou vzájemně zastupitelné – sacharidy a tuky lze částečně zaměnit, bílkoviny živočišného původu nejdou nahradit + vitamíny (některé).

Pás hladu a podvýživy
= rozsáhlá území k severu a jihu od rovníku
= zahrnuje celou subsaharskou Afriku, i jednotlivé části Asie, Latinské Ameriky
= tropická Afrika – nejtragičtější situace, 90% obyvatelstva žije pod hranicí bídy
- populační přírůstek – vysoký – chronická krize výživy
- je to otázka ČAD, Sudán – saharská Afrika,
- souvisí to i s politickou situací, Sahel: 5% populace (elita) se přisuzuje 1/3 národního důchodu a velkou část zahraniční pomoci
- monzunová Asie – zlepšení, akutní hlad při neúrodě, Indie, Bangladéš – vysoká koncentrace obyvatelstva, dále Nepál, Latinská Amerika je na tom nejlépe. Státy – Peru, Ekvádor, Bolivie – problém

Výživa je charakteristická 1 plodinou – jednotvárnost – v rozvojových zemích J a JV Asie – rýže, tropická a saharská Afrika – proso
Problém hladu souvisí s celkovou zaostalostí. Zemědělství – primitivní a naturální
Nejkvalitnější pozemky v rozvojových státech – pěstují se tam exportní plodiny
Následkem hladu v rozvojových zemích ročně umírá 13-18 mil. obyvatelstva ( z toho ¾ dětí)

Vyspělé státy se snaží potravinovou situaci řešit – potravinová pomoc – USA
V Africe – potr. Pomoc tvoří asi 40% importu potravin do země
V roce 2000 nedokázalo 65 rozvojových zemí (1 mld lidí) zabezpečit obyvatelstvu ani minimální úroveň výživy. Další zvyšování potravinové pomoci není reálné. Vyspělé země se musí živit také. Potřeba překonat zaostalost Þ jinak války

Země je schopna uživit 10-40 mld lidí (prognózy OSN až 33 mld za optimálních podmínek)
Reálně 10-15 mld lidí. Za 100 let nás planeta neuživí.

Potravinový problém 4

2009-12-12T05:02:00.001-08:00

- ve výživě rozvojových zemí často dominuje jedna plodina  jednotvárnost stravy  v rozvojových zemích J a JV Asie – rýže, v afrických savanách a Sahelu - proso
- problém hladu souvisí s celkovou zaostalostí
- zemědělství - primitivní a naturální
- nejkvalitnější pozemky v rozvoj. státech  pěstují se tam exportní plodiny, nadnárodní společnosti , jež je kontrolují, nepřispívají k problému výživy
- boj proti hladu se neobejde bez regulace populačního vývoje, bez řešení ekonomických, technických i ekologických (sucha a dezertifikace ohrožují přes 30 afrických zemí) otázek modernizace zemědělství
- podvýživa zvlášť výrazně ovlivňuje zdraví dětí - zpomaluje tělesný i duševní vývoj
- následky hladu v rozvoj. zemích ročně umírá 13-18 mil obyv. (z toho ¾ dětí)
- některé země nemají dostatečné zdroje, jiné nedokáží zabezpečit koupěschopnost podstatné části obyvatel
- Asie, Afrika, Lat.Amerika - nezavršenost agrárních reforem, zaostalost zemědělských systémů, neracionální využívání půdních i vodních zdrojů, živelní pohromy
- problém výživy komplikují také etnické konflikty, zbrojení, zadluženost, zhoršování ekologické situace
- vyspělé státy se snaží potravinovou situaci řešit – potravinová pomoc – USA
- v Africe – potravinářská pomoc tvoří asi 40% importu potravin do země
- v r. 2000 nedokázalo 65 rozvoj. zemí (1mld. lidí) zabezpečit obyvatelstvu minim. úroveň výživy
- další zvyšování potravinové pomoci není reálné
- vyspělé země se musí živit také
- je potřeba překonat zaostalost zemí jinak války

- země je schopna uživit 10 – 40 mld. lidí (prognózy OSN až 33 mld. za optimálních pomínek)
- reálné 10 – 15 mld lidí
- za 100 let nás planeta neuživí

- 2 hlavní cesty řešení globálního problému výživy:
- extenzivní = další rozšíření orné půdy, pastvin a rybolovecký prostor (hlavní rezervní plochy jsou v Latinské Americe a Africe)
- intenzivní = mechanizace, chemizace, irigace, zlepšení energetické vybavenosti, využití výnosných odolných odrůd a vyšlechtěného dobytka - ke zvýšení finálního efektu i při omezování obdělávaných ploch

Potravinový problém 3

2009-12-12T05:01:00.002-08:00

Kvalita výživy – daná energetickou hodnotou a komplexností složek (bílkovin, tuků, vitamínů, minerálních látek). Uvolňovanou energii lze měřit v joulech.

- některé druhy potravin jsou vzájemně zastupitelné – sacharidy a tuky lze částečně zaměnit, bílkoviny zejména živočišného původu jsou nezaměnitelné, totéž platí o řadě vitamínů
V rozvojových zemích lidé trpí nedostatkem bílkovin živočišného původu, vit.A, vápníku aj.
Deficit živočišných proteinů je charakteristický i pro bohatší rýžové státy monzunové Asie, bílkoviny obilovin postrádají důležité aminokyseliny.

„Pás hladu a podvýživy“ tvoří
- rozsáhlá území k severu i k jihu od rovníku
- zahrnuje celou subsaharskou Afriku, i jednotlivé části Asie, Latinské Ameriky
- v rozvojovém světě jsou dva póly hladu - černá Afrika a monzunová J a JV Asie
- tropická Afrika – nejtragičtější situace, až 90% obyv. žije pod hranicí bídy

- vysoký populační přírůstek vede k chronické krizi výživy
- stabilní zóna hladu se šíří, přitom 2/3 obyvatel kontinentu působí v zemědělství
- je to otázka ČAD, Súdánu – saharská Afrika, souvisí to i s politickou situací, Sahel: 5% populace (místní elita) si přisvojuje víc než 1/3 národního důchodu a velkou část zahraniční pomoci, situaci zkomplikovalo odlesňování a nadměrné vypásání rozsáhlých ploch

- monzunová Asie – zlepšení (vlivem „zelené revoluce“ , akutní hlad při neúrodě  Indie, Bangladéš  vysoká koncentrace obyvatelstva
- dále zaostalé státy Nepál, Bhútán, Maledivy, nejhůř ženy a děti
- Latinská Amerika – problém zejména Peru, Ekvádor, Bolivie

Potravinový problém 2

2009-12-12T05:01:00.001-08:00

Problém výživy
Jde zřejmě o nejstarší z globálních problémů. Hlad - jako krajní projev - a sociální strádání sužovaly masy lidí ve starověku, středověku, v nové i nejnovější historii.
První potravinová krize poválečného období - 1972-1974- příčinou byl pokles produkce vlivem neúrody v řadě regionů, stouply ceny zrna, vzrostla cena potravin  nejchudší živořili.
- deficit potravy je chápán jako pohroma, naprostý nedostatek jako katastrofa
- akutní hlad vede k bezprostřednímu umírání, chronický hlad (podvýživa) vede k náchylnosti k nemocem, k degeneraci, narušení imunitního systému
- při neplnohodnotné výživě může člověk zkonzumovat, kolik fyzicky dokáže, ale bude trpět problémem výživy ( př. jen rýže – neplnohodnotné)
- problém části Asie – mají rýži, ale nic jiného
- podle OSN hladoví asi 0,5mld. lidí a 1 mld. má nedostatečnou (nevyváženou) stravu
- globální problém hladu je spjatý s ekonomikou a dalšími sférami společnosti
- řešení problému vyžaduje společné úsilí

- rozhodující podíl na exportu obilí má 5 států - USA, Kanada,Francie, Argentina, Austrálie
- víc než ½ obilnin, které jsou k dispozici na světových trzích, pochází pouze ze 2 států - USA, Kanada

Potravinový problém 1

2009-12-12T05:00:00.000-08:00

Problém výživy obyvatelstva - potravinový problém (nedostatek potravin - hlad, možnosti regulace a zmírnění problematiky)

Potraviny a hladomor
- Teoreticky by se uživilo 20 mld lidí (přesycenost, hladomory)
- Nasyceno více lidí než v minulosti, ale hladomor se šíří
- Na jihu nejsou peníze ani prostředky k nasycení lidí
- Na severu se nadprodukce řeší útlumem
- Závislost na zemědělství některých států (USA)
- Problémy s úbytkem půdy (eroze, civilizační činnost)
Hladomor
- Dlouhodobé vyžívání na životně nezbytném minimu
- Přináší sebou různé epidemie a nemoci

Obchod 9

2009-12-12T04:59:00.004-08:00

ÚLOHA GATT V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ
GATT – Všeobecná dohoda o obchodu a clech
vznik GATT - po 2. SV snaha OSN založit organizaci zabývající se rozvojem mezinárodního obchodu a odstraňování jeho překážek
- provizorní řešení před založením - GATT - platnost od 1. 1. 1948
GATT - dokument obsahující vedle preambule 38 článků a přílohy - text byl mnohokrát měněn a doplňován
působnost GATT:
*odstranění diskriminace - zásada nediskriminace - nepodmíněná doložka nejvyšších výhod
*zásada reciprocity - fungovala v počátečních jednáních, později při vstupu nových členů vznikly problémy, porušena 1964 ve prospěch RZ
*celní problematika - od doby vzniku GATT pokles průměrné výše celního zatížení od cca 50 % k dnešním cca 5 %
*netarifní překážky - po podstatném snížení cel v prvních 20 letech GATT se staly nejvážnější překážkou MO
*obchod zemědělskými výrobky - liberalizace v rámci GATT byla málo úspěšná - sice byla odstraněna cla, ale vzrostly netarifní překážky

Obchod 8

2009-12-12T04:59:00.003-08:00

Důsledky integrace:
• propojují se omezené, samostatné národní trhy = rozsáhlejší trh, který by měl přinášet výhody všem zúčastněným stranám
• ekonomické důsledky:
zhromadňování výroby  zvyšující se produktivita práce  rozsáhlejší nabídka zboží
 tlak na pokles cen u spotřebního zboží
• politické
1) hospodářská spolupráce mezi dříve mezi sebou soupeřícími zeměmi snižuje možnost politické a vojenské konfrontace (např. Francie x Německo)
2) zvyšuje se politická a ekonomická váha EU v rámci světové ekonomiky

Obchod 7

2009-12-12T04:59:00.001-08:00

CLA A JEJICH ÚLOHA V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ
• clem se rozumí dávky vybírané za zboží při přechodu přes hranice.
• název clo pochází z řeckého slova thélos čti: [ célos ]
• vychází se z britského celního systému (dnes tzv. novodobý celní systém)

- účel:
*fiskální - ukládáno na zboží, z kterého se doma platí spotřební daň - účelem je finanční přínos státu
*ochranná - ochrana vnitřního trhu před dovozem cizího zboží tím, že jej zdražují

Ekonomické integrace
Existují čtyři základní stádia ekonomické integrace:
(1) PÁSMO VOLNÉHO OBCHODU
- odstranění cel a jiných obchodních bariér, které se může týkat i pouze průmyslových výrobků
- vůči třetím zemím si členské země upravují své obchodní vztahy individuálně (tzn. individuální celní sazby)
- příkladem mohou být: CEFTA (Středoevropské pásmo volného obchodu)
EFTA (Evropské pásmo volného obchodu)
NAFTA (Severoamerické pásmo volného obchodu)
(2) CELNÍ UNIE
- odstranění obchodních bariér mezi zeměmi, aplikace jednotné celní politiky vůči třetím zemím
- příkladem je: BENELUX (vzniknul v roce 1948 – historicky nejstarší)
celní unie existuje i mezi Českou republikou a Slovenskem
(3) SPOLEČNÝ (JEDNOTNÝ) TRH
- volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu
- příkladem je: Evropská unie (EU)
(4) HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE
- začíná se používat jednotná měna a měnová politika, odstraňuje se tím poslední rušivý faktor, který působí v tržním prostředí  tj. kolísání kursu národních měn
- v roce 1999 nastala v EU první fáze, která by měla skončit 1.1.2002, kdy se EURO stane hotovostní formou platebního styku
- Švédsko, Velká Británie, Dánsko zatím nepatří do měnové unie
- členské země se museli vzdát práva emise samostatných státních měn, samostatnosti upravování devizového kursu, ztrácí možnost provádět devalvaci resp. revalvaci
(5) POLITICKÁ UNIE
- ta by měla navazovat na hospodářskou a měnovou unii
- federace nebo konfederace
- jednotlivé členské země aplikují společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v oblasti justice a vnitrostátních otázkách

Obchod 6

2009-12-12T04:58:00.006-08:00

Faktory ovlivňující strukturu exportu a importu
- geografické podmínky
- rozdíly v lidském kapitálu, znalostech (know-how)
- rozdíly v dosažené úrovni techniky a technologie
- rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory
- rozdíly ve výši vynaložené společenské práce (ekonomická efektivnost produkce)

Autonomní nástroje zahraničněobchodní politiky
- primární, resp. základní nástroje
- patří historicky k nejstarším nástrojům kontroly zahraničního obchodu
- základním trendem v posledních letech je přechod od autonomních ke smluvním nástrojům založených navíc na multilaterální bázi

Obchod 5

2009-12-12T04:58:00.005-08:00

FUNKCE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU /MEO/
1) Transformační funkce MEO
- Transformuje strukturu domácí produkce (domácích zdrojů) ve strukturu žádoucí v oblasti užití (výrobního i finálního užití).
- Substituuje část domácí výroby a domácích zdrojů dovozem zboží ze zahraničí nebo čerpáním zahraničních výrobních faktorů.
- Toto je významné především pro malé ekonomiky s omezenými výrobními zdroji (souvisí s přírodními a ekonomickými podmínkami).
2) MEO je významným faktorem ekonomického růstu
- Díky zaměření na výrobu produkce s komparativní výhodou (nižší náklady vynaložené společenské práce např. v důsledku příznivějších přírodních podmínek, levné či kvalifikované pracovní síly, vyšší úrovni techniky a technologie, apod.) dochází k úsporám vynaložené práce.
- Vytváří se specializační profil ekonomiky (zejména v relativně malých ekonomikách.
- Vytváří se tak prostor pro ekonomický růst nad vlastní rozvojové možnosti.
3) MEO jako faktor růstu důchodu
- Aktivní saldo obchodní bilance vede k růstu národního důchodu.
4) MEO jako faktor zaostávání ekonomiky
- Za určitých okolností se MEO může stát brzdou ekonomického rozvoje. V následujících případech se připouští pozitivní úloha protekcionistické zahraničněobchodní politiky:
a) situace, kdy dané odvětví či výrobní obor prochází počáteční etapou vývoje, tj. není schopné úspěšně čelit zahraniční konkurenci (vysoká dovozní cla, nízké dovozní kvóty).
b) situace, kdy rozvojové země jsou z titulu své zadluženosti nuceni k neustále rostoucímu exportu (zpravidla zemědělských plodin či nerostných surovin) – tato vysoká nabídka však vede k poklesu světových cen, a tak i přes rostoucí exportní výkonnost se snižuje celková hospodářská úroveň, je proto nutné:
1/ nastoupit diverzifikaci průmyslového rozvoje,
2/ zajistit diverzifikaci výroby a exportu,
3/ kvalifikovaně uplatnit technický rozvoj.
c) situace, kdy v tranzitivních ekonomikách může disproporce mezi importem a exportem či nedostatečná konkurenceschopnost domácí produkce vést ke zpomalení ekonomického růstu (protekcionismus do doby vyrovnání se s podmínkami tržní ekonomiky).
Např.: ochrana domácích (českých) cukrovarů (vysoké dovozní clo, kvóty)

Obchod 4

2009-12-12T04:58:00.003-08:00

PŘEDMĚT MEZINÁRODNÍHO OBCHODU
= výměna:
• reprodukovatelné hmotné statky (komodity)
• nereprodukovatelné hmotné statky (přírodní bohatství)
• nehmotné statky (služby, informace, duševní bohatství, know-how)
+ mezinárodní transakce výrobních činitelů (kapitál, lidská práce)

Subjekty mezinárodního obchodu:
• jednotliví výrobci a dovozci
• vláda a centrální instituce
+ v širším pohledu: - jednotlivá odvětví výroby
- jednotliví výrobci a spotřebitelé

Obchod 3

2009-12-12T04:58:00.001-08:00

Vývoj obchodu
 5. - 8. století
Počátky feudalismu v oblasti obchodu - krok zpět ve srovnání s obdobím otrokářským. Uzavřené naturální hospodářství feudálního panství mělo snahu vyprodukovat všechny potřebné produkty pro panovníka a poddané.
Služby obchodu a kupců využívány výjimečně.
Formy obchodu jednoduché: vandrovní obchod a výroční trhy. Zprostředkovatelská činnost - sortiment luxusního zboží.
Struktura společnosti: feudálové, drobní kramáři, bohatí kupci v mezinárodním obchodě, poddaní.
Zastupování v obchodě -obchodní zástupce - tzv. faktor - trvale sídlil v cizině a obchodní operace z pověření svého zaměstnavatele.
Obchodní kanceláře - tzv. kontory.
Obchodní společnosti - snaha přenést riziko z obchodního podnikání na více osob. Př. prvních společností byl námořní obchod - tj. rejdař, kapitán, mužstvo a cestující a kupec - všichni tvořili jakési obchodní společenství. Rozdělení nákladů, rizika (peněz, prací, propůjčení lodi), stanoveno rozdělovaní zisku.
Komenda - kupec převzal do prodeje zboží i jiného kupce - dělba práce v obchodě, jeden zajišťoval nákup zboží, druhý prodej.

 Středověk
Ve 13.stol. počátek obchodních a objevitelských cest do zámoří (Čína, Indonésie, Indie), např. cesta benátského kupce Marca Pola (1254 - 1324), 17 let v Číně na dvoře císaře Kublajchána?
Portugalské výpravy - 1471 překročení rovníku, 1486-7 obeplutí Mysu dobré naděje, 1498 objevení Indie Vasco de Gamou
Španělské výpravy - 1492 Kryštof Kolumbus objev Ameriky, 1519-22 první cesta kolem světa
Zámořské objevy - význam pro obchod - zvýšení obratu a rozšíření sortimentu, růst mezinárodní výměny zboží
S rozvojem obchodu - rozvoj obchodních středisek - měst.
Města - řadu funkcí (sociální otázky, obrana, zásobování).
Spojování měst - např. 80 severoněmeckých měst ve 14. st. – vznikla tzv. Hansa
Zpočátku -státní monopol - tj. obchodování bylo výhradním právem panovníka.
Později -fenomén obchodních společností - stát práva obchodovat na společnosti, vybírá finanční příspěvky, daně.
První osady evropských kupců - obchodní stanice (později se opevňovaly a vyzbrojovaly, vytvořily základ pozdějších obchodních společností).
Východoindická společnost (založena 1612 jako a. s. Státu platila 3 % z vyváženého zboží, z dovozu neplatila nic. Dividendy akcionářů byly až 75 %, v průměru za 200 let její existence to bylo 17 %).

Růst mezinárodního obchodu a síla obchodního kapitálu - vliv na průmyslovou výrobu - obchodní kapitál začal pronikat do průmyslu:
 obchodník se stává přímo průmyslníkem
 obchodník si podřizuje výrobce dodávkami surovin, odběrem produkce a úvěrem
 průmyslník přímo vyrábí ve velkém pro obchod
S rozvojem výroby dochází ke specializaci výroby, obchodu s výrobními prostředky, surovinami a spotřebním zbožím.

Obchod 2

2009-12-12T04:57:00.000-08:00

Charakter obchodu
 výměnný obchod uvnitř států (nejvíce mezi městy a vesnicí)
 výměna mezi státy
Babylonská říše kolébka prvních pokrokových rysů v obchodě. Formalizované principy obchodu v obchodním zákoníku staré cca 4 tis. let.
Babyloňané znali peníze, tj. vážené kusy stříbra označené značkami, placení na splátky, úrok, kvitanci, zastupování, společné obchodování a dělení zisku.
Féničané a Kartágo - zprostředkovatelský obchod
Řekové - obchod na vlastní domácí řemeslné výrobě.
Řecká města - vyměňovala své výrobky za zemědělské produkty s osadami na pobřeží Středozemního, Egejského a Černého moře.
Obchod s otroky měl znaky obchodu, na něj se nabaloval obchod s jiným sortimentem.
Korint a Atény - střediska otrokářského trhu.
Závislost na společenském řádu ztrácí obchod ve spojení s průmyslovým kapitálem.

FORMY OBCHODU:
 Mezinárodní obchod kontrola panovníkem a dvorem
 vandrovní obchod
 obchod ve velkém ve městech s vybudovanými domy, tržnicemi, veřejnými sklady u bran měst, v přístavištích
 drobný obchod řemeslníků v ulicích měst